V archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR je ve vydání Rudého práva v rubrice Slovo ke dni dopis jistého Tomáše Zimy, tehdy studenta 5. ročníku Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Redakce Rudého práva připomenula, že ve slovech, která Zima napsal, se jednalo o dopis zveřejněný ve Večerní praze a Mladé frontě, „jehož anonymní autor vyhrožuje činem, jako byl nesmyslný skutek Jana Palacha“.

„Nechci dopis, o němž se nyní tolik hovoří, podceňovat. Možná nebyl myslen vážně, ale kdyby byl, nemůžeme mlčet. V nemocnici se setkávám se spoustou nemocných, kteří chtějí žít, dali by cokoli na světě, aby se uzdravili a mohli zase normálně žít se svými blízkými. A přitom medicína je někdy už bezmocná...“ píše k tomu Tomáš Zima a dodává: „Prostě, když teď slyším, že někdo chce spáchat sebevraždu, nemohu s tím souhlasit. Vzít si život sám, z vlastní vůle, to je tragédie pro blízké, která nic nevyřeší. A přitom mladý člověk má spoustu možností sám, svou vlastní prací něco změnit, něco zlepšit. V tomhle případě si vzpomínám na citát J. W. Goethea: ‚Jen pak jsi hoden svobody a žití, když rveš se o ně den co den‘,“ napsal student 5. ročníku Všeobecné lékařské fakulty UK. Jeho slova otisklo Rudé právo 14. ledna 1989.