Štefec o Ukrajině: Je pro vás větší autoritou Henry Kissinger, nebo Jakub Janda? Kyjev už největší šanci propásl

11.06.2022 16:27 | Rozhovor

„Zbraně pro Ukrajinu se objevují ve státech Evropy a úměrně tomu klesá ochota států zbraně poskytovat,“ říká vojenský analytik Jaroslav Štefec. Podle něj zbývají ještě dva měsíce, než začne mít válka značné dopady na celý svět. Zároveň se však obává, že diplomatické řešení už není možné a okamžik možné dohody Ukrajina s Ruskem propásla.

Štefec o Ukrajině: Je pro vás větší autoritou Henry Kissinger, nebo Jakub Janda? Kyjev už největší šanci propásl
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Štefec

Anketa

Má vláda pohrozit energetickým firmám mimořádným zdaněním, pokud nesníží ceny?

98%
1%
hlasovalo: 17745 lidí

Štefec prý vnímá určitou změnu rétoriky některých států i politiků, co se přístupu k válce na Ukrajině týká. Ať už jde o náznaky Francie a Německa, aby se Ukrajina snažila s Ruskem dohodnout, nebo o vyjádření bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera.

„Určitě to vnímám jako změnu rétoriky, dokonce jako změnu paradigmatu vztahů značné části Evropy k problémům Ukrajiny a Ruska a vnímám zároveň jistou revoltu vůči Spojeným státům americkým ze strany západní Evropy,“ řekl. V první řadě je to podle analytika dáno tím, že Evropa začala vnímat objektivní realitu dopadu sankcí zaměřených na Rusko a jejich negativní důsledky – ne v Rusku, ale spíše v Evropské unii.

„Je tady efekt střelby do vlastní nohy, který je do jisté míry vynucený, protože Evropa by byla ochotna domluvit se s Ruskem i Ukrajinou, ale místo toho se v rámci jakési solidarity uvnitř vojenského uskupení Severoatlantické aliance podílí na neustálém rozdmýchávání a udržování války na Ukrajině. Přitom je už nyní zcela jasné, že Rusko dosáhne cílů, které si na Ukrajině vytyčilo a které my neznáme, můžeme je pouze odhadovat – ale Ukrajina propásla moment v době, kdy ještě mohla jednat. Tedy na začátku konfliktu, kdy Rusko bylo velmi překvapené odporem ze strany Ukrajiny a také masivními dodávkami zbraní ze západní Evropy. Prezident Vladimir Putin byl ochoten v určitém momentu ke kompromisu – ale ve chvíli, kdy válka přešla do zástupné války nikoliv mezi Ukrajinou a Ruskem, ale do zástupného konfliktu mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, už není prostor na jednání. Prakticky tady téměř není cesta k diplomatickému řešení – a Rusko pravděpodobně dosáhne svých cílů,“ domnívá se Štefec.

Štefec: Diplomatické řešení už neexistuje

Zda i to je důvod, proč ustala veškerá vyjednávání mezi oběma stranami? „Určitě. Momentálně totiž není ze situace východisko – nelze hovořit o tom, že Rusko vyhraje a Ukrajina prohraje, nebo naopak. Rusko těch cílů prostě dosáhne. A zatímco se Ukrajina v té době mohla bavit o tom, že bolavý palec na východě – tedy rusofonní část Ukrajiny – nechá, ať si jde za svým štěstím do Ruska, nyní už to není možné. Tyto části by byly neustálým zdrojem problémů pro Ukrajinu, protože tamní lidé se bouřili proti zákazu ruského jazyka. Kdyby se jich zbavila, měla by v podstatě volné ruce,“ uvedl.

Jak naznačil, diplomatické řešení prý v podstatě neexistuje. „Není tady cesta k uzavření míru za nějakých podmínek, které by diktovala Ukrajina nebo Západ. Dojde k faktické situaci, která bude zakonzervovaná, a tím to zhasne. Rusko zničí jádro ukrajinské armády, a dojde k tomu poměrně brzo. Ukrajinská armáda přichází denně o stovky lidí, ale mají omezenější zdroje než armáda ruská,“ poznamenal Štefec.

Právě před posledními náznaky Západu směrem k Ukrajině ale varoval Jakub Janda ze spolku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty. Uvedl, že pokud bude Západ tlačit na Ukrajinu, aby se s Ruskem dohodla, vyvolá tím „ducha Mnichova z roku 1938, kdy Západ bodl Československo do zad, aby uchlácholil Hitlera“.

Na to má Štefec ráznou odpověď: „Jestliže je pro čtenáře ParlamentníchListů.cz nějaký pornoherec Janda vyšší autoritou než letitý a velmi zkušený diplomat Kissinger, který radil několika americkým prezidentům, a jestliže je relevantní pro českou vládu, tak potěš nás pánbůh.“

Dva měsíce času

Vyjádření Kissingera Štefce navíc vůbec nepřekvapilo. Kissinger nejen vyzval, aby se vyjednávalo o konci války dříve, než dojde na negativní dopady pro celý svět, ale navíc prohlásil, že by Ukrajina měla dosáhnout míru i za cenu, že se vzdá části svého území.

„Jeho výrok mě vůbec nepřekvapil. Kissinger je člověk, kterého si nesmírně vážím, je nesmírně vzdělaný, moudrý, s obrovským přehledem, obrovskými znalostmi z historie a velkými zkušenostmi z řešení těchto konfliktů. Takže jestliže je tento člověk názoru, abychom ukončili konflikt na Ukrajině dříve, než bude pozdě – a to je důležité dodat – tak jde o názor velmi relevantní stávající situaci. Hovořil o tom, že máme čas dva měsíce. To je přesně moment, kde vidím horizont událostí, kdy to nějakým způsobem skončí,“ vysvětlil s tím, že existují pouze dvě varianty.

Rusko buď dokončí, co si předsevzalo – nebo do té doby nastane jaderná válka. Nevylučuje totiž ani možnost, že by se konflikt vyhrotil natolik, že by Rusko použilo jaderné zbraně.

„Rusko může být dotlačeno k použití jaderných zbraní. Může to odstartovat téměř cokoliv, momentálně na tom startování velmi účinně pracují Poláci neustálým prohlašováním, jak vytvoří společný stát s Ukrajinou a podobně. Kdyby se tak stalo, tak jsme okamžitě – jako NATO – ve válce s Ruskem a jakékoliv akce by byly zničující zejména pro Evropu. Předpokládám, že jak Rusko, tak Spojené státy by se snažily, aby se válka nepřenesla mimo evropský kontinent. A v Evropě je dost cílů pro jaderné údery,“ varuje vojenský expert. Nutno dodat, že to byl právě Štefec, kdo už několik měsíců před začátkem války pro ParlamentníListy.cz upozorňoval, že k válečnému konfliktu dojde, a že začne pravděpodobně na rusko-ukrajinských hranicích.

Štefcova kritika zamířila také k sankcím, které podle něj dopadají na Evropu i na celý svět, nikoliv na Rusko. „Plynu, nafty i vzácných surovin má Rusko více než dost. A to, co dodávala Evropa, dnes Rusku dodávají Číňané a Indové. Mimochodem, americké firmy na evropském kontinentu nejsou zasaženy evropskými sankcemi, protože americké sankce se od těch evropských výrazně liší,“ upozornil.

Zatímco evropské sankce jsou zaměřené na komodity, tak USA je uplatňují spíše na osoby zákazem vstupu a podobně. „Neničí ekonomiku a míří na konkrétní lidi. Samozřejmě to není stoprocentní, protože odcházejí některé firmy, ale Spojené státy se velmi poučily z počátku konfliktu, kdy se mnoho firem začalo zbavovat akcií, Rusko nijak nereagovalo a pak za hubičku skoupilo akcie západních firem. A najednou spousta zisků ze zahraničí zůstává v Rusku,“ říká Štefec.

Zbraně dodané Ukrajině se objevují v Evropě

Evropa se vždy chlubila tím, čemu říkala softpower, lehká síla; a Američané vyznávali hardpower, tedy těžkou sílu. „Díky tomu jsme se v podstatě zbavili národních armád, rozhodně východní státy – snad s výjimkou Polska. Ale když dnes přišlo na to uplatnit softpower, abychom dotlačili Rusko a Ukrajinu k jednání, tak jsme přeřadili na hardpower, a ta se nám vymkla z ruky. Mimo jiné pohled na dodávky zbraní na Ukrajinu ukazují, že sklady a munice evropských zemí se vyprazdňuji rychleji než sklady a munice ruské,“ podotkl.

Dle Štefce není navíc zásobování Ukrajiny Západem nekonečné. „Ukrajině docházejí lidé. Všechny moderní zbraně vyžadují dlouhodobý výcvik a přípravu lidí, kteří s nimi pracují. Když přijdou o život nebo je zraníte, mohou tam stát desítky kusů supermoderní techniky, ale vy s ní nebudete umět zacházet, takže ta technika je na nic. Schopnost Ukrajiny využívat moderní západní techniku klesá, protože klesá počet lidí, kteří na ni byli vyškolení v uplynulých šesti, osmi letech,“ uvažuje.

Zásobování Západem prý potrvá tak dlouho, než se zbraně začnou vracet zpátky: „Už dnes se ukazuje, že zbraně dodávané na Ukrajinu, která byla v posledních třiceti letech velmi dobře známá vysokou korupcí, kšeftováním se zbraněmi a podobně, míří i jinam. Zbraně, které tam proudí, překročí východní hranice Evropské unie, a tím nad nimi ztrácíme jakoukoliv kontrolu. Jakékoliv deklarace, že jdou tam či onam… dnes se objevují v Evropě. Byly zachyceny ve Francii, v Belgii a v dalších zemích. A nejen základní zbraně jako jsou samopaly, ale i protitankové rakety dodané ze Spojených států amerických, protiletadlové rakety... Takže nám se zbraně vracejí do Evropy – a úměrně tomu klesá ochota států zbraně poskytovat,“ připomíná Jaroslav Štefec. Zdůraznil, že i proto Izrael odmítl poskytnout souhlas Německu k dodávce protitankových raket vyvinutých ve spolupráci s USA.

Analytik: Rusko bude likvidovat jádro ukrajinské armády

Vyjádřil se také k raketometům M142 HIMARS s doletem až 80 kilometrů, které chce poskytnout Ukrajině Velká Británie. Mohu Rusko ohrozit? „Ohrozit Rusko nemohou vůbec. Mohou napáchat určitou škodu, ale v okamžiku, kdy budou na válčišti, budou okamžitě zničeny. Rusko má prostředky a udělá to, než se někam dostanou. A znovu připomínám: je zde zásadní problém, kdo je bude obsluhovat. Taková technika vyžaduje vyškolené lidi, ale ti tam nejsou.“

Navíc má informace, že jak ubývá takzvaných praporů domobrany, které fungovaly jako tmelící prvek ukrajinské armády, ubývá i ochota ukrajinské armády bojovat. „Ať chcete, nebo nechcete, na ukrajinské straně panuje chaos, to je realita. To jsou svědectví lidí, kteří se odtamtud vrátili nebo tam nějak působí,“ podotýká Štefec.

Rusko nyní zabírá dle jeho názoru už přes 25 % ukrajinského území. Jaké další kroky z ruské strany nyní očekává? „Očekávám, že Rusko bude likvidovat právě to jádro ukrajinské armády, které je na východě a bude se snažit o likvidaci maximálního počtu lidi. Tady je třeba vidět, že se jedná nejen o Rusko, ale bojují tam i armády spojeneckých republik, a jejich bojovníci se k tomu staví odlišně. Ti bojují za svobodu svých zemí, kdežto Rusko bojuje za zajištění neutrální Ukrajiny, což je trochu rozdíl. A Rusko teď odsoudilo zahraniční bojovníky k smrti – naše strana tvrdí, že šlo o dlouhodobé vojáky ukrajinské armády, kteří tam vstoupili dobrovolně –, ale z pohledu mezinárodního práva se jedná o žoldáky, na které se nevztahují ani ženevské konvence, ani pravidla na vojenské zajatce,“ zdůrazňuje Štefec.

Rusko poslalo prý jasný vzkaz, že zahraniční žoldáci nemají status válečných zajatců. „Odsouzení k trestu smrti je varováním i pro země, které umožňují vstup svých občanů do dobrovolnických praporů a zapojení žoldáků v této válce. Protože to je v podstatě proxy válka, když řeknete: Naši, ať tam klidně jdou, nemáme s tím problém. V tu chvíli jsou to žoldáci, a pokud budou zajati, mohou být odsouzení k trestu smrti,“ dodal Štefec.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Zuzana Koulová

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

obrana

Dobrý den, sám tvrdíte, že je naše vojenská technika zastaralá a nedostatečná. Jak pak ale vysvětlíte, že jsme zbraně, munici a další věci vyváželi na Ukrajinu? Nemám nic proti podpoře Ukrajiny, ale teď to vypadá, že jsme to dělali na náš úkor. Je to tak? Nedávno se také hodně mluvilo o regulaci zbr...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zvou Ukrajince, píšou Američanům. Pekarová s Vystrčilem fušují do diplomacie. Ale ne bez odezvy

4:44 Zvou Ukrajince, píšou Američanům. Pekarová s Vystrčilem fušují do diplomacie. Ale ne bez odezvy

Hlavy obou komor českého parlamentu v uplynulých dnech zabrousily do zahraniční politiky. Parlamentn…