_635695218427100095.JPG&id=73503)
Zdůvodnění prezidenta Alexandra Lukašenka o bombě v letadle, která mohla vybuchnout nad Běloruskem, označil za liché: „Jedná se o kriminální čin, protože nutit těsně před přistáním v jiné zemi přistát letadlo z cizí země, které má povolení k přeletu, a navíc stíhačkami, na to musí být závažný důvod. Ten závažný důvod nikdo nevysvětlil a alarm bomby považuji za naprosto lichý. Lukašenko tvrdí, že bomba mohla být aktivována nad Běloruskem, tak jestliže bych bral jeho slova vážně, pak riskoval, že bomba bude tímto krokem aktivována nad Běloruskem. A úplnou shodou okolností v letadle cestoval výrazný kritik tamního režimu, který byl označen za teroristu, a tudíž mu v Bělorusku hrozí trest smrti,“ řekl Benešík s tím, že za kriminální čin to, soudě podle reakcí řady jiných států, považují i ostatní.
Běloruské vězení jako trest smrti
Samotný trest smrti pro novináře Ramana Prataseviče je však pouze formálním označením, stejné nebezpečí mu podle místopředsedy KDU-ČSL hrozí i ve vězení: „Problém je, že v běloruských věznicích umírají za podivných okolností političtí vězni i bez toho, aby byli k trestu smrti odsouzeni. To riziko, že bude opravdu brutálně perzekvován a že s ním bude zacházeno naprosto špatně, je evidentní, protože tak je tomu ve stovkách tisíc případů odpůrců tamního režimu, kteří byli odsouzeni k daleko menším trestům,“ popsal. V této souvislosti připomněl případ běloruského představitele křesťanských demokratů Pavla Sevjarynce, který byl odsouzen k sedmi letům vězení. Ondřej Benešík se s ním jako křesťanský demokrat v Čechách několikrát setkal a intervenoval u běloruského velvyslance v České republice, aby alespoň podmínky, ve kterých Sevjarynec v běloruském vězení žije a které Benešík označil za hrozivé a děsivé po psychické i fyzické stránce, byly humánní. Rovněž se snažil využít jeho kauzu, aby si běloruský režim uvědomil, že o tom, co provádí vlastním občanům nepohodlným režimu, se v zahraničí ví.
Psali jsme:
Myslíte, že se Dominik Feri ještě vrátí do politiky?Anketa
Sankce proti prezidentovi a nejbližšímu okolí
Jako řešení vidí sankce, nikoliv však proti Bělorusku nebo tamním obyvatelům, ale proti prezidentovi a jeho okolí: „Jde o to, aby sankce nebyly plošné, ale mířily proti proponentům režimu. Jako KDU-ČSL jsme vždy říkali, že v takových případech musejí být velmi promyšlené, aby co nejméně postihly běžného občana, ale co nejvíce proponenty diktátorských režimů. Bude záležet na tom, jak budou zaměřeny, musejí být skutečně sektorové a cílené,“ popsal Benešík. Tvrdá opatření od ostatních států proto mají mířit přímo na diktátora nebo lidi, kteří z jeho udržování moci profitují. Jako příklad uvedl sankce vůči konkrétním oligarchům a jejich firmám, které jsou přímo s režimem či osobou a okolím prezidenta spjaty. Dále zmrazení účtů těchto osob v zahraničních bankách, zákaz vstupu a jejich nejbližších rodinných příslušníků do země a podobně.
„Ke státům, jako jsou Rusko a Bělorusko, kde jsou opoziční politici a novináři perzekvováni, je třeba přistupovat jasně a nevzdávat se, protože jsme před třemi čtyřmi desítkami let byli sami ve stejné situaci. Chtěl bych říci, že Česká republika právě proto, že si prošla totalitním režimem, má velice zajímavé know-how v takzvané transformační politice, jako je podpora občanské společnosti a nezávislé žurnalistiky v režimech, které jsou tomu běloruskému podobné včetně Běloruska,“ sdělil místopředseda lidovců. Proto prý Češi mohou nabídnout poměrně zajímavé vlastní zkušenosti a další zkušenost navíc: žádný totalitní režim se neudrží u moci dlouhodobě, pokud lidé budou chtít změnu a pokud není zásadní opora v jiném režimu, který je silnější a globálnější. „Myslím, že Bělorusové ten režim chtěli změnit a zatím to vyjádřili i ve volbách, které byly zfixlované a rozhodně nebyly svobodné. Nicméně ten režim se vzepjal a začal se vůli vlastního lidu bránit. Otázkou zůstává, jak dlouho to vydrží,“ podotkl.
Čína a pokrytectví
Podle Ondřeje Benešíka je v zájmu České republiky, aby lidé v nejbližším okolí byli svobodní a neměli důvod utíkat do jiných zemí, protože jim hrozí perzekuce, nebo dokonce smrt za politický nebo náboženský názor ve vlastní zemi. Zamyslel se také nad srovnáním reakcí států vůči Rusku či Bělorusku, a naopak vůči Číně, kde také dochází k porušování lidských práv, věznění novinářů i politických odpůrců. Kritika potlačování lidských práv v Číně je podle Benešíka pravidelnou agendou.
Na argument redakce, zda tady nezůstává spíše u slov, a zda proto není chování politiků v tomto smyslu pokrytecké kvůli čilým obchodům, a tedy financím navázaným na Čínu, reagoval s tím, že pokud by čínský režim unesl cizí letadlo přelétající podle práva nad jeho územím, rovněž by došlo k určitým činům. Tento kriminální akt by tak nezůstal bez pozornosti ani v případě Číny. Připustil však, že ohledně Číny se řada politiků a států chová pokrytecky. Lidovci podle jeho slov vždy prosazovali, aby lidská práva šla ruku v ruce s dohodami obchodními, a to nejen v případě politických odpůrců, ale také v rámci sociální a environmentálního dumpingu (cenového podbízení trhu kvůli vyřazení konkurence).
„Západní politici se chovají pokrytecky, bohužel to není jenom v politice. To, že máme na Západě demokratický pluralitní systém, znamená, že v tom systému jsou nejrůznější politici. Země, která nedodržuje lidská práva a individuální práva osob, má tendence stejně nedodržovat obchodní dohody a ochranu investic. V právním státě se domůžete spravedlnosti i jako podnikatel. Vyčítám mainstreamu politických stran v Evropě, že nad tím zavírají oči. Spousta politiků se skutečně pokrytecky chová,“ dodal na závěr Ondřej Benešík.
Psali jsme:
_635695218427100095.JPG&id=73503)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
