Zeman dodržuje Ústavu poctivěji než třeba Václav Klaus. Zdeněk Škromach připomíná psí kusy, které se kolem jmenování vlády děly v minulosti

03.02.2018 23:59 | Zprávy
autor: Jan Štěpán

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Že nešel Miloš Zeman do diskusních kvízů hned v prvním kole voleb, bylo správné rozhodnutí, jelikož celá kampaň byla postavena na heslu ‚všichni proti Zemanovi‘, tedy vlastně osm proti jednomu,“ analyzuje prezidentské volby bývalý místopředseda vlády Zdeněk Škromach (ČSSD). Ohledně rozdělené společnosti v ČR pak ještě uvádí: „Není to nic zvláštního, když se podíváme i do jiných zemí ve světě. Nakonec v Rakousku se volby prezidenta musely opakovat, protože tam bylo při těsném výsledku podezření na manipulaci voleb. V USA se přepočítávaly hlasy. Nikomu to nepřipadá divné, že prezidentské volby v jiných zemích dopadají jen velmi těsně. Jen u nás se tzv. rozdělení společnosti používá jako klacek na Miloše Zemana.“

Zeman dodržuje Ústavu poctivěji než třeba Václav Klaus. Zdeněk Škromach připomíná psí kusy, které se kolem jmenování vlády děly v minulosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Škromach

Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. Podle průzkumu totiž 54 procent lidí je s tím, že Zeman vyhrál spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený, půl pro Zemana a půl pro Drahoše? Jak výsledek číst, jaká atmosféra vlastně panuje?

Společnost je rozdělená již dávno a dlouhodobě. Není to nic zvláštního, když se podíváme i do jiných zemí ve světě. Důvody rozdělení se mohou lišit, ale výsledky voleb to jen potvrzují. Nakonec v Rakousku se volby prezidenta musely opakovat, protože tam bylo podezření na manipulaci voleb. V USA se přepočítávaly hlasy. Nikomu to nepřipadá divné, že prezidentské volby v jiných zemích dopadají jen velmi těsně. Jen u nás se tzv. rozdělení společnosti používá jako klacek na Miloše Zemana. Možná jen upřesnění, že ta většina skutečně volila Miloše Zemana, kdežto menšina volila většinově „proti Miloši Zemanovi“. A nikoliv pozitivně pro Jiřího Drahoše, jak se on mylně domnívá.

Do jaké míry rozhodlo volby téma migrace? Zařadili jsme se skutečně mezi národy, které nechtějí multikulturní vstřícnou politiku? Je to definitivní? Nebo se v republice, jak tvrdí například Jiří Pehe, za několik let změní atmosféra, protože je spojená s demografickým vývojem? Tedy, že starší, tvrdě levicová generace už později nebude tolik ovlivňovat volby?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Jak to je?

Vy na jednu stranu kritizujete sjezd sudeťáků u nás kvůli jejich přístupu k Benešovým dekretům, ale pak sám tvrdíte, že se Německo jako celek k sudetoněmeckým požadavkům nestaví vstřícně. Tak proč tolik povyku? Naopak tvrdíte, že vaše partnerská AfD nechce Benešovy dekrety zrušit, ale přitom to navr...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Turek odhalil zákulisí: Obří pavouk kolem peněz. A pak došlo na Pavla

20:30 Turek odhalil zákulisí: Obří pavouk kolem peněz. A pak došlo na Pavla

Pořad Po žních k Turkovi po více než čtyřech letech končí na VOX TV. Filip Turek a Gabriela Sedláčko…