Varovný hlas z krizového štábu: Promořování bez navýšení kapacit testování? Velké riziko!

11.04.2020 12:12

Ekonom a člen krizového štábu Filip Matějka se v rozhovoru pro Lidové noviny zaměřuje na ekonomické dopady koronavirové krize. Ještě není nic ztraceno, vláda podle něj může hospodářství pomoct. Na druhou stranu nevylučuje, že stejně tak může Babišův kabinet vytvořit dlouhou krizi. S promořováním populace by byl opatrný, zatím nám chybí data, včetně těch o chování koronaviru. K rychlejšímu návratu do normálního životu by podle něj pomohlo plošné testování, které zatím není prioritou. Z dlouhodobých vládních zásahů má obavy.

Varovný hlas z krizového štábu: Promořování bez navýšení kapacit testování? Velké riziko!
Foto: pixabay.com
Popisek: Pokles ekonomiky - ilustrační foto
reklama

Matějka, společně s dalšími kolegy vědci, zdůrazňuje důležitost zvýšení kapacity testování. „Investice do navýšení kapacity testování by se nám vrátila tisícinásobně. Každý den v tomhle stavu nás stojí miliardy korun,“ říká. Když budeme schopni plošněji testovat, tak při otevírání budeme velmi rychle vědět, kdy a jak rychle se epidemie případně zase šíří.

„Pak by i větší otevření bylo daleko bezpečnější, protože bychom mohli zasáhnout včas. Musí to být priorita, zatím ale bohužel úplně není. Umožnilo by to rychlejší návrat do života i by nás lépe ochránilo před epidemií,“ je přesvědčen.

Promořování proto v tuto chvíli vnímá jako velké riziko. „Dokud nebude provedeno větší testování, je těžké jít tímto směrem. Promořování by bylo velké riziko. Samozřejmě můžeme zjistit, že je to možné. Ale právě proto potřebujeme napřed hodně testů,“ dodává ekonom.

Anketa

Chcete, aby byl Andrej Babiš předsedou vlády i po volbách v roce 2021?

85%
15%
hlasovalo: 33985 lidí
Už nyní je jisté, že díra v ekonomice bude na úrovni stovek miliard korun, takže státní programy bude potřeba zvětšit nebo zavést nové. „Problém je, že stávající programy nejsou jednoduché a rychlé. U kurzarbeitu se zjistilo, že žadatelé nedokázali 70 procent formulářů vyplnit správně. U žádostí o úvěr zase teprve po týdnu dostali žadatelé pořadové číslo. Pomoc má být plošná, jednodušší, s méně podmínkami, pro více lidí a firem,“ upozorňuje Matějka.

Stát by podle jeho názoru měl pomáhat hlavně menším firmám. Například pokud jde o úvěr. „U velkých firem to zvládnou banky, vyhodnotí si, jak na tom společnost je, jak jí půjčit, pokud už jí půjčily a je životaschopná, odloží splátky. Jenže malých podniků je spousta a problémy na ně dopadly na všechny najednou,“ dodává. S tím, že když přijde do banky 50 tisíc žádostí o úvěr a peníze potřebují tito lidé hned, banka to nestihne zpracovat a půjčit jim. Musí zasáhnout stát.

Zatím nejsou k dispozici data, která by ukázala, jak velký může být ekonomicky propad kvůli epidemii. „Nemáme potřebné údaje. Pokud jde o nezaměstnanost, myslím si, že ta tři procenta budou spíše otázkou fungování státního aparátu,“ říká Matějka. A zmiňuje podnikatele, kteří prý často uvažují o snížení počtu zaměstnanců o 20-30 procent. Doufá, že snad ale zapůsobí vládní opatření.

Z ekonomických problémů bychom se mohli dostat za pár měsíců, v případě, že budeme schopni hodně testovat a dostat nákazu pod kontrolu. Připomíná, že i z recesí, které jsou hnané reálnými věcmi, jde třeba o války či zemětřesení, se svět většinou oklepal velmi rychle.

Fotogalerie: - Hladová okna

V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...

„Trochu se bojím dlouhodobých vládních zásahů,“ pokračuje Matějka, jenž má obavy, aby se nevhodnými zásahy nezpůsobily problémy ve finančním systému, protože ty trvají dlouho. Poukázal například na vyjádření ministryně financí, že chce rozhýbat trh s nemovitostmi. Rychlý pokles cen nemovitostí by znamenal ještě navíc hypoteční krizi.

Vláda ale prý může i hodně pomoci. „Pokud programy podpory budou rychlé a rozsáhlé, lze udržet nízkou nezaměstnanost. Zadlužíme se, ale neměl by to být problém. Česko má dluhy okolo 30 procent HDP, a zadlužení 50 procent by nebyla žádná katastrofa. Vláda tak může vydat dluhopisy a vypůjčit si. Povede to k inflaci? Zatím nevíme. Po finanční krizi inflace nevzrostla. Možná i kvůli tomu, že firmy i jednotlivci drželi kvůli nejistotě více hotovosti. Možná budou zase, a pak ani inflace nebude. Vyjít bychom z toho mohli docela dobře,“ hodnotí na závěr člen krizového štábu Filip Matějka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Agáta Hanychová ostře vystoupila: Noste roušku, dodržujte opatření. A ty VIP matky, co se hroutí, že si nemůžou dojít na řasy. Bože!

21:55 Agáta Hanychová ostře vystoupila: Noste roušku, dodržujte opatření. A ty VIP matky, co se hroutí, že si nemůžou dojít na řasy. Bože!

Na lidi, kteří nedodržují vládní opatření v boji proti koronaviru, apeluje na instagramu bývalá mode…