Několik zajímavých informací přinesl rozhovor pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka pro Novinky. „Za prvé to, že jsou Piráti neomylní a pan Ferjenčík zejména. Všechno, co dělá, dělá dobře, ačkoli ho kolegové ze strany chtěli v reakci na pokles stranických preferencí odvolat z vedení volební kampaně, k čemuž nakonec nedošlo. On to nicméně vůbec nevyhodnocuje jako nějaký svůj problém nebo něco, co by zavinil. Je strašně bizarní, když někdo, kdo je odpovědný za nějakou záležitost, v tomto případě volební kampaň, nepřemýšlí o tom, co sám nebo jeho strana dělají špatně, nemá vůbec žádnou sebereflexi a na otázku, proč došlo k poklesu preferencí, odpovídá, že jednou z příčin je – cituji – výrazné zlepšení covidové situace a druhou dezinformace. Teprve pak říká, že ‚jsme i nějaké chyby udělali‘, i když nezmiňuje jaké,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Udivuje ho poslancovo přiznání ve smyslu čím hůře, tím lépe, neboli že zlepšení covidové bilance Pirátům škodí. „Jak souvisí covidová epidemie s oblibou Pirátů? Když se covidová situace zhorší, tak lid bude mít více motivace volit Piráty? Jaké recepty nabídli Piráti na řešení covidové situace? Takových otázek bych mohl položit ještě víc, ale i takhle to bohatě dostačuje, protože to je přesný referenční souhrn toho, jakým způsobem Piráti ústy pana Ferjenčíka přesvědčují veřejnost o své potřebnosti a vyvolenosti k vládnutí. V rozhovoru padají takové hlášky, že hnutí ANO a zejména premiér Babiš jsou politicky zcela nepoužitelní. A to proto, že jednak nezvládl pandemickou situaci, jednak státní finance. V té souvislosti stojí za to jeho odpověď na otázku, proč nechává post ministra financí v možné Piráty vedené vládě panu Wagenknechtovi či Michalikovi, když se sám prezentuje jako ekonomický expert strany,“ poukazuje mediální analytik.
Se školou zaměřenou na gender mistruje ostatní
Mají Piráti kvalitní program pro seniory?Anketa
Sám už v minulosti mnohokrát říkal, že Piráti jsou pro něj osobně velkým zklamáním. „Očekával jsem, že Pirátská strana skutečně půjde po svých tématech, jako je svoboda internetu či boj proti kopírovacímu monopolu, což jsou témata, na základě kterých získávali před čtyřmi lety velkou podporu mezi mladými lidmi. Jsou to legitimní i správná témata a Piráti s nimi dlouhou dobu operovali jako s dominantním programem a dělali to dobře. Mají velmi pilné tiskové oddělení, dokážou hodně věcí, jsou mladí a mají spoustu energie. Byli v politice noví, což má své pro i proti. Proti je nezkušenost a pro je neopotřebovanost, jsou to spojité nádoby. Nicméně dnes je Pirátská strana stranou víceméně služnou, což vyplývá i z toho Ferjenčíkova rozhovoru, že vlastně visí na rtu Evropské unie a nechce dělat nic jiného, než co se nadiktuje z Evropské unie,“ všímá si mediální odborník.
Šéf ODS nemluví o daních, ale o hrázi proti Rusku
To konec konců potvrzuje Ferjenčík ve chvíli, kdy je tázán na plánovanou koalici s ODS, respektive triem Spolu. „Jeho hlavní argument je, že mají společný – kladný – postoj vůči Evropské unii a naší účasti v ní. Tak to je nějak málo. Ale když už mluvím o té koalici, tak jsem se seznámil s výroky pana předsedy Petra Fialy z ODS, který také hovořil na téma případné povolební koalice. Naprosto nekompromisně vyloučil možnou koalici s ANO, se kterou ze strany ANO mohlo být počítáno díky účasti ostravského pana Vondráka, který byl dříve v ODS, má tam stále dobré kamarády a je vnímán jako určitý způsob přemostění mezi ANO a ODS a jako možností povolebního uspořádání, nikoli tedy nutně včetně TOP 09 a KDU-ČSL. To je model, se kterým možná pan Babiš mohl počítat. Ale pan Fiala ho jasně vyloučil s tím, že ta předvolební koalice Spolu rovná se povolební koalice a že jejich partnery budou Piráti navzdory tomu, že jsou levicová strana,“ podotýká Petr Žantovský.
Doposud nejlepší nápad předvolební kampaně? Anketa
Ve Varech ignorovali pravidla ti, co nás o nich poučují
V přehledu mediálních zajímavostí nelze zapomenout na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. „Při zahajovacím večeru tam došlo k pořádnému faux pas, protože na tom mejdanu se mnozí z těch, kteří nás z obrazovky neustále poučují, jak se máme v covidové situaci chovat odpovědně, tedy nosit roušky či respirátory, dodržovat rozestupy, nechali vyfotit bez roušek. Šlo mimo jiné o ministra Zaorálka, ministryni Maláčovou, ale také pana ministra zdravotnictví Vojtěcha. Pak se směšně vymlouval, například pro Seznam Zprávy o den později, že to bylo proto, že držel v ruce skleničku a právě konzumoval. A že když se konzumuje, tak nelze mít roušku. Ale já jsem pak viděl na různých serverech a v různých médiích fotky, na nichž pan Vojtěch žádnou skleničku nedržel, naopak se svou partnerkou stojící vedle něj se oba bez roušek výborně bavili ve foyer s ostatními, aniž by cokoli konzumovali,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ministr Vojtěch byl nachytán na švestkách a měl by velmi silně zvážit, jak na veřejnost působí nebo co si z jeho chování vezme občan. „Totéž se týká pana ministra Zaorálka už jen proto, že je celých třicet let v politice za velkého moralistu a neustále nás s planoucím zrakem poučuje, jak máme být lepší, jak máme co chápat, jak se máme kdy chovat. Ale najednou jako ministr vlády České republiky, která vydala nařízení o rouškách, sedí v sále a kouká se na filmy, nebo stojí v předsálí v družném hovoru s ostatními a roušku nemá. Tak si jako občané právem klademe otázku, jak je to možné. Přitom právě z financí Ministerstva kultury jde na financování karlovarského festivalu 30 milionů. Protože ministerstvo pracuje s veřejnými penězi, které plynou z daňových výběrů, tak je z našich kapes placen i pan Zaorálek, který dává podle svého uvážení 30 milionů na tuhle akci a není schopen si u toho ani nasadit roušku, jak by dle nařízení měl,“ pozastavuje se mediální odborník.
Velká žranice za peníze, které by pomohly potřebným
Vedle této pikantní situace ho zaujalo i video zachycující rozhovor s prezidentem festivalu. „Pan Bartoška v něm říkal, že se trošku obávali, aby ten letošní festival nebyl takový dietní, míněno chudší, ale že je strašně nadšen, že má pocit, že zase žijeme – tedy oni žijí – a že je to opravdu velká žranice. Mně to připomnělo slavný francouzský film z počátku 70. let, který se jmenoval právě Velká žranice. A doporučoval bych tedy každému, kdo se chce seznámit s tím, jak vypadá velká žranice a co z toho může vzejít, ať se s tímhle filmem seznámí, až se bude dívat na blazeovaného pana Bartošku, který si libuje, jaká je v těch Karlových Varech žranice. Dodejme ještě, že z Karlovarského kraje a z města Karlovy Vary přicházejí další miliony, tedy opět z veřejných prostředků. Čili celkový rozpočet festivalu je ze značné části naplněn z našich kapes,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Chcete, aby byl Andrej Babiš premiérem až do roku 2025?Anketa
Noblesní člověk, co dokázal navodit vlídnou atmosféru
Smutný je nejen obrázek nesmyslného plýtvání na exhibující umělčíky, ale smutný bude i závěr dnešního ohlédnutí za minulým týdnem v mediálním světě. „Občas tu vzpomínám na lidi kolem médií, kteří nás navždy opustili. V neděli bylo zveřejněno, že zemřel Eduard Hrubeš. Možná by se někomu mohlo zdát, že tato zpráva se netýká Týdne v médiích, ale já si myslím, že se týká velmi a silně. Eduard Hrubeš byl velmi všestranný člověk, talentovaný na hudbu, na moderování, dokonce vystupoval dlouhá léta s jednou dechovou kapelou. Jinak to byl dlouholetý televizní a rozhlasový pracovník,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Mikuláš Ferjenčík
Eduarda Hrubeše připomíná proto, že z jeho konferenciérského účinkování i z jeho tvorby vždy, ať už z televizních pořadů Neváhej a toč, Kavárnička dříve narozených nebo Hovory H po dvaceti letech sálala neskutečně profesionální a neskutečně vlídná atmosféra, kterou moderátor vytvářel. „Byl to přímý protiklad takového toho humpoláckého moderování typu Petra Novotného, který jako by typově mohl působit podobně, ale vůbec ne. To je, jako kdybychom chtěli srovnávat Evu a Vaška s Pavarottim. Jediné, co mají společného, je, že produkují nějakou hudbu. Eduard Hrubeš byl člověk noblesní, vystupoval velmi korektně, velmi přívětivě a vytvářel velmi dobré jméno té své moderátorské – svým způsobem i novinářské – profese. Tak je namístě si ho tady připomenout,“ dodává mediální odborník.
autor: Jiří Hroník