Korupce v socialistickém Československu byla jiná oproti takzvaným starým státům Evropské unie už proto, že peníze měly odlišnou funkci. Nesloužily jako kapitál, navíc sebevětší množství peněz nemohlo jedince osvobodit od pracovní povinnosti, píše Oskar Krejčí. Navíc jen obtížně prý mohly peníze nabyté korupcí sloužit jako poklad, protože to by při malé platové diferenciaci zaznamenala pozorná domovnice nebo jiné všímavé instituce.

„Předtím než v 80. letech nastoupili veksláci jako předobraz nového řádu věcí, týkala se korupce především nedostatkového zboží a služeb. Ať byla jakkoli masová, šlo o takzvanou malou korupci. Ta velká přišla až před čtvrtstoletím spolu s kapitalistickou svobodou podnikání," píše politolog ve své knize.