„Válka světa probíhá. Copak máte ve světě mír? Ano, už není a nebude klasická válka, kterou jsme znali z minulého století, kdy jeden stát napadl jiný stát nebo jiné státy. Ať už to byla první světová válka, nebo druhá světová válka. Ukazuje se úplně něco jiného. Totiž, že nás ohrožuje nikoliv stát, ale různé nestátní, polostátní teroristické organizace a ten minulý vývoj několika dnů nám to ukazuje,“ míní Svoboda.
„Írán je vlastně zdrženlivý. Provedl dva útoky. Zpravodajské komunity přesně viděly, kdy a kdo zaútočí, Američané učinili opatření. Nikdo nebyl ani zabit, ani zraněn. Protože samozřejmě si Írán nemůže dovolit válku se Spojenými státy. Ale víme, co udělají radikalizovaní šíité v Iráku? Víme, co udělá Hizballáh nebo jiné organizace jako pomstu za zabití jejich velitele? Nevíme také, co udělá Donald Trump. Je tam hodně proměnných a ten problém bude v tom, že není možné potom říct, za tím stojí Írán nebo Irák, nebo nějaká země, protože ty vlády řeknou: S tím nemáme společného vůbec nic,“ sdělil Svoboda s tím, že rozumí tedy zdrženlivosti obou stran, protože otevřenou válku nechce nikdo.
Své pak Svoboda také řekl ke slovům amerického prezidenta Donalda Trumpa, která pronesl v uplynulých dnech. „Byl to jeden z nejlepších projevů, které kdy Trump přednesl. Teď myslím rétoricky. Bylo to velmi soustředěné, naprosto přesné. Logika výkladu byla úplně železná. To znamená, že tam bylo promyšleno každé slovo. Ale on tam něco řekl i mezi řádky. On také vlastně řekl Evropě: Budeš mě muset podpořit. Přímo v tom projevu jmenoval Velkou Británii, Německo a Francii. To znamená, že on činí to, co kdysi dělal i Bush a další, ti si hledali spojence před akcí, kdežto Trump ví, že asi bude potřeba, aby se také demonstrovalo, že má jednoznačnou podporu liberálního světa,“ zmínil Svoboda.
„Rusko mlčí. Rusko má velmi dobré vztahy s Teheránem, tedy s Persií, má dobré vztahy s Ankarou, tedy s Tureckem, a chce být tím stabilizujícím faktorem na místě. To znamená, že do tohoto konfliktu nevstupuje ani na jedné, ani na druhé straně. To je podle mě ruská strategie,“ dodal Svoboda, podle jehož slov je zajímavé, že se vyjádřila Čína, vyjádřil se kdekdo, ale Rusko se nevyjádřilo. „Dokonce předevčírem Putin otevřel nový plynovod v Turecku a mluvil o Turecku, o energii a jako by se nic v regionu nedělo,“ zmínil.
Následovalo i téma brexitu. „Evropa bude po odchodu Velké Británie jiná, protože nám vymizí z EU to, čemu říkáme zdravý rozum,“ uvedl. „Evropská unie bude dominována dobře fungující byrokracií a samozřejmě velkým vlivem Německa a Francie. A každý rozvod je rozvod. A ty vztahy budou přátelské, ale už to nebude takové, jaké to bylo. A mimo jiné bezpečnost, připomenu divákům, že my máme například na území České republiky agenturu Galileo, to je agentura, která sleduje a monitoruje pohyb. A to je důležité z hlediska zpravodajské komunity a je to systém 27, respektive 30 družic, kterými se pozoruje pohyb. A tento systém mají Američané, máme ho my, asi ho mají Rusové, mají ho možná Číňani, ale má ho Evropská unie, nemá ho Británie. Když Británie odejde, tak najednou se bude muset prosit jiného o sdílené informace. Tak i v otázce bezpečnosti to bude teď jiné,“ míní Svoboda. Neobává se však, že by z Evropské unie odešly i další země. „Po zkušenosti s Británií to žádná další země nebude, protože jsme si prošli tím martýriem odcházení jako procesu, protože původně měli Britové vlastně odejít v březnu loňského roku,“ dodal Svoboda.
Fotogalerie: - Čínská "polepšovna" u Aksu
Ten si následně také posteskl nad tím, že Evropa nemá vizionáře. „Má pouze, nechci říkat státníky, ale představitele, kteří dělají politiku jako daily byznys. To znamená, že to dělají ze dne na den. A když se jich zeptáte: A jaká je vaše vize? Tak nevíte. Řeknu příklad: Před několika lety byla vydána Bílá kniha Evropské unie, připravila ji Evropská komise, kde je pět scénářů budoucího vývoje Evropské unie. Pět scénářů. Kde je ta kniha? Ano, v nějakých knihovnách. Zabýval se od té doby někdo tím, který scénář má být tím scénářem Evropské unie? Nevím. Kandidují u nás kandidáti na prezidenta České republiky a někteří říkají: Je třeba přenést některé kompetence na národní státy. Říkám, ale dobře, ale řekněte, kterou chcete. Některou z výlučných kompetencí? Nebo některou ze sdílených, nebo jak to chcete?“ ptá se Svoboda.
A kdo nám vlastně vládne? Český prezident, čeští ministři, česká vláda, nebo je to Evropská komise, nebo je to europarlament, nebo je to rada ministrů? „Určitě velmi významnou oblastí je oblast, kde nám vládne Evropská unie. A to je především společný trh. To znamená, že jsme jeden společný trh a Schengen je jeden pohyb. To si myslím, že tam jako správně vládne Evropská unie. Kdyby nevládla, tak to nemůže fungovat,“ sdělil Svoboda.
„Samozřejmě, že nám také vládne česká vláda, kdy máme řadu oblastí, které jsou mimo Evropskou unii. Je to například trestní právo. To znamená, že tam si vládneme sami. Tam nám do toho nikdo nemluví,“ dodal Svoboda.
Závěrem se pak hovořilo také o zákonu lex Babiš. „Už skoro dva roky leží u Ústavního soudu s ústavní žalobou. To znamená, že jestli ten zákon je ústavní, nebo není ústavní, posoudí Ústavní soud. A teď já znám tu žalobu, jsem si ji přečetl a je zajímavé, že zároveň je u Ústavního soudu žaloba, která se týká odměny zastupitelů. A princip je úplně stejný. Totiž jeden z těch principů je, že se změnila pravidla poté, když se někdo stal funkcionářem. To znamená: Stanete se ministrem a my vám řekneme: Podmínka pro to, abyste se stal ministrem je toto. A vy řeknete: No počkejte, to můžete do budoucna, ale nemůžete mi to dělat zpětně. A ten druhý zákon říká: Jsem zastupitel Pardubického kraje a vy mi najednou řeknete, že mám nárok pouze na 0,4 odměny a říkáte mi to zpětně. Takže Ústavní soud bude muset rozhodnout, jestli to je ústavní, nebo není. A to bude výklad zákona. A zajímavé je, že Ústavní soud mlčí. Je zajímavé, že soudce zpravodaj Filip už údajně zpracoval tři verze a Ústavní soud nám ještě neřekl, co ústavní je, nebo není. A to zjistíte, že vlastně ten výklad neurčuje žádná Evropská unie, ale to určí tady Ústavní soud, jestli je lex Babiš ústavní. A obojí má podle mě význam, protože když soud řekne, že ten lex Babiš je protiústavní, tak může potom premiér říct: Podívejte se, šli jste na mě, dokonce s protiústavním zákonem. Když řekne, že je ústavní, potom musí říct, že Ústavní soud vzal do úvahy všechno, i evropské právo, tak mi nemůžete říct, že Evropa nám říká něco jiného. Takže to, co rozhodne Ústavní soud, rozhodne to za všechny,“ dodal Svoboda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
