Zbrojní analytik Jaroslav Štefec podotkl, že ve výbuchu lze nalézt i českou stopu.
Je pro vás podstatné, koho ve volbách podporují umělci a jiné známé osobnosti?Anketa
„Mluví se v této souvislosti o ruské, izraelské a dalších stopách. Málokdo ale ví, že v celém příběhu je i výrazná "česká stopa", kterou díky médiím měly možnost vidět doslova milióny lidí po celém světě a určitě je zaujala,“ napsal Štefec na sociální síti Facebook.
Podle Štefce se svou silou výbuch skutečně rovnal explozi malé jaderné nálože. „Přesto jakoby zázrakem přežilo poničené torzo budovy, stojící v bezprostřední blízkosti výbuchu. Jedná se o silo, které v 60. letech vyprojektovala a vybudovala pardubická společnost Průmstav,“ upozornil analytik s tím, že toto silo může sloužit jako ukázka umu českých stavitelů, stejně jako budova, která ustála výbuch v Hirošimě. Toto naše umění bychom si podle Štefce měli uchovat.
Pokud jde o samotný výbuch, osobně prý nevěří senzačním zprávám o stopách všeho druhu. „Je prakticky jisté, že za explozí stojí lidská hloupost, kašlání na pravidla a neopatrnost. Pokud se ve stejné budově, v níž byl skladován ledek amonný, skutečně vyráběla pyrotechnika (a záběry požáru předcházejícímu výbuchu tomu nasvědčují), nedá se to nazvat jinak než idiocie,“ zdůraznil.
Ledek se při výbuchu rozkládá na vodní páry a oxid dusný. Tady se vzal onen pověstný „jaderný hřib“.
Hypotézy o jaderném výbuchu šíří např. jeden z někdejších amerických sportovních reportérů.
„Libanonská média říkají, že to byl podnik na ohňostroje. Nikoliv. To je hřibový mrak. To je jaderný útok,“ napsal na twitter bývalý americký sportovní reportér. Další z teorií říká, že za výbuchem mohly stát izraelské tajné služby, ale kdyby tomu tak bylo, byla by takováto katastrofa důvodem k válce.
Kanadský server CBC zveřejnil rozhovor s libanonským novinářem.
„Všichni mluví o skladu na ohňostroje, což je vtip. Víte, jestli tam byly ohňostroje, možná by ohňostroje vybouchly vedle toho skladu. V zásadě je to však velká exploze a rozhodně to není nějaký ohňostroj,“ pověděl. V odpovědi na dotaz, co výbuch způsobilo, pokračoval. Prý je velké množství spekulací, co za výbuchem stojí. „Někteří říkají izraelské rakety. Někteří říkají, že to bylo omylem. Někteří říkají, že je to sabotáž,“ naznačil možný útok Izraele.
Ale ať už byla příčina výbuchu jakákoli, podle analytika Ándora Šándora by se Evropa měla mít na pozoru.
„Ekonomická situace bude ještě složitější, než byla předtím. Libanonský stát je před kolapsem. Není schopen řešit řadu těchto krizových situací. Nedá se vyloučit, že může tato země znova sklouznout k občanské válce. Rozpad Libanonu by měl velmi vážné dopady i na Evropu. Musíme vzít v potaz, že v Libanonu je minimálně milion uprchlíků ze Sýrie,“ napsal Šándor.
Země prošla desítkami let trvající válkou a měla dost těžkostí i bez zmíněného výbuchu.
„Je evidentní, že mocnosti v regionu si přes Libanon projektují mocenské, náboženské i jiné zájmy. A není příliš nadějí na zlepšení. Ani vojenské stažení Sýrie moc situaci nezměnilo. Izraelský vliv a snaha destabilizovat všechny sunnitské bojůvky v údolí Bikáa je celkem evidentní, neboť z této strany jsou ohrožováni za přímé podpory ze strany Íránu a Sýrie,“ upozornil také Šándor.
autor: mp