Podoba právního státu se stala v posledních letech bodem sváru mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. Bývalá eurokomisařka Věra Jourová byla k poměrům v těchto členských zemí EU často kritická a před říjnem 2023 se na obě země vztahovalo řízení podle Článku 7 Smlouvy o EU kvůli porušování hodnot EU. V důsledku toho do Varšavy a Budapešti neproudily evropské peníze. Jednalo se však o dobu, kdy byla u moci konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).
„Zdá se však, že tyto obavy mohou být rychle zapomenuty, pokud se k moci dostanou ‚správné‘ strany,“ stojí v pozvánce na akci pořádanou konzervativním think-tankem MCC. Ten připomíná, že nová Tuskova vláda dostala od Komise 5,1 miliardy eur hned do začátku na předběžné financování z plánu obnovy a odolnosti.
Vláda Donalda Tuska a jeho Občanské platformy (PO) v Polsku spustila rychlé a drastické změny, kritice EU se ale na rozdíl od svých předchůdců vedených Mateuszem Morawieckim ze strany Právo a spravedlnost (PiS) úspěšně vyhýbá.
Úvodní slovo přednesl zástupce MCC Brussels Jacob Reynolds, který se vztahem mezi Polskem, Maďarskem a EU zabývá dlouhodobě.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s řečníky, že vůči Polsku je uplatňován dvojí metr podle toho, kteří politici v zemi zrovna vládnou?
mosh
