Více nakažených Čechů, lépe pro Piráty?! Petr Žantovský se zhrozil nad tím, co nepřímo zaznělo od Pirátů

28.08.2021 7:52 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Výrazné zlepšení covidové situace je jednou z hlavních příčin poklesu preferencí Pirátské strany. Autor tohoto kuriózního výroku, poslanec Mikuláš Ferjenčík, tím bezděčně přiznal, že k vítězství nad vládním hnutím ANO v blížících se volbách by se jeho straně hodilo, pokud by země znovu čelila silnému úderu pandemie. Petr Žantovský zařadil do pravidelného přehledu mediálních zajímavostí i velkou žranici na filmovém festivalu v Karlových Varech, kterou si tak pochvaloval festivalový prezident Jiří Bartoška.

Více nakažených Čechů, lépe pro Piráty?! Petr Žantovský se zhrozil nad tím, co nepřímo zaznělo od Pirátů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Několik zajímavých informací přinesl rozhovor pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka pro Novinky. „Za prvé to, že jsou Piráti neomylní a pan Ferjenčík zejména. Všechno, co dělá, dělá dobře, ačkoli ho kolegové ze strany chtěli v reakci na pokles stranických preferencí odvolat z vedení volební kampaně, k čemuž nakonec nedošlo. On to nicméně vůbec nevyhodnocuje jako nějaký svůj problém nebo něco, co by zavinil. Je strašně bizarní, když někdo, kdo je odpovědný za nějakou záležitost, v tomto případě volební kampaň, nepřemýšlí o tom, co sám nebo jeho strana dělají špatně, nemá vůbec žádnou sebereflexi a na otázku, proč došlo k poklesu preferencí, odpovídá, že jednou z příčin je – cituji – výrazné zlepšení covidové situace a druhou dezinformace. Teprve pak říká, že ‚jsme i nějaké chyby udělali‘, i když nezmiňuje jaké,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Udivuje ho poslancovo přiznání ve smyslu čím hůře, tím lépe, neboli že zlepšení covidové bilance Pirátům škodí. „Jak souvisí covidová epidemie s oblibou Pirátů? Když se covidová situace zhorší, tak lid bude mít více motivace volit Piráty? Jaké recepty nabídli Piráti na řešení covidové situace? Takových otázek bych mohl položit ještě víc, ale i takhle to bohatě dostačuje, protože to je přesný referenční souhrn toho, jakým způsobem Piráti ústy pana Ferjenčíka přesvědčují veřejnost o své potřebnosti a vyvolenosti k vládnutí. V rozhovoru padají takové hlášky, že hnutí ANO a zejména premiér Babiš jsou politicky zcela nepoužitelní. A to proto, že jednak nezvládl pandemickou situaci, jednak státní finance. V té souvislosti stojí za to jeho odpověď na otázku, proč nechává post ministra financí v možné Piráty vedené vládě panu Wagenknechtovi či Michalikovi, když se sám prezentuje jako ekonomický expert strany,“ poukazuje mediální analytik.

Se školou zaměřenou na gender mistruje ostatní

Anketa

Mají Piráti kvalitní program pro seniory?

3%
95%
hlasovalo: 13261 lidí
Mikuláš Ferjenčík totiž přiznal, že sice má nějaké ekonomické vzdělání, avšak jen na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. „Tak Fakulta humanitních studií, jak je známo, se rozhodně nezabývá prioritně ekonomickými studiemi, ale třeba genderovými studiemi. Nebo studiemi zabývajícími se LGBT tématikou a končí se tam diplomkami typu genderový pohled na pohádku o Ferdovi mravencovi nebo pohádka Sněhurka a lovec v genderové perspektivě. Ty názvy parafrázuji, ale diplomky, co jsem jmenoval, jsem četl, a ti lidé za ně dostali diplomy. Tak jestli pan Ferjenčík studoval tuto školu, tak nepředpokládám, že je disponovaný k tomu, aby vedl státní finance, natož aby mistroval někoho, že to nezvládá navíc v tom covidovém období. Ten rozhovor je přesvědčivý pro každého, kdo váhal nad svým názorem o Pirátech a jejich užitečnosti v minulém a případně i budoucím období v Parlamentu a v české politice vůbec,“ míní Petr Žantovský.

Sám už v minulosti mnohokrát říkal, že Piráti jsou pro něj osobně velkým zklamáním. „Očekával jsem, že Pirátská strana skutečně půjde po svých tématech, jako je svoboda internetu či boj proti kopírovacímu monopolu, což jsou témata, na základě kterých získávali před čtyřmi lety velkou podporu mezi mladými lidmi. Jsou to legitimní i správná témata a Piráti s nimi dlouhou dobu operovali jako s dominantním programem a dělali to dobře. Mají velmi pilné tiskové oddělení, dokážou hodně věcí, jsou mladí a mají spoustu energie. Byli v politice noví, což má své pro i proti. Proti je nezkušenost a pro je neopotřebovanost, jsou to spojité nádoby. Nicméně dnes je Pirátská strana stranou víceméně služnou, což vyplývá i z toho Ferjenčíkova rozhovoru, že vlastně visí na rtu Evropské unie a nechce dělat nic jiného, než co se nadiktuje z Evropské unie,“ všímá si mediální odborník.

Šéf ODS nemluví o daních, ale o hrázi proti Rusku

To konec konců potvrzuje Ferjenčík ve chvíli, kdy je tázán na plánovanou koalici s ODS, respektive triem Spolu. „Jeho hlavní argument je, že mají společný – kladný – postoj vůči Evropské unii a naší účasti v ní. Tak to je nějak málo. Ale když už mluvím o té koalici, tak jsem se seznámil s výroky pana předsedy Petra Fialy z ODS, který také hovořil na téma případné povolební koalice. Naprosto nekompromisně vyloučil možnou koalici s ANO, se kterou ze strany ANO mohlo být počítáno díky účasti ostravského pana Vondráka, který byl dříve v ODS, má tam stále dobré kamarády a je vnímán jako určitý způsob přemostění mezi ANO a ODS a jako možností povolebního uspořádání, nikoli tedy nutně včetně TOP 09 a KDU-ČSL. To je model, se kterým možná pan Babiš mohl počítat. Ale pan Fiala ho jasně vyloučil s tím, že ta předvolební koalice Spolu rovná se povolební koalice a že jejich partnery budou Piráti navzdory tomu, že jsou levicová strana,“ podotýká Petr Žantovský.

Anketa

Doposud nejlepší nápad předvolební kampaně?

hlasovalo: 9718 lidí
Dokonce by o Pirátech řekl, že jsou v určitých názorech až silně levicoví. „To ODS by byla ráda považována za pravicovou, ale většina těch, co sledují ODS po celou dobu její existence, ví dobře, že dnes už ODS žádná pravice není, což ostatně pan Fiala potvrzuje, když mluví o programových prioritách a o tom, co by měla dělat příští vláda. Vůbec totiž nemluví o daních, o rozpočtech, o sociální politice, zdravotnické politice, o ničem z toho, co zajímá běžného občana. Ale mluví o tom, že hlavně musí postavit hráz proti nebezpečí z Ruska. V očích některých našich politiků tohle nebezpečí dál narůstá, ale nějak nebylo definováno, nějak nebylo zargumentováno. Já ani nevím, čím nám Rusko hrozí, nicméně pan Fiala tvrdí, že jeho vláda s Piráty bude tou hrází, která zabrání nebezpečí z Ruska. Pro běžného voliče, který by byl ochoten volit ODS jako údajně pravicovou stranu, je to další návod pro to, aby svoji volbu zvážil,“ myslí si mediální analytik.

Ve Varech ignorovali pravidla ti, co nás o nich poučují

V přehledu mediálních zajímavostí nelze zapomenout na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. „Při zahajovacím večeru tam došlo k pořádnému faux pas, protože na tom mejdanu se mnozí z těch, kteří nás z obrazovky neustále poučují, jak se máme v covidové situaci chovat odpovědně, tedy nosit roušky či respirátory, dodržovat rozestupy, nechali vyfotit bez roušek. Šlo mimo jiné o ministra Zaorálka, ministryni Maláčovou, ale také pana ministra zdravotnictví Vojtěcha. Pak se směšně vymlouval, například pro Seznam Zprávy o den později, že to bylo proto, že držel v ruce skleničku a právě konzumoval. A že když se konzumuje, tak nelze mít roušku. Ale já jsem pak viděl na různých serverech a v různých médiích fotky, na nichž pan Vojtěch žádnou skleničku nedržel, naopak se svou partnerkou stojící vedle něj se oba bez roušek výborně bavili ve foyer s ostatními, aniž by cokoli konzumovali,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ministr Vojtěch byl nachytán na švestkách a měl by velmi silně zvážit, jak na veřejnost působí nebo co si z jeho chování vezme občan. „Totéž se týká pana ministra Zaorálka už jen proto, že je celých třicet let v politice za velkého moralistu a neustále nás s planoucím zrakem poučuje, jak máme být lepší, jak máme co chápat, jak se máme kdy chovat. Ale najednou jako ministr vlády České republiky, která vydala nařízení o rouškách, sedí v sále a kouká se na filmy, nebo stojí v předsálí v družném hovoru s ostatními a roušku nemá. Tak si jako občané právem klademe otázku, jak je to možné. Přitom právě z financí Ministerstva kultury jde na financování karlovarského festivalu 30 milionů. Protože ministerstvo pracuje s veřejnými penězi, které plynou z daňových výběrů, tak je z našich kapes placen i pan Zaorálek, který dává podle svého uvážení 30 milionů na tuhle akci a není schopen si u toho ani nasadit roušku, jak by dle nařízení měl,“ pozastavuje se mediální odborník.

Velká žranice za peníze, které by pomohly potřebným

Vedle této pikantní situace ho zaujalo i video zachycující rozhovor s prezidentem festivalu. „Pan Bartoška v něm říkal, že se trošku obávali, aby ten letošní festival nebyl takový dietní, míněno chudší, ale že je strašně nadšen, že má pocit, že zase žijeme – tedy oni žijí – a že je to opravdu velká žranice. Mně to připomnělo slavný francouzský film z počátku 70. let, který se jmenoval právě Velká žranice. A doporučoval bych tedy každému, kdo se chce seznámit s tím, jak vypadá velká žranice a co z toho může vzejít, ať se s tímhle filmem seznámí, až se bude dívat na blazeovaného pana Bartošku, který si libuje, jaká je v těch Karlových Varech žranice. Dodejme ještě, že z Karlovarského kraje a z města Karlovy Vary přicházejí další miliony, tedy opět z veřejných prostředků. Čili celkový rozpočet festivalu je ze značné části naplněn z našich kapes,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Anketa

Chcete, aby byl Andrej Babiš premiérem až do roku 2025?

79%
18%
hlasovalo: 17640 lidí
Bere to jako projev totální arogance nejen od jmenovaných ministrů a Jiřího Bartošky. „Ale od všech lidí, kteří kolem toho festivalu trylkují a mají ho za posvátnou krávu, což už po dlouhá léta neplatí. Role kinematografie vůbec, ale i festivalů se výrazně mění. Už je to čím dál víc muzeum, které se udržuje možná jen proto, aby někteří umělčíci, kteří tam přijedou, měli pocit, že něco znamenají. To samozřejmě neplatí pro Michaela Canea nebo Johnnyho Deppa, ale myslím tím naše umělčíky, kteří dorazí třeba v modrém stanu na recepci a mají za to, že je to módní událost. Celý ten festival je obrazem dekadence naší společnosti i toho, jak platíme nesmysly ze státních veřejných peněz, které by přitom pomohly mnoha lidem k lepšímu zdraví, mnoha lidem k větším sociálním jistotám a tak dál. To je skutečně smutný obrázek,“ uvědomuje si mediální analytik.

Noblesní člověk, co dokázal navodit vlídnou atmosféru

Smutný je nejen obrázek nesmyslného plýtvání na exhibující umělčíky, ale smutný bude i závěr dnešního ohlédnutí za minulým týdnem v mediálním světě. „Občas tu vzpomínám na lidi kolem médií, kteří nás navždy opustili. V neděli bylo zveřejněno, že zemřel Eduard Hrubeš. Možná by se někomu mohlo zdát, že tato zpráva se netýká Týdne v médiích, ale já si myslím, že se týká velmi a silně. Eduard Hrubeš byl velmi všestranný člověk, talentovaný na hudbu, na moderování, dokonce vystupoval dlouhá léta s jednou dechovou kapelou. Jinak to byl dlouholetý televizní a rozhlasový pracovník,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Mikuláš Ferjenčík

  • Piráti
  • Právě jsem se vrátil z Parlamentu.

Eduarda Hrubeše připomíná proto, že z jeho konferenciérského účinkování i z jeho tvorby vždy, ať už z televizních pořadů Neváhej a toč, Kavárnička dříve narozených nebo Hovory H po dvaceti letech sálala neskutečně profesionální a neskutečně vlídná atmosféra, kterou moderátor vytvářel. „Byl to přímý protiklad takového toho humpoláckého moderování typu Petra Novotného, který jako by typově mohl působit podobně, ale vůbec ne. To je, jako kdybychom chtěli srovnávat Evu a Vaška s Pavarottim. Jediné, co mají společného, je, že produkují nějakou hudbu. Eduard Hrubeš byl člověk noblesní, vystupoval velmi korektně, velmi přívětivě a vytvářel velmi dobré jméno té své moderátorské – svým způsobem i novinářské – profese. Tak je namístě si ho tady připomenout,“ dodává mediální odborník.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…