Většina našich novinářů jim tleská! Petr Žantovský odhaluje „pátou kolonu“ prosazující cizí zájmy u nás. Jména zde

24.07.2021 7:48 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Vysvětlení eurokomisařky Věry Jourové, jak budeme pykat za to, když nebudeme opisovat z bruselských brožurek a vychýlíme se od tamních direktiv byť jen na milimetr, je pro Petra Žantovského jedním z mnoha důvodů, proč administrativu Evropské unie označit za odporného četníka. K této charakteristice nemalou měrou přispívá šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, ať už jde o její pokrytecké tvrzení, že EK si zakládá na svobodě tisku a médií, nebo o její hlášku k českému národnímu plánu obnovy.

Většina našich novinářů jim tleská! Petr Žantovský odhaluje „pátou kolonu“ prosazující cizí zájmy u nás. Jména zde
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Administrativa Evropské unie a hned dvakrát v dost nelichotivém světle a připomenutí zesnulého Milana Lasici jako výjimečného publicisty – to je obsah pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. „Říkalo se kdysi za komunismu, že – tehdy nepřátelsky vnímané – Spojené státy si hrají na světového četníka. Pravda, mělo to své opodstatnění – viz akce zpravodajských služeb i vojenských sil USA v Panamě, na Haiti, ve Vietnamu, v Chile a mnoha dalších místech. Připomněl jsem si však to úsloví o četníkovi v jiné, aktuální souvislosti. Jestliže si USA hrály a hrají na četníka ve sféře geopolitiky, což platí dosud – viz ‚arabské jaro‘, Sýrie a tak dále, pak takovým menším, ale stejně odporným četníkem je administrativa Evropské unie,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Uvědomil si to nejen při nedávné prezentaci zprávy o dodržování právního státu, kde nám „naše“ komisařka Věra Jourová vysvětlila, jak budeme pykat za to, když nebudeme opisovat z bruselských brožurek a vychýlíme se od tamních direktiv byť jen na milimetr. „Jen dva dny poté předvedla nevídanou porci pokrytectví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová. Vyjádřila velice radikální rozrušení nad zprávou neziskové organizace Forbidden Stories, podle níž docházelo v řadě zemí ke špiclování novinářů a aktivistů ze strany vládních kruhů za pomoci sledovacího programu Pegasus izraelského původu. Užití tohoto spywaru se mělo týkat například Ázerbajdžánu, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Rwandy, ale také Indie, Mexika či Maďarska,“ podotýká mediální analytik.

Pátá kolona zajišťuje prosazování direktiv ze Západu k nám

Anketa

Lídr které volební strany si zatím v kampani počíná nejzručněji?

27%
1%
1%
48%
1%
12%
hlasovalo: 13433 lidí
V hledáčku špiclovacího zařízení se údajně ocitali nejen novináři ve jmenovaných zemích, vnímaní jako nepřátelsky naladění vůči tamním režimům, ale také tzv. lidskoprávní či LGBT aktivisté, jak se lze ve zprávě dočíst. „Leyenová při pondělní návštěvě Prahy pateticky zdůraznila, že Evropská unie si zakládá na svobodě tisku a médií. Připomněla, že právě svoboda projevu patří k unijním pilířům. Trochu nečekanou pointu jejím slovům dodal Tomáš Flídr, když řekl, že bude nejspíš v budoucnu nutné, aby podobné systémy podléhaly mezinárodní regulaci. Regulace jako předstupeň cenzury a ideologické diktatury ale – s prominutím – je v přímém rozporu s pojmem svoboda slova, jak nám ji garantují mezinárodní úmluvy i naše Ústava,“ konstatuje Petr Žantovský.

Domnívá se, že jednu z odpovědí na to dilema dá možná pohled na dosavadní dráhu tohoto Tomáše Flídra. „Vystudoval obor Politologie a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově v Praze. Na Národním bezpečnostním úřadě se podílel na vytváření Zákona o kybernetické bezpečnosti a regulace této oblasti v Evropské unii a NATO. Působil jako koordinátor kybernetické bezpečnosti na Ministerstvu zahraničních věcí. Tedy další úžasný politolog, sloužící zájmům cizích mocenských organizací – EU a NATO. Řadí se tam směle po bok lidí jako František Vrábel, Jakub Kalenský a další. To je naše pátá kolona, zajišťující prosazování direktiv ze Západu do naší praxe,“ upozorňuje mediální odborník.

Opoziční politici kolektivně šílí radostí z výroku Leyenové

A má zlé tušení, že to nedělají jako dobrovolníci, ale že je za to někdo slušně platí. „Tak to je v naší historii už zakotveno od Rakouska přes protektorát až po období pod sovětským dohledem. Většina společnosti si myslí něco, co je v rozporu s nějakými zahraničními úmysly. A vždy se najde spousta úslužných a poslušných jedinců, kteří svým veřejným vystupováním rádoby legitimizují ty zájmy odjinud a pomáhají potlačovat názory našich lidí. Co je na tom však nejobludnější, že u našich novinářů většinou sklízejí potlesk a velkou propagaci. Jak stojí v onom často tradovaném výroku Marka Twaina: ‚Máme spoustu zákonů na ochranu tisku, ale ani jeden na ochranu před tiskem‘,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A v dnešním mediálním přehledu ještě jednou německá křesťanskodemokratická politička a od prosince 2019 jako první žena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Slavně nám v Praze vyhlásila, že Evropská komise odsouhlasila tzv. český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Opoziční politici se mohou kolektivně pomátnout radostí, protože Leyenová tyto finanční transfery podmínila odstraněním Andreje Babiše. Jinak si nelze vyložit vyjádření, že peníze nebudou vyplaceny, dokud se nevyloučí jakýkoli střet zájmů,“ myslí si mediální analytik.

Kvůli EU ručíme i za dluhy ekonomicky krachujících zemí

Má však za to, že celá věc má spoustu dalších, nepříliš zdůrazňovaných a mediálně spíše upozaďovaných fazet. „Předně: S ‚plánem obnovy‘ musí souhlasit další členské země, nejen sama Evropská komise. A už vidím, jak nadšeně vítají tento objem prostředků směřovaných k nám třeba zástupci Itálie, Španělska či Řecka, dnes zemí s hlubokými ekonomickými problémy. Mnohé z nich by nebyly vznikly, kdyby nezodpovědně nestrčili hlavu do chomoutu eurozóny a nezbavili tak své ekonomiky možnosti ovlivňovat hodnoty národních měn, aby vyjadřovaly skutečný stav hospodářství v dané zemi, a ne jen nějaký plánovací harmonogram visící na pomyslné zdi v Bruselu. Proč nás teď znovu tak tlačí do přijetí eura, a to i za pomoci našich domácích ‚demokratů‘, třeba Pirátů?“ ptá se Petr Žantovský.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Dochází k tomu podle něj proto, že to je cesta k definitivnímu podvázání národních ekonomik a podřízení jejich praxe zájmům unijních vrchnostů. „Jednoduše to vyjádřil Vojtěch Filip: ‚To není pomoc, to je likvidace našeho průmyslu. Jde o výraz další ztráty suverenity státu‘. A nejpřesněji to pointoval šéf SPD Tomio Okamura. Podle ČTK napsal, že Česko z Unie nedostává žádné peníze, ale dostává dluhy. ‚Fond je vytvořen na základě dluhopisů EU, za které Česká republika ručí. A splácíme za tuto půjčku přibližně 36 miliard ročně do roku 2058, přičemž zároveň kvůli EU ručíme i za dluhy ekonomicky krachujících Itálie a Španělska. V České republice platí české zákony a rozhodovat o nich mají české orgány‘, uvedl trefně,“ chválí mediální odborník předsedu čtvrté nejsilnější strany v posledních volbách.

Patolízalům je bližší lépe placený cizí kabát než vlastní košile

Na druhou stranu mu však velice vadí, že právě toto nám všelijací rádoby odborníci z ekonomických rubrik nevysvětlují. „Stačí, když propagandisté ze zahraničněpolitických a domácích rubrik tleskají, jak že je ta Evropská unie báječná a lidumilná. A my jí hážeme pod nohy klacky v podobě premiéra Babiše. To se musí změnit. Nu, zda se v tom směru něco změní, se ukáže za pár týdnů po volbách. Bojím se však, že se už nikdy nezmění patolízalské chování českých novinářů, kterým je tradičně bližší cizí – asi lépe placený – kabát než vlastní poctivá košile,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Na závěr si nechal hodně smutnou událost. „Zprávou o skonu Milana Lasici žijí naše média už několik dnů. Obvykle se vyzdvihuje – právem – jeho práce divadelní, televizní či filmová. Opomíjí se však téměř zcela – alespoň já jsem na to nikde v našich médiích nenarazil –, že Milan Lasica byl také výjimečný publicista. Vydal řadu knih půvabných fejetonů: ‚Spoza dverí‘ v roce 2003, ‚Bodka‘ v roce 2007, ‚Bodka 2‘ v roce 2009, ‚O lidech a lidech‘ v roce 2011 a další, jako poslední, vyšla loni kniha postřehů a glos ze světa Lasicova oblíbeného sportu – golfu: Frídrop Milana Lasici,“ připomíná mediální analytik.

Lasicovy publicistické skvosty lze srovnávat s klasiky fejetonu

Všechny jmenované knihy mají jedno společné. „V každé z nich se Milan Lasica ukazuje jako pozorný divák světa kolem sebe, glosátor věcí někdy dějinotvorných, jindy zdánlivě banálních, ale vždy dávajících další kámen do mozaiky Lasicova světonázoru. Vzhledem ke spojitosti profesní se nabízí připomenout v českých kruzích fejetonové dílo Miroslava Horníčka, ale Lasicovy drobné publicistické skvosty snesou srovnání i s jinými klasiky tohoto žánru – Františkem Nepilem, Rudolfem Křesťanem a dalšími. Proto tedy končím smutným konstatováním: odešel osobitý novinář Milan Lasica,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Cenzura jak vyšitá? Rozhlas poslankyni SPD vyškrtl větu „Lidé jsou trestáni za názor“

19:54 Cenzura jak vyšitá? Rozhlas poslankyni SPD vyškrtl větu „Lidé jsou trestáni za názor“

Poslankyně a lídryně SPD pro nadcházející volby Karla Maříková, která měla kdysi problémy se svými v…