Michal Kubal na začátek připomenul, že za nenávistné komentáře pod fotkou teplických prvňáků dostala dvaceti šestiletá žena podmínečný trest a pokutu 20 tisíc korun a o dalším trestu v teplické kauze bude jednat krajský soud v Ústí nad Labem.
Dle Lenky Bradáčové, vrchní státní zástupkyně v Praze chybí efektivní nástroje pro řešení takovýchto případů. „Mnohdy pociťujeme pocit jisté bezmoci, když se dostáváme do stavu důkazní nouze způsobené tím, že nám právní řád neposkytuje dostatečné prostředky pro získání důkazů – a to přesto, že onen nenávistný komentář viděly stovky lidí. Agresivita v projevech se v poslední době nebývale zvyšuje, je to nebezpečný jev, kterým se my, státní zástupci, stejně jako policie musíme intenzivně zabývat a důsledně je postihovat,“ vyjádřila se pro Lidové noviny.
Jako experty si ČT pozvala Kláru Kalibovou, ředitelku neziskové organizace In Iustitia a Jana Latu, prezidenta Unie státních zástupců. Hranice mezi prostým užíváním internetu a nenávistí je podle Laty tam, kdy se výroky na internetu člověk dopouští nenávistných trestných činů jako hanobení rasy, etnika nebo náboženství a podněcování k nenávisti k nim.
Moderátorka Světlana Witowská se pak zeptala Kalibové, co je na výrocích nebezpečného a přidala obvyklý argument, že výroky jsou jen napsané. „Spousta lidí říkalo, že posprejované výlohy židovských obchodů jsou jen posprejované výlohy židovských obchodů a skončili jsme ve dvacátém století genocidou, která skoro vyhladila celé jedno lidské etnikum,“ odpověděla Kalibová. Podle ní je to s nenávistí na internetu stejné.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
