„Od toho summitu nemám tak velká očekávání, jak se mnohdy hovoří, jsem realističtější a skeptičtější. To hlavní, s čím tam Evropská unie přichází, je, aby i ostatní země přijaly podobně drastická opatření,“ řekl Vondra s tím, že EU jako první přinesla dramatickou laťku snižování emisí uhlíku.
„Ale bez přispění Číny, Ruska, Austrálie, Indie, Brazílie a dalších zemí nebude mít to evropské cvičení žádný efekt a v tomto ohledu jsem skeptický, protože třeba ruský, brazilský nebo čínský prezident na summit nepřijeli,“ dodal Vondra.
Tomu trochu vadí, jaký prostor nyní dostávají klimatologové a jejich černé scénáře. „Ti, kdo ten summit pořádají, tak do toho zapojili tu PR složku, a tak teď budeme pořád poslouchat, jaké všechny katastrofy nám hrozí,“ posteskl si Vondra.
Prvním úspěchem summitu je závazek více než stovky států, že do roku 2030 zastaví odlesňování a na ochranu lesů vyčlení přes 420 miliard korun. K prohlášení se připojily i Brazílie, Indonésie nebo Kongo, kde dosud dochází k rozsáhlému kácení tropických deštných lesů.
„Já jsem rád, že se množství států zavázalo, že nebude pokračovat v odlesňování, to je určitě důležité a má to moji podporu. Mimochodem, ale i tady má to kácení z určité části na svědomí Evropa sama, když před patnácti lety začala podporovat biopaliva a v Brazílii a jinde vznikly obrovské plantáže palmy olejné, což šlo na úkor pralesů. Pokud teď svět procitl a začal chránit lesy, tak je to dobrá zpráva,“ komentoval čerstvé zprávy Vondra.
Podle europoslance je největším problémem, jak donutit ostatní země, aby přijaly podobně tvrdá opatření jako Evropa. „Tady je otázka, jak my přesvědčíme Čínu nebo Rusko, aby ty závazky přijaly, obzvláště když jsme dosti závislí právě na ruském plynu. Koneckonců Spojené státy sice mají zelenou rétoriku, ale Biden přijel do Glasgow s poloprázdnou náručí, protože ten velký balík peněz mu Kongres neschválil a reálně mu asi schválí zhruba polovinu toho, co slíbil,“ potvrdil svůj skepticismus Vondra.
Vondra také nechápe, proč premiér Andrej Babiš kritizuje něco, co sám pomáhal schválit. Babiš na summitu tvrdě zkritizoval zelenou dohodu, kterou označil jako zelenou sebevraždu. „Jsou to silná slova, ale bohužel premiér je v tomto trochu licoměrný, protože když se o tom hlasovalo v Bruselu na Evropské radě, tak se k tomu třikrát přihlásil, takže kritizuje něco, co sám schválil,“ nechápe Vondra.
„Já od začátku říkám, že tady Evropská unie nasadila možná příliš tempo, které může mít své neblahé socioekonomické důvody. Já jsem z toho důvodu pro to ani nehlasoval v Evropském parlamentu, i když celou řadu těch jiných pilířů Green Dealu schvaluju, jako je ochrana lesů, vod, biodiverzity,“ dodal Vondra.
V otázce dekarbonizace ale podle něj Evropa nasadila příliš rychlé tempo, které nechce nikdo ve světě následovat. „Je to, řekněme, globální hra, která nemá své lokální efekty, a do budoucna to bude ještě velmi složité. Problém je i vynucování těch závazků, protože třeba pařížská dohoda stojí vlastně na dobrovolném přihlášení zúčastněných, ale to vymáhání není nijak vyřešeno, a to je další problém, se kterým si bude muset světové společenství poradit,“ uzavřel Vondra.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: jma
