Hned v úvodu prozradila, že jí děda hodně vyprávěl o druhé světové válce. Byl hrdý, velmi miloval Prahu a velice rád tam jezdil, protože ho vždy vítali velmi přátelsky a vřele. Pokud si pamatujete na záběry z osvobození Prahy, kde se objevilo obrovské množství šeříků. Prakticky všichni občané Prahy byli na ulici,“ vyprávěla Maršálova vnučka.
Kromě Prahy prý také rád jezdil do Karlových Varů.
Odpovídala také na otázku, jak se cítí po rozepřích kolem pomníku jejího dědečka. „Jaké mám pocity? Samozřejmě hořké. Náměstí Interbrigády je velmi hezké místo. Musím zdůraznit, že ten pomník je českým majetkem, ten jsme tam neumístili my. Pokud ho chce česká reprezentace někam přesunout, tak jen prosíme, aby to bylo na důstojné místo.
K muzeu totality, kde by Koněvova socha mohla stát, prý dědeček neměl žádný vztah. „On byl voják a plnil rozkazy,“ zdůraznila Jelena Gelijevna.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
