Trenky nad Hradem nebyly recese, ale součást velké plánované akce proti Zemanovi. Petr Žantovský odhaluje podobnosti s dalšími akcemi

26.09.2015 15:28

TÝDEN V MÉDIÍCH Podle analytika Petra Žantovského je varovné, že sdělovací prostředky vůbec neupozorňují na to, že akce se stažením prezidentské standarty a jejím nahrazením obřími trenkami nad Pražským hradem není jen recesí hochů z takzvaně umělecké skupiny, ale součástí zesilující kampaně proti hlavě státu. Poukazuje také na to, jak se v České televizi může zcela bezostyšně hlásat, že dění kolem migrantů je ostudou naší země a že jsme se špatně zachovali k muslimům.

Trenky nad Hradem nebyly recese, ale součást velké plánované akce proti Zemanovi. Petr Žantovský odhaluje podobnosti s dalšími akcemi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Zamyšlením nad okolnostmi stažení prezidentské standarty na Pražském hradě a jejího nahrazení velkými červenými trenkami začíná Petr Žantovský pravidelné ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co v uplynulém týdnu zaznamenal v médiích. „Na tom příběhu je z hlediska faktického zcela nezajímavé to, že se to stalo, že to je pochybení nějakých pracovníků na Hradě, že to bude mít nějaké vyústění, možná i v trestněprávní rovině, to je všechno docela banální a nezajímavé. Co je na tom zajímavé, je to, že k tomu dochází právě v těchto dnech, právě v tomto období. Já to nevidím ani trochu jako souhru nějakých náhod nebo jako nějaké nahodilé načasování,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Právě naopak. Je přesvědčen, že to je součást zesilující se kampaně proti prezidentovi. „A teď se ta kampaň vede všemi prostředky, které existují. Jeden z prostředků je i tenhle ‚recesní‘. Koneckonců víme, že různé aktivity toho druhu jako třeba vztyčený prst z Vltavy Davida Černého směrem na Hrad měl také své načasování. Také to nebyla náhoda, také to mělo nějaké souvislosti v tom čase okolo prezidenta. Tudíž si nemyslím, že ti hoši z takzvaně umělecké skupiny jsou naivní výtvarní aktivisté, ale že to jsou radikální bojovníci za nějakou politickou metu, za nějaký cíl. A tím cílem je postupně nejprve dehonestovat a posléze přinutit k nějakému možná dokonce i rezignačnímu rozhodnutí prezidenta Zemana,“ domnívá se mediální odborník.

Vystoupení exministra vnitra bylo silně demoralizující

Považuje za docela varovné, že média na tento rámec události z minulé soboty neupozorňují. „Protože vidět to jako osamocený, ojedinělý skutek a jako čin z recese bych považoval za hrubé podcenění aktivity, která se kolem toho děje. Koneckonců mi dal trochu za pravdu, i když nepochybně nechtěně, pan Bublan, bývalý ministr vnitra, který v České televizi v úterních Událostech, komentářích prohlásil, že to je vlastně bagatelní záležitost, že je to k smíchu, že to nemá smysl vůbec nějak řešit. Dokonce prohlásil, že – cituji – ‚trestání vedoucích pracovníků, například šéfa hradní ochranky, je k ničemu‘. To si tedy myslím, že je od bývalého ministra vnitra docela dramaticky špatný přístup,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Ten vede k tomu, že neexistují žádné hodnoty, na kterých bychom se shodli, o nichž bychom řekli, že to jsou „svaté“ hodnoty, ať už jde o vlajku, standartu hlavy státu, státní hymnu nebo jakékoli další symboly, že to vlastně nic neznamená. „To je takový postmoderní přístup, všichni jsme si rovní, všechno si je rovno a je úplně jedno, jestli zpíváte ‚Kočka leze dírou‘ či ‚Nad Tatrou sa blýska‘ nebo cokoli jiného. To je velmi varovný přístup. A druhé varování v Bublanově vystoupení je to, že je to velmi demoralizující, protože nikdo za nic neodpovídá. Prostě si nějací dva lidé vlezli na Hradě na střechu po lešení, které bylo špatně hlídáno, sundali jednu vlajku a pověsili tam kus červeného hadru a nic se neděje,“ podotýká mediální analytik.

Hradní kancléř si nepochopitelně z novinářů i veřejnosti dělal dobrý den

Podle exministra vnitra Františka Bublana jde vlastně jen o takový žertíček, nikdo za nic neodpovídá a nikdo za nic nebude potrestán. „Přitom v reálu vidíme, že se věci dějí jinak, že abdikoval ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta pan Dongres a chystají se další personální opatření. Ale mně už to, že bývalý ministr vnitra a dnes senátor prohlásí ve veřejnoprávní televizi, že se to vlastně dít nemá a že nikdo nemá za nic odpovídat, přijde opravdu velmi děsivé. A děsivé je rovněž to, že na to ani moderátor, což už je ale v České televizi asi tradiční, nijak nezareagoval, že mu to nepřišlo divné, že tam zazní tahle věta, že je to vlastně jedno. Já myslím, že to není jedno,“ konstatuje Petr Žantovský.

A sdělovací prostředky se věnovaly dění na Hradě i kvůli tomu, že kancléř Vratislav Mynář se od Národního bezpečnostního úřadu dozvěděl, že nezískal bezpečnostní prověrku na stupeň „Přísně tajné“. „Myslím, že pan Mynář se v tuto chvíli také chová velmi zvláštně a těžko pochopitelně. Protože říkat ‚Vím o tom, že mi leží na sekretariátu dopis z NBÚ, ale ještě jsem ho neotevřel‘, to si nejen z novinářů, ale z veřejnosti dělá dobrý den, když přece všichni vědí, že na ten dopis čeká ‚dva a půl roku‘. Takže to nebyla chytrá taktika a prezidentovo vtipkování, že mu v něm šéf NBÚ třeba předčasně přeje šťastné Vánoce, mi také přijde už jako bonmot za rámcem toho, na co jsme od Miloše Zemana zvyklí,“ míní mediální odborník.

Statistiky hovoří jinak, než čím nás krmí humanisté v čele se Šimonem Pánkem

V každém případě považuje okolnosti kolem kancléřovy bezpečnostní prověrky a oznámení o jejím neudělení za značně nezvládnutou záležitost. „A je to škoda, protože si myslím, že to poškozuje především právě prezidenta. A to, o čem jsem mluvil před chvilkou, že jsou určité věci nepochybné a že existují určité hodnoty, na kterých bychom se měli shodnout, tak k těm hodnotám patří také to, že když mám problém, jsem do té míry silný a statečný, že se k němu postavím čelem a přiznám ho. A ne že utíkám před novináři a říkám nesmysly. To je třeba vyváženě říct, že toto nám ty hodnoty rovněž příliš neposiluje,“ konstatuje Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Inspirací pro druhé téma se mu stala informace, kterou zaznamenal ve veřejnoprávní televizi, jak je strukturován zástup lidí, kteří přicházejí do Evropy. „Šlo o údaje Eurostatu, který vydal statistiku, kdo jsou žadatelé o azyl v Evropské unii. Z celkového sledovaného čísla 212 tisíc bylo jenom něco přes 44 tisíc Syřanů, tedy asi dvacet procent. Přitom nás neustále všichni humanisté v čele se Šimonem Pánkem přesvědčují o tom, že jsou to všechno oběti Bašára Asada. Najednou však zjišťujeme, že tu čistě matematicky jde o dvacet procent, což je velmi zvláštní. Vedle toho si dejme informaci ze stejného zpravodajství, že Bašár Asad bojuje proti skupině An-Nusra, což je skupina spřízněná s Al-Káidou a Islámským státem,“ doporučuje mediální analytik.

Za útokem migrantů na maďarské policisty prý stála jejich únava

Přesto je syrský prezident Bašár Asad prezentován v našich sdělovacích prostředcích výhradně v negativním světle, jako kdyby byl on příčinou všeho zla na Středním a Blízkém východě. „Přitom když se podíváme na server Novinky, první, co na nás vyskočí, je informace, že jeden ze šéfů guerillových odbojových skupin v Sýrii byl vycvičený ve Spojených státech. Ale ledva se vrátil na území Sýrie, hned dezertoval do náruče Al-Núsry včetně všech zbraní a svého kompletního proškolení. Tak já tedy nevím, v jakých barvách by měl být ještě líčen a zobrazován,“ podivuje se pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V té souvislosti zaznamenal výroky humanitární pracovnice a novinářky Petry Procházkové, která se vyjadřovala k agresivním uprchlíkům útočícím na maďarsko-srbské hranici na policisty a křičícím u toho Allahu Akbar. „Pro paní Petru Procházkovou je důvodem to, že jsou – cituji – ‚unavení‘. Oni jsou unavení z toho, že pochodují po Evropě, to by člověk pochopil. Jsou unavení z toho, že za své poměrně velké peníze přeplavali přes Středozemní moře, to by člověk také pochopil. Ale není ta únava náhodou důsledkem vlastního rozhodnutí? Není důsledkem to, že vydali řádově tisíce eur na hlavu převaděčům, zločincům, kteří organizují tuhle migrační vlnu? Není to náhodou jejich rozhodnutí, že dají peníze někomu za tuto činnost?“ ptá se mediální odborník s tím, zda je máme litovat za jejich svobodné rozhodnutí.

Klausův CEP pojmenoval příčiny problému islamismu v Evropě už před lety

Události posledních měsíců mu připomněly téměř deset let starou knížku „Islám v Evropě: obohacení, nebo nebezpečí?“, což je sborník textů z Centra pro ekonomiku a politiku. „Tehdy se uskutečnila konference na toto téma, kde vystupovali mimo jiné Tomáš Pojar, arabista Zdeněk Müller, Benjamin Kuras, Jiří Weigl, jsou tam uvedeny i texty Bronislava Ostřanského, Luboše Kropáčka, Romana Jocha a dalších. To je sborník, jímž před bezmála deseti lety – bylo to v souvislosti s tehdy probíhajícími agresivními útoky mladých islamistů na předměstí Paříže, zapalování domů, aut a podobně, tehdy to byl velký problém – tenhle Klausův CEP jasnozřivě pojmenoval příčiny problému. Je to datováno přesně 31. května 2006, mám to před očima,“ poznamenává Petr Žantovský.

Mgr. František Bublan

  • ČSSD
  • Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury

Sborník se přitom vůbec nestaví nenávistně, antiislamisticky, rasisticky či jakkoli xenofobně. „Je to souhrn analytických textů, které pojmenovávají z různých pohledů příčiny problému, jenž se jmenuje islamismus v Evropě. Z jedné strany to může být pohled huntingtonovský, to znamená jako střet civilizací, jako kulturní nesoulad mezi islámským pohledem na svět a křesťanskou tradicí, na druhou stranu tam pan Sáňka píše poměrně velmi uvěřitelně, že mimo jiné je ten agresivní islamismus produktem bezhlavého ekonomického imperialismu ze strany Spojených států a některých západních zemí a že ti islamisté vnímají své území a nárokují si své přírodní bohatství mnohem intenzivněji, než si vůbec někdo dokáže představit,“ upozorňuje mediální analytik.

Pravdy, které média ignorují jen proto, že jsou z okolí bývalého prezidenta

Bývalý ředitel Islámského centra v Praze Vladimír Sáňka poukazoval i na to, že jejich agresivita podporovaná náboženskými organizátory plyne z toho, že jsou frustrováni z toho, že jim jsou jejich země dlouhodobě plundrovány naprosto bezhlavě a cynicky americkými nebo západoevropskými ekonomicko-politickými skupinami. „To všechno je pravda, to všechno jsou součásti mozaiky, jak se dá nahlížet na tenhle problém. A dnes, devět let po tom příběhu v Paříži a devět let po tom sborníku, jsme na tom stejně, ba hůř. A když si otevřete ten sborník, tak každé slovo z toho popisuje situaci, v jaké jsme, jenom tam ještě nejsou úplně konkrétní predikce vývozu islamismu do Evropy, i když jsou v některých momentech už také naznačovány a očekávány, ale do té míry ještě neprobíhaly,“ připomíná Petr Žantovský.

Ve sborníku jsou i statistiky tehdejšího islámského populačního vývoje v Evropě. Ve Francii žily čtyři a půl milionu muslimů, tedy zhruba osm procent populace. „V Nizozemsku asi tři čtvrtě milionu muslimů, což činilo pět procent populace. A Nizozemsko je dnes zemí, která zavádí poměrně přísné imigrační zákony, protože soužití se starousedlickým nizozemským obyvatelstvem je jedním z nejvážnějších problémů. To jsou pravdy, které víme léta, jen je ignorujeme a naše média je ignorují proto, že to řekli Klaus a jeho lidé, přičemž jistě pan Ostřanský, pan Kropáček, pan Sáňka nejsou Klausovi lidé, ale zúčastnili se téhle velmi zasvěcené a otevřené debaty. To jsou důsledky naší ignorace vůči někomu, že něco ví, že to ví dříve než my, že to ví lépe a my se bojíme přiznat, že jsme poněkud zaostali se svým stavem poznání. Nebo nám stačí, že máme tak malý stav poznání,“ přemítá mediální odborník.

Muslimové chtějí zapomenout na to, jak špatně jsme se k nim zachovali

K uprchlické vlně se vážou i dvě krátké poznámky, z nichž první souvisí se středečním vysíláním pořadu Horizont ČT speciál, v němž byl hostem Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. „To bylo úžasné. On tam prohlásil naprosto natvrdo, že to všechno, co se kolem migrantů děje, je ostuda České republiky, protože nejsme ‚tak vyspělí jako Němci‘. Také pan Rozumek říkal, že muslimové od nás odcházejí a nechtějí u nás zapouštět kořeny a žádat o azyl, protože ‚chtějí zapomenout na to, jak špatně jsme se k nim zachovali‘. Tak to jsem spadl na záda zejména poté, co pan Kubal, který to moderoval, proti tomu ani půlslovem nezaprotestoval, nechtěl od pana Rozumka vysvětlení toho, čím jsme se tak strašně špatně zachovali k migrantům, že u nás nechtějí zůstat a bydlet. To jsem si tedy říkal, že se na věci každý díváme trošku jinak,“ přiznává Petr Žantovský.

A nemůže pominout ani informaci, která by neměla zapadnout, ačkoli naše média se jí tak nevěnují, a sice že evropská sociálně-demokratická frakce chce vyloučit sociální demokracii Smer, protože se výroky Roberta Fica údajně neslučují s pokrokovým viděním světa, které prosazují evropští sociální demokraté. „Tak to jsem padl na záda znovu, protože to jsou slova, jež známe důvěrně z časů před rokem 1989, kdy jsme někteří byli puncováni jako pokrokoví a jiní zase nepokrokoví, ba zpátečničtí. A tohle puncování slovem pokrok považuji za výraz už totální beznaděje toho systému. Ten nemůže dojít nikam dál ve chvíli, kdy začne své vlastní součásti rozdělovat na pokrokové a zpátečnické. To, že Fico je podle evropských sociálních demokratů zpátečník, nepotřebuje žádný další komentář, protože na to si každý udělá názor sám. Naše média ho moc nedělají a je to škoda,“ lituje mediální analytik.

Redaktor Českého rozhlasu místo argumentů zvolil protiputinovskou kampaň

Na závěr si ponechal debatu v pondělních Událostech, komentářích, za niž lze Českou televizi pochválit. „I když sama za to moc nemůže, abych byl úplně upřímný. Na téma Rusko si pozvala redaktora Českého rozhlasu Libora Dvořáka a novináře a znalce ruských souvislostí Jana Petránka. Kdo by chtěl proniknout do mentality českého novináře vyjadřujícího se k ruskému problému, ať se na to podívá na webu České televize, protože to bylo velmi příkladné. Bylo naprosto zjevné, kde stojí Dvořák, kde stojí Petránek. Zdůrazňuji, že to nebyl souboj antagonistický. Nebylo to o tom, že Dvořák byl jednoznačně protiruský a Petránek proruský, naopak. Pan Petránek se snažil o maximálně vyvážený postoj, velmi rozumně argumentoval, zatímco pan Dvořák proti němu provozoval jen protiputinovskou kampaň,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nepoměr té profesionality a míry otevřenosti vůči skutečnosti byl naprosto do očí bijící. „Například pan Dvořák pravil, že ‚Putin po prohrané novoruské kampani ztrácí glanc a rozum‘. Tak já nevím. Toto prohlásil redaktor Českého rozhlasu, a to zcela vážně. Zaprvé Putin nikdy nevyslovil, že chce obnovit Novorusko v hranicích východních regionů Ukrajiny, nikdy. Novorusko se mu předhazuje jako propagační nástroj z druhé strany, ale on sám toto slovo, pokud vím, nikdy nevyslovil. Nikdy nevyslovil, že chce obnovit ruskou gubernii v tomhle územním celku. Naopak jsem ho slyšel opakovaně říkat, že nemá v žádném případě zájem – a také tomu zabránil silou své autority –, aby se ty charkovské, doněcké a nevím, jaké ještě novorepubliky, které tam vznikly, připojily k Rusku tak, jako se k Rusku připojil Krym,“ poukazuje mediální odborník na to, že Libor Dvořák nemluvil pravdu.

Mainstreamová média nás přesvědčují, že jedna propaganda říká pravdu a druhá lže

A ani výrazivo typu „ztrácí glanc a rozum“ podle něj nepatří do slovníku veřejnoprávního novináře. „Navíc kde a při čem ztrácí rozum? Jak nám pan redaktor dokázal, že Putin ztratil rozum? Já jsem žádný takový důkaz od pana Dvořáka neslyšel. Naopak jsem slyšel od pana Petránka větu, která mi přišla velmi rozumná. Když se bavili o angažmá ruských vojsk a nových základnách v Sýrii, konstatoval, že ‚Putin chce skončit válku v Sýrii na rozdíl od Američanů, kterým vyhovuje, protože znamená obrat zbrojní výroby‘. Tím sáhl velice přesně na nerv a podstatu problému. Potom dodal větu, která dobře pointuje propagandu z jedné i z druhé strany, že ‚ruská a americká propaganda lžou a lžou stejně‘. Samozřejmě propaganda vždy lže. Není možné říci, že jedna lže a druhá mluví pravdu, jak jsme přesvědčováni našimi mainstreamovými médii. Takže bych České televizi, zejména tedy panu Petránkovi, udělil Zlaté zrcátko za pondělní vystoupení v Událostech, komentářích,“ uzavírá Petr Žantovský.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jeden z šéfů ODS prý chlastá tak, že mu na radnici postavili vlastní bar i s židlema. Exkluzivní foto utajených prostor

14:47 Jeden z šéfů ODS prý chlastá tak, že mu na radnici postavili vlastní bar i s židlema. Exkluzivní foto utajených prostor

Bylo by to úsměvné, pokud by nešlo o volené zastupitele a veřejné peníze. Takto alespoň pro Parlamen…