Starosta Kolína: Rok a půl trvající vazbu Davida Ratha považuji za šílenost

V krajských volbách jste úspěšně kandidoval do zastupitelstva kraje s cílem, aby byl "kraj normální". Do vysoké politiky jste ale kandidovat odmítl. Proč? I zde mnozí volají po změně a nových tvářích, což potvrzuje i úspěch nových stran. A kde podle vás pramení nespokojenost občanů takřka se vším?

Důvodů, proč se nepouštět do vysoké polity, jsem měl několik. Zaprvé, a to je to vůbec nejdůležitější, mě práce pro Kolín a Středočeský kraj plně zaměstnává a nevidím ani při sebelepší organizaci práce žádný časový prostor pro další politické aktivity. A při rozhodnutí, zda sedět ve sněmovní lavici či na kolínské radnici, jednoznačně vítězí Kolín. Práci starosty jsem se za více jak tři roky naučil, baví mě, mám za sebou spoustu povedených projektů, spoustu rozdělané práce na stole, mnoho nápadů a vizí do budoucna. Nejsem zvyklý odcházet od rozdělané práce, chci se pokusit svou pozici obhájit a to je s poslaneckou prací neslučitelné. Nechci něco dělat napůl, to není můj styl. A politici, kteří se objevují jako kandidáti ve všech typech voleb, jsou dle mého názoru z principu nedůvěryhodní.

Naopak v souvislosti s komunálními volbami jste na svém Facebooku vzkázal voličům: "Zvednu hozenou rukavici a předstoupím před Vás s jasně definovaným programem, kvalitní kandidátní listinou, souhrnem úspěchů i neúspěchů.“ Můžete být trochu konkrétnější? Co se vám podle vás ve funkci povedlo a co naopak nikoliv? A prozradíte také vaše priority pro následující volební období?

To souvisí s předchozí otázkou. Samozřejmě chci před veřejností obhájit práci současného vedení, nechci odcházet od rozdělané práce, nechci zklamat naše příznivce. Jít do komunálních voleb je jednoduše povinnost. Co se nám povedlo? Dluh města byl na začátku volebního období 918 milionů korun. V říjnu 2014, v době komunálních voleb, bude začínat šestkou. Umořit během čtyř let čtvrt miliardy dluhu a neomezit investice, to považuji za obrovský úspěch. Naopak investice do školských zařízení jsou rekordní od roku 1990, rovněž dokončíme vůbec největší investiční akci po listopadu 1989, kterou je rekonstrukce čističky odpadních vod. Opraven bude domov důchodců, nikoliv jen fasáda a okna, ale i interiér, každý pokoj bude mít polohovací postele, vznikly bezbariérové koupelny, byly dokončeny nové rozvody elektřiny… Chceme se pustit do rekonstrukce autobusového nádraží, v běhu je dotační akce na vybudování podnikatelského inkubátoru v prostorách zchátralého zámku. Rovněž jsme zeštíhlili úřad a zlevnili jeho chod, opravili jsme část radnice, vytvořili jsme koncepci podpory cestovního ruchu – máme nový orientační systém ve městě, nové webové stránky, mobilní aplikaci Kolín v mobilu pro občany i návštěvníky města. Také jsme do průmyslové zóny nalákali nové investory a přinesli tak městu nemalé finanční prostředky a lidem příležitost pracovního uplatnění. A to jsou opravdu jen příklady povedených projektů. A k neúspěchům – stále jsou ve městě urbanisticky nedořešené lokality, mnoho ulic by si zasloužilo rekonstrukci, úklid města má také své rezervy (byť v daném případě jsme zdědili stav, kdy město prodalo své technické služby a ztratilo tak bezprostřední možnost kontroly nad daným segmentem služeb). I kvůli nedobré státní politice vzrostl počet ubytoven, což nás netěší a občany trápí. Ale i tady jsme se pokusili o řešení ve formě stavební uzávěry pro daný typ ubytování. A priority pro další období samozřejmě máme, v současné době je rozpracováváme do podoby podrobného programu, ale nechci dávat zdarma munici svým konkurentům. Avizuji, že náš program bude propracovaný a ambiciózní.

Na druhou stranu lze podle vás bohužel očekávat, že lidé, kteří byli odstaveni od svých penězovodů, mají jasný stranický úkol vás vystřídat a budou používat všechny metody a prostředky předvolebního boje. Projevuje se to nějak konkrétně již nyní?

Skupina našich oponentů, kteří se schovávají za anonymní označení „Kolínští patrioti“, rozesílá pravidelně na policii a další instituce nejrůznější stížnosti a udání – frekvence se s blížícími se volbami zvyšuje. Dlužno říci, že Policie ČR již dva podněty prošetřovala, vždy se stejným výsledkem – nebyl spáchán žádný trestný čin a případ je odložen bez dalších opatření. Ale o to vlastně ani „patriotům“ nejde. Chtějí plivnout, protože vědí, že i pouhé plivnutí kabát zašpiní a nikdy se, i při zcela čistém svědomí, nepodaří flusanec umýt zcela. A to je ten účel – vyvolat dojem, že se děje cosi nekalého, budit podezření a roztrpčení lidí. Obrana je těžká, ale existuje. Nekrást a trpělivě vysvětlovat. Nicméně je to otravné, od práce zdržující. Holt se nám podařilo město ekonomicky ozdravit a mnozí by chtěli být u investic, které budou díky naší práci v dalších letech možné.

Před několika dny byl také propuštěn bývalý středočeský hejtman David Rath. Vy osobně jeho éru kritizujete od počátku. Jak ale vnímáte jeho kauzu?

Považuji za krajně nevhodné se v daném okamžiku vracet do minulosti. Ano, nesouhlasil jsem a nesouhlasím se stylem vedení kraje, který reprezentoval David Rath. Měli jsme veliké spory a za jeho éry se Kolínu skutečně nevedlo dobře. Ale v současné době do něj nehodlám kopat a přiživovat se na jeho momentální situaci. Ani nechci komentovat kauzu jako takovou, věřím v nezávislý a spravedlivý soud. A možná vás překvapím – souhlasím s jeho propuštěním na svobodu, jelikož principiálně považuji rok a půl trvající vazbu za šílenost. Lidsky mu přeji shledání se s rodinou, to odloučení musí být nesmírně bolestivé. Tím ovšem neříkám, že je nevinen. Opakuji – rozhoduje soud.

V Kolíně je dlouhodobě do očí bijící podstav státních policistů, navštívil jsem kvůli tomu i bývalého ministra vnitra Kubiceho. Před několika dny schválila Rusnokova vláda počty tabulkových míst v resortech policie a hasičů. Policie bude mít příští rok o téměř tisíc služebních míst více než letos, hasiči pak o dvě stovky. Na platy policistů kabinet vyčlení z rozpočtu téměř 15,2 miliardy korun, hasičům pak přidělí přes 3,6 miliardy. Vítáte toto rozhodnutí a jaký dopad bude mít opatření na Kolín?

Neumím posoudit danou situaci v celostátním měřítku, nejsem v oblasti bezpečnosti odborníkem a upřímně nemám rád politiky, kteří se za každou cenu vyjadřují ke všem tématům. Nicméně Kolín nové policisty potřebuje, i ve srovnání sousedních měst jsme na tom bídně. Policie v Kolíně by měla být posílena o sedm nových policistů, což samozřejmě vítám a občané města jistě také.

Kolín je průmyslovým městem s řadou ubytoven a nových obyvatel. Do jaké míry trápí obyvatele problémy mezi majoritou a minoritou? Neobáváte se po vzoru jiných měst eskalace sociálních problémů v Kolíně? A máte případně připravenou nějakou strategii, například i v rámci nového strategického programu prevence kriminality na léta 2013 – 2015, jak ji řešit?

Kolínu skutečně s vybudováním průmyslové zóny přibyly dva tisíce obyvatel. To samo o sobě, dle slov sociologa, s kterým jsem danou záležitost konzultoval, musí zákonitě vést ke změně a vývoji nejrůznějších tradičních struktur. Vznikly lokality, ve kterých téměř výhradně bydleli noví obyvatelé města, bez vztahu k regionu, k místnímu prostředí. To znamenalo zvýšené ničení městského mobiliáře, narůstající dopravní zátěž, vznik heren a zastaváren, nárůst kriminality a sociálně patologických jevů. My jsme se za naší éry především snažili o to, aby se dané lokality otevřely i pro ostatní obyvatele Kolína, aby docházelo k přirozené asimilaci tradičních a nových občanů města. To se již částečně podařilo a má to pozitivní efekt. Ve strategickém plánu prevence kriminality jsou kromě řady konkrétních opatření (okrsková služba městské police, rekonstrukce kamerového systému, vytvoření webu www.bezpecnykolin.cz a další) i systémová řešení. Vytvoříme místa asistentů prevence kriminality z řad romských spoluobčanů, v problémových lokalitách již funguje městem placená domovnická služba, uvedli jsme v platnost stavební uzávěru pro nové ubytovny, vytváříme koordinační dohodu o spolupráci města Kolína a PČR. Bohužel do naší snahy neblaze zasáhla amnestie. V letech 2011 a 2012 rekordně poklesla kriminalita v Kolíně, její nárůst na začátku letošního roku byl enormní. Údajně se do našeho města vrátilo z výkonu trestu přes 100 osob!

A jak velkým problém jsou ve městě bezdomovci, kteří trápí čím dál více měst? Podle ministra práce Koníčka je v současnosti kolem 30 tisíc lidí bez domova, stejná situace však prý hrozí až 100 tisícům občanů. Co za to podle vás může?

Pro město Kolín bezdomovectví v současné době nepředstavuje zásadní sociální problém. Podle našich odhadů se po městě pohybuje přibližně 20 osob bez přístřeší. Převážně se jedná o mimokolínské občany, kteří naše město berou pouze jako přestupní stanici. Situaci se nám dlouhodobě daří zvládat mimo jiné díky městské ubytovně, která pojme téměř 40 osob ve stálé formě ubytování a dalších deset ve formě noclehárny.

Bezdomovectví se věnujeme také v rámci plánování sociálních služeb. V současné době připravujeme analýzu potřeb této cílové skupiny. Výsledky analýzy nám budou sloužit jako podklad pro další koncepční řešení bezdomovectví v Kolíně.

Příčiny vzniku sociálních problémů jsou zpravidla multifaktoriální. Bezdomovectví se ve vyšší míře začalo objevovat na začátku 90. let. Souviselo to s významnými sociálními a ekonomickými změnami, s nimiž se nebyli všichni schopni vyrovnat. V současnosti se setkáváme s novým fenoménem, tím je zadlužení. Podle našich zkušeností mnoho jednotlivců i rodin přichází kvůli dluhům o standardní formu bydlení, následně se dostávají na ubytovny a stávají se tak rizikovou skupinou, které doslova hrozí okamžitá ztráta bydlení. Nicméně je důležité podotknout i to, že tento způsob života si někdo dobrovolně zvolí.

S tím souvisí i další důležitý fakt. Makrosociální problémy jako jsou ubytovny a s nimi úzce spojený systém vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi, bezdomovectví apod. nemohou řešit obce samostatně. Zásadní je legislativní podpora ze strany státu.

Vaši cestu do Japonska za cílem přilákat do Kolína investory pro kolínskou průmyslovou zónu považujete za úspěšnou. Jak probíhají aktuálně jednání s potencionálními investory? A domníváte se, že se s některými z nich v nejbližší době domluvíte?

Velmi mě mrzí, že se ze strany mých věčných kritiků objevily hloupé narážky na to, zda jsem snad za městské peníze neabsolvoval hezkou dovolenou. Tedy - volno jsem měl den po příletu, poté jsem se zúčastnil jako jediný zástupce ČR panelové diskuze o japonských investicích v Česku (v angličtině) - té bylo přítomno 130 zástupců japonských firem, s většinou z nich jsem ještě soukromě jednal po skončení akce. Byli přítomni i představitelé CzechInvestu, kteří proaktivní přístup Kolína ocenili. Mimochodem, ačkoliv nepatřím do politického tábora Miloše Zemana, při našem soukromém rozhovoru v Kolíně jsme našli právě v této věci shodu – na investory nelze čekat doma, je potřeba je hledat a vyrazit za nimi. V Tokiu jsem také jednal přímo se zástupci dvou významných firem, které projevily zájem o pozemky v průmyslové zóně. Skutečně nemohu za to, že rozhodovací proces, zda investovat či nikoliv (i vinou krize) trvá někdy až dva a půl roku… Ano, je tedy možné, že ovoce budou sklízet moji následovníci a momentální kritici. Ale i to je dobře, dělám to pro Kolín, jeho nezaměstnané, nikoliv pro sebe. Měl jsem tu čest být přivítán českou velvyslankyní v Japonsku Její Excelencí Kateřinou Fialkovou, což je rovněž důkazem řádné reprezentace města Kolína, která je součástí práce starosty. Snad je vidět, že to nebyla dovolená, ale služební cesta v pravém slova smyslu. A zda to přinese Kolínu prospěch? Dělám skutečně vše pro to, aby přineslo. Od mého návratu jsem si se zástupci jedné významné japonské firmy prohlédl s nadšením naši průmyslovou zónu, druhý zájemce přijede v lednu, s třetím chceme uzavřít smlouvu o placené rezervaci rozlehlého pozemku v zóně.

Prozradíte také náklady cesty? A plánujete také do konce volebního období ještě nějakou pracovní cestu do zahraničí?

Náklady na cestu mírně převýšily 30 tisíc korun. V rozpočtu města Kolína bylo pro letošní rok vyhrazeno 100 tisíc korun na zahraniční cesty, vyčerpáno bylo 60 tisíc – v dalších případech se jednalo o návštěvy partnerských měst. Je zajímavé, že nikoho nezaujaly výdaje na zahraniční cesty například v roce 2006, které přesáhly 250 tisíc korun… Byla to kromě návštěvy zmíněných partnerských měst má první zahraniční služební cesta, která už nyní nese své ovoce a její finanční přínosy dalece převýší náklady. Žádnou další zahraniční cestu aktuálně v plánu nemám.