Příjemně se četl úvodní odstavec tiskové zprávy Energetického regulačního úřadu, který vydal cenová rozhodnutí, jimiž každoročně stanovuje regulované složky cen energie na nadcházející rok. „Jak v případě elektřiny, tak v případě plynu celkové průměrné ceny meziročně klesnou. V průměru by měly domácnosti na elektřině ušetřit přes 10 %, na plynu 8,5 %,“ píše se v něm. To vyvolalo velké nadšení mezi zastánci koaliční vlády, jejíž předseda Petr Fiala u nich vyrostl až do nadoblačných výšin. Pokud se ovšem čtenář této zprávy nenechal na první dobrou zaslepit úvodními řádky a četl dál, musel se pozastavit nad těmito slovy: „Na hladině nízkého napětí, ze které elektřinu odebírají domácnosti, se meziročně regulovaná složka změní jen minimálně. V celorepublikovém průměru vzroste o 1,4 %.“

Od Energetického regulačního úřadu by člověk oprávněně očekával, že veřejnosti sdělí, jaká bude regulovaná složka. Místo toho však ve své tiskové zprávě nabídne více či méně opodstatněné úvahy, kolik ušetří domácnosti v příštím roce za elektřinu, a doprostřed textu „schová“ informaci, že regulovaná složka vzroste. „Cenová regulace oznámená Energetickým regulačním úřadem je nepochybně ovlivněna skutečností, že v příštím roce máme parlamentní volby. Jaká je asi skutečná ‚nezávislost‘ ERÚ, když jeho členy navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a schvaluje vláda a když před několika dny se dokonce sám premiér Petr Fiala vyjádřil, že ho ERÚ ‚rozčiluje‘?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Milan Smutný, odborný mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie.

Energetický regulační úřad dal Fialově vládě to, co chtěla

„ERÚ tedy dal vládě to, co chtěla: utlumil růst distribučních poplatků za elektřinu a plyn, aby se mohla současná vláda chlubit, že díky její politice v roce 2025 cena plynu a elektřiny klesla. O to více se ale budou muset distribuční poplatky zvýšit pro rok 2026 a dále. To je asi nejen v Česku oblíbená politická hra, přenechat nastupující nové vládě minové pole problémů, od něhož je ještě nejlepší ztratit plány…,“ upozorňuje Milan Smutný na hru, která se tu s veřejností prostřednictvím Energetického regulačního úřadu rozehrála.

Na tiskovou zprávu ERÚ zareagoval i poslanec hnutí ANO Patrik Nacher, jenž nabídl odlišný pohled na to, že v průměru by měly domácnosti na elektřině ušetřit 10 %, na plynu 8,5 %. „Ale tohle prostě není pravda!“ zdůraznil. Vysvětlil, že ERÚ řeší regulovanou složku cen. „Ta se na celkové ceně podílí asi 40 procenty. Když se díváte na tu tiskovou zprávu, musíte to tam trochu hledat, tak naopak ta regulovaná složka cen stoupne u elektřiny o 1,4 procenta, u plynu dokonce o 8,6 procenta. U středních a velkých odběratelů vzroste meziročně v průměru o 8,2 procenta,“ odvolal se Patrik Nacher na data z oné tiskové zprávy ERÚ s tím, že by se úřad měl vyjadřovat k tomu, k čemu má.

Dluhy zkrachovalé Net4Gas zaplatí čeští odběratelé plynu

Milan Smutný poukazuje také na to, že státní nákup ztrátové společnosti Net4Gas, která desetiletí produkovala obrovské zisky svým soukromým majitelům na tranzitních poplatcích za dopravu ruského zemního plynu z východu na západ Evropy, což po ruské válce proti Ukrajině skončilo, musí někdo zaplatit. „Buď jsou to spotřebitelé přímo v cenách plynu, nebo nepřímo daňoví poplatníci prostřednictvím výdaje státního rozpočtu. K tomu je nutno připočíst obrovský zářez 33 miliard korun dluhů, které si bankovními úvěry a obligacemi udělali předchozí soukromí vlastníci Net4Gas. Místo aby většinu dluhů banky u fakticky zkrachovalé Net4Gas museli odepsat, jejich odkoupení státem z iniciativy bývalého bankéře rakouské Erste, které prostřednictvím její stoprocentně dceřiné České spořitelny také nějaké ty miliardy Net4Gas dlužil, a tehdy ministra průmyslu Jozefa Síkely se z nich staly závazky pro všechny české spotřebitele zemního plynu,“ připomíná odborník.