Názor jednoho z přítomných byl následující: „Podle mne není otázkou euro kdy, ale za jakých podmínek. V roce 1990 se provedly tři hluboké devalvace. Domnívali se, že nás to posune vpřed. Opak je pravdou. Zvykli jsme si jen na pohodlíčko, bez práce, bez iniciativy a bohužel se to s námi veze až do současnosti. Když se začínalo s přepočtem v roce 2000, bylo euro téměř čtyřicet korun, dnes je to nějakých 26… Neměli bychom si nechat kálet na hlavu.“ Aktivista, učitel, člen Strany zelených, též v auditoriu, zdůraznil: „Evropské společenství je společenství solidarity!“
Topka to odmakala
Zaorálek k tomu podotkl, že jsme poměrně dlouhou dobu v prostoru, který je docela otevřený. „Co chceme se sebou dělat? Pojďme se tedy pobavit, co vlastně chceme. Po pětadvaceti letech si zase v Česku budeme říkat, kam vlastně chceme patřit,“ posteskl si lehce. Marek Ženíšek coby podporovatel Unie se pochlubil: „My jsme jako strana kampaň odmakali, objížděli jsme republiku s vizí a debatovali nejen o ekonomice. Čísla jsou fajn, ale nepřesvědčeného nepřesvědčí. Je to o vzdělání, školství a mnoho věcí se asi zanedbalo. Na druhou stranu, v příběhu přesvědčování lidí, kdy Evropská unie je normální a že je pro nás tam fajn být, musíme hledat spojence. Spojence neseženete, když každému sousedovi řeknete, že je špatný. Jsou menší země než ČR a umějí spojence najít lépe než Česká republika. Bez podpory hlavy státu, premiéra, většiny ve Sněmovně, tak ve vší úctě skončíme v disentu.“
Obyčejnému člověku Erasmus nevysvětlíte
Zástupce Strany zelených František Vosecký zavzpomínal na své mládí, „…když mi bylo 15 let, tak pro mne byla nejdůležitější prestiž, že budeme součástí dobré party těch správných zemí. Těžko budu vysvětlovat člověku se základním vzděláním, jak funguje Erasmus. Těžko budu člověku, který má sotva peníze na to, aby dojížděl za prací, vysvětlovat, že může cestovat po Evropě bez hranic. Záleží tedy na skupinách, ke kterým mluvíte,“ prounijně horoval a pak přešel na další téma: „Když vidím výsledky státních maturit, tak mi je do smíchu nebo do pláče. Ty čtyřky nebo pětky z matematiky. Myslím, že státní maturita je úplný nesmysl. Ve vzdělávání máme ohromný deficit, ale zase příklady dobré praxe. Finsko bude mít předsednictví v EU, myslím, v roce 2020. Třeba pro ně bude to zásadní v předsednictví. Když na Erasmu studenti vidí, co se dělá na zahraničních školách, tak se jim ani třeba nechce zpátky. Protože je škola nebaví a nevidí v ní svůj další život,“ vysvětlil přítomným.
Jsme v izolaci!
Následoval dotaz mladého muže, člena ODS a Mladých konzervativců: „Jak venku vnímají naši vládu s trestně stíhaným premiérem, trenky na Hradě… Co zájmy ČR v EU?!
Středula na to prudce: „Něco doplním, ano? Zákaz vlajky EU na Hradě ze strany vašeho bývalého předsedy, sociální práva z titulu vaší iniciativy, tedy politické strany, ve které jste, úplné pomíjení těchto věcí – to je taky přístup, který je kontraproduktivní k evropskému projektu,“ vmetl odborový boss pravičákovi.
Ženíšek na to: „Žádné oficiální jednání, žádná oficiální návštěva se zatím neuskutečnila. O problému, že je trestně stíhaný, se ví. Daleko horší než jeho minulost je, že máme několik premiérů, kteří jsou bráni s despektem, ale občas se jim podařilo něco prosadit. Ale nejasnost, co chceme od EU, s čím tam jedeme. O Dublinu IV nic nevíme, co je závěrem, natož aby to byl náš partner, se kterým bychom něco vyjednali nebo dohodli. Slyšíme premiéra, že stát se musí postarat o svoje hranice, druhý den slyšíme, že se o to musí postarat EU, a další den je to popření obou dvou názorů. Být premiérem jiné země, tak nevím, jaký si mám udělat obrázek, co ta Česká republika chce, co je její dlouhodobá priorita,“ děsil se Ženíšek z TOP 09. „Což je strašně důležité. Aby se vědělo při vyjednávání, co je důležité a ‚přes co nejede vlak‘. Myslím, že se toho moc nepředvede,“ vyslal vzkaz k vládě Ženíšek.
Zaorálek pak temně: „Země je v izolaci. Česko byla země, které se naslouchalo… Nyní mi připadá, že se to ztrácí... Lidé tady přestávají věřit elitám. Oni nám prostě nevěří, že s nimi zůstaneme, když bude hůře. Politici a schopní manažeři umějí anglicky, jezdí po světě, a když přijde ekonomická krize, oni na tom neprodělají… A nakonec Miloš Zeman, kdy veliký počet lidí o něm říká – on je nám vlastně nejblíž. V tom je ten zakopaný pes,“ uvedl exministr zahraničí a čelný představitel sociální demokracie a pohovořil o naší zamražené zahraniční politice.
PhDr. Lubomír Zaorálek
Nešťastné děti (ze školy)
Poté následoval dotaz na státní maturity. Vosecký na to: „Jestliže 50 procent studentů má nedostatečnou nebo dostatečnou, na vině je ten, kdo ty maturity napsal, a pak ten, kdo je učil.“
Přítomný muž staršího věku mu z auditoria oponoval: „Myslím, že problém je někde jinde. Studenti upřednostňují zábavu,“ vypočítával za smíchu nepříliš početné místní omladiny, „před povinností se učit…“ „Přesně tak!“ byl slyšet ženský hlas ženy. „Naprosto selhává význam a funkce rodiny. Dívat se na to, jen abychom byli v popředí žebříčku lidí, kteří mají maturitu nebo vysokou školu, mně to přijde, že jde o devalvaci studia. Nejde o to, aby se něco umělo, aby společnost byla náročná, aby se odevzdávala pořádná práce. Vy to berete jako špatné,“ obrátil se otevřeně k „zelenému“ Voseckému, jenž na to reagoval: „Maturity byly náročné až až. Když studium začínáte v šesti letech… Příjemný pocit odvedené práce tady chybí.“ Doplnil jej spolustraník z přítomných, učitel a aktivista: „Učí se nepotřebné věci! České děti jsou nejnešťastnější z celé EU. Nebudou se chtít učit!“ varoval muž středních let, angažující se v několika neziskovkách.
Psali jsme:
Středula nevidí situaci tak dramaticky a černě: „Studenti ze střední Evropy jsou chytří, úspěšní… Před dvaceti lety jsme neměli přístup k bankovnictví jako dnes. To se internacionalizovalo. Poplatky jsou snížené. To je také výdobytek EU. U mladých není problém s EU, ale to se zkušenostmi vyvíjí. My spíše hledáme negativní výsledky srovnání. Já jsem měl zkoušky na střední školu, celostátní maturitu – a prošli jsme. Ale nebyla to procházka růžovým sadem. Že školství požaduje změnu, to je jednoznačné. V českém školství pouze jeden jediný ministr vydržel celé období. Víte, kdo? Byla to ministryně Petra Buzková. Přitom ministr by podle mne měl být minimálně dvě funkční období. A pak ještě systém celoživotního vzdělávání. Pro lidi, kteří jsou ekonomicky aktivní, u nás nic není. V zahraničí má 14 dní volno na vzdělávání, které on sám chce, a stát a zaměstnavatelé a odbory to řídí jedním směrem.“
I my jsme součástí supervelmoci
Muž středních let poté zahovořil k Lubomíru Zaorálkovi: „Nesdílím to, že Německo nás chce za dvacet let hodit přes palubu. Zastánci EU se pořád jen brání. EU je supervelmoc. Každý by si měl vyhrnout rukávy a radovat se z toho, že jsme součástí supervelmoci. Proč se dnes řada lidí dívá na Východ jako na nějakou spásu? Protože se EU navenek rozložila, což je absurdní. Ale my jsme přece součástí supervelmoci, a nikdy jsme takto nebyli a neumíme to prodat. I ti, kteří jezdí přes hranici, která již neexistuje, do Německa za prací, jsou pro vystoupení z EU. To je smutné! Jsme součástí supervelmoci a každý občas je její součástí. Rusko není žádná supervelmoc. A páni Okamurové, Babišové, Zemanové nemusejí lhát, nemusíme se bránit. EU zapomněla na běžného člověka. Jak říkáte, že nejsme slyšet. Pan Babiš to umí prodat, on je hrozně pracovitý člověk. Je tady půl miliardy, tak bychom měli podporovat kampaň, která podporuje EU. Ale ne že někde udělala cyklostezku, a ještě k tomu podporuje její osvětlení. Tomu se lidi smějí. Tím se EU degraduje. Lidi mají být hrdi na to, že jsme součástí EU!“
Zaorálek, rukou silně gestikulující, vysvětlil: „My jsme byli součástí Rakouska-Uherska, pak jsme byli součástí sovětského bloku. My jsme k supervelmoci nikdy neměli žádný vztah, my jsme se vždycky spíše vymezovali vůči ní. Takže váš záměr je dobrý… Když jsem mluvil s Putinem, tak on mi říkal, že Brusel je další diktatura, že on vás zotročí. On není jako Moskva. A tomu mnozí naslouchají,“ posteskl si k ruské propagandě. „Macron naznačuje témata dvourychlostní Evropy. Merkelová to nechce, Němci nás mají jako bližší. Ještě stále platí, že dělá politiku, že nás ještě nechce hodit přes palubu. Ale vtip je v tom, že se ozývají hlasy, nejen po Evropě, ale i v Německu, že to stejně dopadne špatně, že nedokážou s námi společně žít. Německá politika se nás stále drží…,“ pochválil našeho západního souseda. „To vyvázání ze socialistického prostředí je všude tak zatraceně těžké. Kdo to dokázal? Jak jsme na to nebyli připraveni, všechny ty chyby… Je to zatraceně těžké. Přes to všechno, co jsme zpackali, máme šanci a není všechno ztraceno,“ uvedl za potlesku přítomných.
„Já si nemyslím, že nás Německo hodí přes palubu, jen nám nehodí záchranný kruh, až tam skočíme sami. Je třeba si uvědomit, že protistrana skutečně existuje. Že je to Rusko. A vede s EU válku, kybernetickou, které se musíme bránit,“ konstatoval za Zelené Vosecký.
Kde se (v nás) bere ta unijní skepse?
Za zaměstnavatele pak promluvil Radek Špicar: „V této chvíli jsou v EU rozhodující národní státy. Komise, Parlament nehrají prim, ale to běžní lidé vůbec netuší, nerozumějí tomu. Ti, kdo dojíždějí za prací do zahraničí, vůbec nechápou, že to je jen díky EU a jsou k ní skeptičtí. Když to ale lidem vysvětlíte, tak ten názor pochopí. Kdyby se nedej bože objevilo téma Czexitu, tak by to bylo téma nejen na nás, zaměstnavatelích, na politicích, aby to lidem vysvětlili!
Středula poté navedl, jak bychom měli argumentovat: „Jestliže jezdí někdo do zahraničí pracovat, je tam každodenně a je proti EU, tak mu řeknete – když nebude EU, nikam nepojedeš. Na hranicích končíš. Chceš na dovolenou? Nepojedeš nebo nepoletíš hezky důstojně. Budeš absolvovat každou hraniční čáru, nebude žádný schengenský prostor. Žádná korektnost! Máme rok před volbami do Evropského parlamentu a každý z nás pro to můžeme něco udělat. Můžeme být aktivisty v rodinách, u přátel,“ zahovořil téměř budovatelsky. „A vzkaz pro politiky: Jak to, že se u nás nevede diskuse o tom, jaké bychom chtěli mít zastoupení v Evropské komisi? Co to je za zpátečnictví? Všichni se tváří, že se nás to netýká? Mít komisaře, komisařku! Když si z toho děláme srandu, že tam může být kdekdo, co jen trochu umí jazyky? Má to být člověk, který má jméno, který je v zahraničí uznáván. A já Zaorálka znám jako v zahraničí velmi uznávaného. Třeba Karel Schwanzenberg hodně přispěl ke vztahu mezi Českem a Německem, otevřel lidem, kteří do té doby nesměli vstoupit do Černínského paláce, a otevřel zahraniční politiku pro větší množství lidí,“ pochválil exkancléře a exministra zahraničí odborářský boss.
Vosecký káravě: „EU nepotřebuje nějakou velkou institucionální reformu… Při evropských volbách v ČR si nevzpomenu na nějaké evropské téma. Kampaně nejsou dostatečně evropské. Lidé nevědí o frakcích, jaká je jejich politika,“ vypočítával přední člen Zelených.
Když se eurokomisař shrbí před prezidentem
Špicar uvedl příklad směrnice o vysílání zaměstnanců. „Jak to vzniklo? Zástupce silného národního státu zavolá slabému šéfovi komise, ta je velmi slabá vůči národním státům. Za normální situace by komise měla být suverénní a nekopat za partikulární zájmy národních států. Ale aby hájila Evropu jako celek. Protože je slabá komise, sklapne podpatky. Chci silnou Evropskou komisi, silnější Evropský parlament. Nedivte se, že lidé mají pocit, že Evropa není jejich, že tam nerozhodují. EK má odpovídat výsledkům evropských voleb, jak je složen Evropský parlament. Tak aby komisaři nemuseli zvedat telefony prezidentům velkých evropských zemí.“
Poté Radek Špicar zabrousil k našemu východnímu sousedovi: „Sedmdesát procent Slováků je rádo, že platí eurem. A kolik procent Čechů se děsí eura? Osmdesát... Eurozóna udělala tolik chyb. Řecko se nemělo stát jejím členem. Bylo to politické rozhodnutí, falšovaly se tam statistiky, podmínky přijetí. To se už nesmí stát. Hlavní členové eurozóny porušovaly hlavní pravidla – pakt stability a tak dále… Jsem hrdý na českou ekonomiku, jak funguje ČNB… EU eliminovala obchodní války. Jednotná měna eliminovala měnové války. Nemůžou se uměle podhodnocovat své měny, aby se tím ožebračovaly země. Uměle vytvářet polštář nekonkurenceschopnosti a parazitovat díky slabší měně. To zmizelo. Mrzí mě, že se ČR opět chová jako černý pasažér,“ posteskl si přítomným. „Chci se odrazit a dva roky parazitovat na steroidech ČNB.“ Tak prý jednají neustálí žbrblalové. „Proti devalvaci jsme protestovali my, kteří jsme na ní nejvíce prodělali. Protože jsme věděli, že to není dobré,“ vysvětlil.
„Rozhodnutí o kurzu nepřijímá národní banka, ale politik,“ konstatoval suše Středula a Špicar namítl: „Ale Evropská centrální banka…“ Středula prudce: „Vůbec ne! Když hovoříme o mzdách… Proces přijetí eura musí ještě nějakou chvíli probíhat, kdy bude stav pro nás lepší.“
Babiš o bludech
Špicar varoval: „Pokud považujete vstup ČR do eurozóny za prospěšný a někdo vám bude říkat, že nechce platit řecké dluhy, tak mu řekněte, že žádné řecké dluhy, alespoň ČR, nebude platit. Je to princip jednomyslnosti. Když Andrej Babiš říká, že tam nechce, protože Itálie zkrachuje, Řecko zkrachuje, kdo bude ty stamiliardy platit, tak to není pravda. Když řekneme – nemůžeme pomoci, ať se z toho dostanou sami, tak to můžeme zabukovat. My, když nebudeme chtít a neřekneme ano, žádné dluhy nebudeme platit.“ A Ženíšek mu přitakal: „Je tam Portugalsko, které se z toho nějak vyhrabalo, a je tam řada zemí, které fungují úplně skvěle.“
Vesecký si na závěr debaty posteskl: „Jednou z věcí, které tu komunisté nechali, je pasivita.“ Ještě že máme lidi v cizině, protože to je někdo jiný s jiným názorem.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
