Třináctého prosince zveřejnila předsedkyně místního sdružení a radní Prahy 3 Margita Brychtová k hlasování toto usnesení:
„Považujeme za zcela nevhodné a neakceptovatelné jakékoli projevy agrese, ať už verbální (křik, zesměšňování, urážení, znevažování, pomlouvání, vulgarismy, urážky, ponižování) či fyzické (vstup do intimní zóny, strkání, omezování v pohybu, stání v cestě, zatlačení do kouta). Za zcela neakceptovatelné považujeme i jakékoli další projevy šikany, mobbingu či bossingu.
Důvodová zpráva: Vzhledem k incidentům, které se od června dějí na radnici, bychom o tom chtěli jako PMS informovat členy MS a zároveň touto cestou informovat o našem stanovisku a apelu směrem k zastupitelskému klubu.
Od června dochází k opakovaným incidentům mezi Janou a Štěpánem. Nejprve se jednalo o výměny názorů doprovázené křikem a dalšími projevy verbální agrese. V říjnu došlo i na agresi fyzickou, kdy Štěpán vstupoval Janě do intimní zóny a tím ji tlačil do kouta. Jana do Štěpána strčila (nataženou dlaní proti hrudníku), což později odůvodnila tím, že se cítila být ohrožená. Celý incident byl doprovázen křikem.
Vše se odehrálo na pirátském sekretariátu za přítomnosti Karla Světlíka a Michala Gilla.
Jana se cítí být fyzicky napadena. Štěpán uznal, že jeho chování bylo nevhodné a omluvil se. Vzápětí však dodal, že fyzicky napaden byl jen on ze strany Jany (odstrčení), Jana proto považuje omluvu za neplatnou. Štěpán se hájí tím, že jeho jednání bylo důsledkem dlouhodobého mobbingu ze strany Jany.“
Hlasování dopadlo zatím jednomyslně pro přijetí usnesení. Ačkoliv jsou dotyční jmenováni pouze křestními jmény, není těžké odvodit, že se jedná o zastupitele Štěpána Štrébla a Janu Belecovou. Bez kontextu je těžké soudit, kdo byl v konfliktu v právu, nicméně, pirátské fórum Prahy 3 nabízí další detaily. Jana Belecová si podle výpovědí dalších Pirátů uzurpuje pravomoci, které jí nepatří.
Člen krajského sdružení Pirátů Pavel Králíček dal třetího prosince podnět, aby se hlasovalo o tom, zda má být výše zmíněné Belecové uděleno důrazné napomenutí.
„Rád bych vyvolal členský podnět kvůli nejen včerejšímu chování Jany Belecové. Včerejší incident byl jen třešnička na dortu a není určitě ten nejzásadnější, který existuje.
Po včerejší schůzi, která se přeměnila ve veřejné pranýřování, opakování stále stejných otázek a one man show Rudy Belece, ze které jsem musel (z jiných důvodů než naprosto příšerná atmosféra) odejít dříve, mě konfrontovala Jana a útočně se jala mě přesvědčovat o své pravdě. Jelikož se to ale nestalo poprvé, rychle jsem ji odbyl a nenechal sebou manipulovat. Nádavkem mi ještě v nočních hodinách přišly 2 SMS zprávy snažící se vyvolat výčitky svědomí.
Jako jednotlivý incident určitě ‚nejde o nic hrozného‘, nicméně podobných incidentů už existují u různých lidí desítky. Scénář je většinou podobný: pokud se něco neděje dle Janiných představ, nehledě na to, jestli je to v její kompetenci či sféře vlivu, začne na daného člověka nátlak. Může být v různé formě: esemesky, telefonáty, osobní rozhovory, veřejné pranýřování, usnesení namířená proti němu atd.
Dotyčný se může bránit, nicméně často se stane, že je prostě udolán množstvím slov a tlaku. Protože mu na dané věci nezáleží tolik, má jiné věci na práci, nebo se prostě nedokáže tomuto sofistikovanému manipulativnímu nátlaku bránit,“ napsal Králíček na pirátském fóru. Dodal, že se nechce ohánět usneseními, ale prý není jediný, kdo od Belecové něco podobného zažil.
Podnět pak přešel v rozpravu, která odhalila mnohé detaily o zastupitelce Belecové z úst členů strany.
„Já sice nemohu přiložit své polínko empirické zkušenosti s útočným nebo nátlakovým chováním ze strany Jany, protože mně se to asi neděje, nebo to nejsem schopen rozeznat. Nicméně si toho všímám u lidí okolo sebe. Zaznamenal jsem to u Jirky, Štěpána, Nikol a i u Pavla, kde to podle mne byl ze strany Jany spíš darmopokus. Filip Smoljak v těžkých dobách našeho MS poznamenal zde na fóru něco ve smyslu, že Jana představuje velké riziko do budoucna. Jestli je Jana riziko pro MS, to ať posoudí povolanější. Já doufám, že na post uvolněné radní se Jana dostala kvůli své obrovské pracovitosti, kterou jí všichni musíme přiznat.
Jen bych chtěl napsat, že pracovitost je jen jedna z věcí, která dělá z lidí dobré politiky. Dobrý politik (a nejen politik) by měl být mimo pracovitosti schopen také týmové práce, respektování ostatních a jejich práva na názor (byť z jeho pohledu mylný). Žijeme bohužel v demokracii (diktatura s popravčím špalkem na náměstí by se s takovými drobnostmi dokázala vypořádat velmi rázně), a tak je nutné umět spolu komunikovat a připustit, že i ten druhý má svou pravdu, a i když s ním nesouhlasím, musím se pokusit najít nějaký kompromis. To hledání kompromisu a připouštění toho, že i někdo jiný může mít jiný názor, se právě Janě trvale příliš nedaří. Dle mého názoru je Pavlův požadavek naprosto legitimní a bylo by fajn, kdyby si z toho Jana vzala nějaké poučení pro budoucno. Aby její prosazování názorů hlava nehlava nepřevážilo její pracovitost,“ varoval František Pudil, člen krajského zastupitelstva. Dodejme, že obrovskou pracovitost vychvalovali jeho kolegové i na poslanci Michálkovi, když mu hrozilo zbavení funkce místopředsedy strany.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Velice dlouhý rozbor chování Jany Belecové přidala taktéž členka krajského sdružení Bohdana Holá:
„Už je to skoro rok, co Rudolf Belec (manžel Jany Belecové) poprvé nebyl přijat za člena. Důvodů bylo více, ten hlavní podle mého byl, že s Janou Belecovou fungovali celý podzim jako tandem, který válcoval soustředěnou silou MS Praha 3, dělal ze schůzí na Praze 3 velmi nepříjemnou a většinově frustrující záležitost.
Jana Belecová rozkazovala a tepala, Rudolf Belec si uzurpoval prostor, manipuloval a oba dva si hráli (netuším z jakého titulu) na nějaké bosse. Výsledkem bylo odložení žádosti o členství Rudy o 6 měsíců a zvolení většinově konsenzuálního PMS (předsednictvo místního sdružení), kde byla zastoupena tehdejší hlavní oponentka Belecových i tehdy neutrální křídlo, ale nikdo z přímých podporovatelů čtveřice Belecová–Belec–Konvička–Světlík.
Ruda i Jana se na nějaký čas stáhli a situace v MS se relativně stabilizovala a vrátil se dělný duch a MS v rámci možností (daných spoustou aktivních lidí zahlcených povinnostmi na radnici, v práci nebo doma) začalo fungovat jako běžné (i když trochu větší) MSko.
Cca v polovině roku 2019 podstoupil Ruda Belec druhé grilování a Jana Belecová se stala uvolněnou radní. V září podstoupil Rudolf Belec grilování na krajské schůzi. Oba dva se drželi relativně zpátky a chovali se v té době konstruktivně. Ustalo i zpochybňování mandátů a poukazy na nečinnost PMS.
Pak Rudolf Belec vytvořil první nástřel komunikační strategie navázaný na návrh rozpočtu na rok 2020 a dle mého názoru jej trochu nešťastně konzultoval s KS bez mandátu MS. Do 31. 10. bylo třeba dodat na PKS návrh rozpočtu.
Přes Karla Světlíka (asistent Jany Belecové) propašoval Rudolf Belec svůj na MSku řádně neprojednaný návrh komunikační strategie jako nedílnou součást rozpočtu, o kterém se hlasovalo. Argumentoval kladným přijetím návrhu u KS a opět začal tlačit na pilu (Jana Belecová se stále držela relativně zpátky a stranou).
Hlasováním MS prošel protinávrh, kde byla přeformulovaná komunikační strategie nikoliv nedílnou součástí (a součástí hlasování), ale pouze důvodovou zprávou. Komunikační strategie zcela ignorovala existenci mediálního týmu s mandátem od MS a vkládala kompetence do rukou členů a příznivců MS, kteří naopak žádný mandát k vnější komunikaci neměli a nemají. PMS si vyžádalo souhlas od autora textové části komunikační strategie k využitíi jeho komplexního materiálu jako podkladu.
V průběhu zpracování jednak došli k závěru, že tento materiál by měl být až navazující na materiál Mise, vize..., jehož první návrh dali k připomínkám MS P3.
Současně PMS požádalo o PKS o stanovisko k přijetí R. Belece za člena (4-0-0/5).
Cca v polovině listopadu se Jana Belecová snažila rozkazovacím způsobem úkolovat mediální tým. O akci, na které nebyli, zaslala 6 fotografií a rozkaz (to, že byl doplněn o slovíčko ‚prosím‘, je sice lehký pokrok v komunikaci, ale nic to nemění na tom, že byl použit rozkazovací způsob) s poukazem na to, že Michal Gill má dovolenou.
V průběhu listopadu bylo celé MS zaměstnáno přípravou a propagací ročního zúčtovani, takže na přípravu materiálu nebyl čas. Ke konci listopadu zveřejnilo PMS nezávaznou anketu k přijetí Rudy Belece za člena. Vzápětí po této anketě (4-11-1/24), bylo zahájeno hlasování PMS o přijetí Rudolfa Belece (aktuálně 0-3-0/4).“
Holá pak přidala svědectví ze schůze.
„Na interní schůzi 2. 12. 2019, kterou svolal a vedl asistent Jany Belecové Karel Světlík, bylo na pořadu jednání jednak zhodnocení ročního zúčtování, jednak informace o pracech na komunikační strategii, ale také informace členů představenstva (Konvička, Kufa) a DK (Zimlík) o dění v SZM.
Na schůzi byl od začátku přítomen Ruda Belec, který si od začátku schůze bral slovo bez vyzvání, nenechával lidi domluvit a komunikoval svou frustraci, že pracoval na materiálu, který dva měsíce leží u ledu.
Karel Světlík, nevím, jestli z pozice asistenta Jany Belecové nebo z vlastní iniciativy vedoucího schůze, cítil potřebu opakovaně a zdlouhavě a zbytečně konfliktně peskovat členy PMS (kteří půlku listopadu strávili ve svém poměrně limitovaném VOLNÉM čase dobrovolnickým rozdáváním newsletteru při příležitosti ročního zúčtování) za nesplnění úkolů z minulé schůze (na rozpracování komunikační strategie).
Zhruba v této době přišla na schůzi Jana Belecová, bez vyzvání skočila do řeči člověku, který právě hovořil a převzala štafetu peskování PMS za nedodělanou komunikační strategii ve výrazně agresivnějším duchu než předtím Karel Svetlík.
Když se Nikol Marhounová omluvila (předem avizovaný odchod v 19 hod. za dítětem domů), vystartovala za ní Jana Belecová ven. Stejný postup zopakovala o půl hodiny později s Pavlem Králíčkem. Co na ně křičela, by měli vylíčit oni, protože u toho nikdo jiný z MS nebyl (stejně jako u podobného výstupu, který se odehrál o něco dříve na radnici mezi Janou Belecovou a Nikol Marhounovou).
V průběhu dalšího jednání si opakovaně brala slovo bez vyzvání, skákala prezentujicím do řeči a udílela rozkazy (např. o zařazení další restaurace do seznamu spřátelených podniků nebo o požadavcích z pracovny na stojánky na newsletter). Chovala se, jako by ona byla nějaká velitelka roty s právem hlavního slova a my její podřízení vojíni. Nebo děti na prvním stupni.
Mám za to, že jediným jejím skutečným podřízeným je Karel Světlík. Tomu může dát příkaz (v rámci limitů daných pracovněprávním vztahem a jeho osobní komfortní zóny). Ve vztahu k ostatním členům MS je maximálně ve vztahu kolegiálním (to znamená na stejné úrovni), z jistého úhlu pohledu (jako vyslanec a reprezentant Pirátské strany na radnici Prahy 3) se MSku zpovídá ze svých pracovních (a občas i osobních) aktivit.“
A na závěr Holá přidala svůj osobní dojem: „Chápu, že Jana Belecová ztratila nervy při sledování procesu zamítnutí členství jejího manžela. Chápu, že pod dojmem frustrace z opakovaného nepřijetí jejího manžela Rudolfa Belece do MS Praha 3 ztratila všechny zábrany a začala se opět chovat přirozeně a bez zábran, jak je zřejmě zvyklá z podnikání se zaměstnanci.
Ale tady kromě Karla Světlíka žádní její zaměstnanci nejsou.
Mám za to, že anketa, ve které téměř polovina členů MS vyjádřila svůj negativní názor na přijetí Rudolfa Belece, je odrazem toho, že např. já osobně (ať nemluvím za ostatní, protože o jejich pohnutkách nevím detaily) mám dojem, že manželé Belecovi jsou sice aktivní, ale přinášejí do MS především rozvrat a negativní atmosféru a energii. V tomto kontextu je jeden Belec na MS Praha 3 až dost (osobně, kdybych si mohla vybrat, tak by pro mě byl přijatelnější ten druhý, protože má v repertoáru i něco jiného než rozkazovací způsob – např. ochotu vyslechnout názor druhého, když ho dokáže doříct). A chování Jany na interní schůzi dne 2. 12. 2019 a okolo této události to jen potvrzuje.
Mám za to, že Jana Belecová nemá co rozkazovat na schůzi MS, nemá co si brát slovo bez vyzvání a vztahují se na ni stejná pravidla mezilidské komunikace a základní slušnosti jako na všechny ostatní. Mám za to, že požadavek na omluvu celému MSku za nevhodné chování k ostatním a vystupování a také (v kraji oblíbený) bossing, je namístě a zejména je namístě osobní omluva Nikol Marhounové a Pavlovi Králíčkovi za velmi nevybíravé výrazy za hranicí, kterou by již bylo možné kvalifikovat jako vyhrožování a stalking.
Do budoucna bych také ráda věděla předem, kdy Karel Světlík vystupuje sám za sebe a kdy z příkazu Jany Belecové.“
Poté, co se i další členové místního sdružení vyjádřili, že jim vystupování Belecové není příjemné, došla Belecová k hluboké sebekritice. „Ačkoli se tento členský podnět zabývá mojí osobou celkově, je výrazně ovlivněn poslední schůzí Pirátů na Praze 3. V tu dobu byl čerstvě známý výsledek ankety o přijetí/nepřijetí mého muže Rudolfa Belece, který toho pro Piráty a i pro Prahu 3 udělal opravdu hodně a jeho opakované odmítání mi přivodilo pocity hlubokého zármutku a zmaru, které mi znemožnily si uchovat potřebný nadhled. Všem, kterých se mé chování dotklo, se OMLOUVÁM.“
Nicméně, hlasování dopadlo celkem drtivě v její neprospěch.
Fotogalerie: - Piráti za legalizaci konopí
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
