Vrásky mu prý způsobuje zejména Švýcarsko, jelikož se nezdá, že by se do EU hrnulo. A ani další země, jako Lichtenštejnsko, Island či Norsko, do Evropské unie nechtějí. Podle aktivisty tak jedinou zemí na západě Evropy, u které je nějaká šance, že by mohla v brzké době vstoupit do EU, je Skotsko, „pokud tedy získá nezávislost na Spojeném království“. Právě proto aktivista vzhlíží na možnost, že by do EU přistoupila některá ze zemí západního Balkánu.
Albánie, dle Trunečky, po konci studené války měla „moc práce s korupcí a mafií“, a Jugoslávie s občanskou válkou, a proto zatím většina z těchto balkánských zemí v EU není. Jednoznačně nejblíže vstupu do Evropské unie však nyní údajně jsou Srbsko, Černá Hora, Albánie a Severní Makedonie. To se dle něj může dosti protáhnout, jelikož tyto státy budou muset přijmout unijní legislativu. „Západní Balkán je prostě Balkán,“ posteskl si.
Celé video můžete zhlédnout zde:
Trunečka tvrdí, že pro vyjmenované země bude vstup do Evropské unie obrovským přínosem. „EU může těmto zemím hodně přinést, pro vstup jsou totiž velmi přísné podmínky, třeba co se týče demokracie, nezávislosti justice nebo postihování korupce a EU tyto reformy velmi bedlivě sleduje. Zároveň může členství v EU také velmi pomoci stabilizovat Balkán, v rámci EU jsou totiž státy tak propojeny, že válka mezi nimi je v podstatě nemožná,“ rozplýval se aktivista na videu o přínosech EU.
Nemožnost války na Balkáně po vstupu zemí do EU vnímá i kvůli podmínce normalizace vztahů Srbska s Kosovem.
Ale prostor pro vstup do EU nekončí jen na balkánském poloostrově. Jednání probíhají i s Tureckem. Tam se ovšem nyní „spoustu věcí zvrtlo“ a přístupová jednání jsou tak de facto zastavena. „To je ale ukazatel toho, že kdyby se něco zvrtlo dejme tomu v Albánii, tak by ta země vstoupit do EU prostě nemohla,“ vysvětlil.
Fotogalerie: - Vlajka EU v plamenech
A opět se jal vyplísnit Maďarsko a Polsko. „I po vstupu do EU ale nejsou věci, jako je demokracie nebo nezávislost justice, absolutně garantovány, podívejme se například, co se děje v Polsku, kde vládní reformy justice vyvolávají obavy o to, že by mohla přijít o svoji nezávislost. Nebo v Maďarsku, kde vláda teď může vládnout pomocí dekretů bez pomoci parlamentu a kde vláda už ovládla velkou část justice a médií,“ jmenoval.
Dále došlo na varování, že o vliv na Balkáně usilují i Turecko, Rusko či Čína. „Ty země by se mohly stát sférou vlivu Ruska a Číny, geograficky uvnitř Evropské unie. To by pro nás mohlo být hodně nebezpečné,“ pokračoval.
Důvěrou vůči EU mělo v loňském roce otřást zejména v Severní Makedonii to, že francouzský prezident Emmanuel Macron pozastavil jednání o přístupu nových zemí. Země si přitom kvůli vstupu do EU změnila i své jméno, aby ohřála své vztahy se sousedním Řeckem. „Když uděláte něco tak drastického, jako změnu svého jména, a pak vám to s EU nevyjde, jste pochopitelně trošku naštvaní,“ upozorňuje aktivista a znovu varuje před tím, aby náhodou nezačala Severní Makedonie směřovat blíže k Rusku než k EU.
Fotogalerie: - Je Evropská unie reformovatelná?
„Na jednu stranu mohou ty země silně destabilizovat EU, pokud se v rámci nich zopakuje polský nebo maďarský scénář, na druhou stranu ale mohou být pro EU velmi destabilizující i pokud v nich získá vliv Rusko a Čína,“ uzavřel aktivista.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
