Zeman dodržuje Ústavu poctivěji než třeba Václav Klaus. Zdeněk Škromach připomíná psí kusy, které se kolem jmenování vlády děly v minulosti

03.02.2018 23:59 | Zprávy
autor: Jan Štěpán

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Že nešel Miloš Zeman do diskusních kvízů hned v prvním kole voleb, bylo správné rozhodnutí, jelikož celá kampaň byla postavena na heslu ‚všichni proti Zemanovi‘, tedy vlastně osm proti jednomu,“ analyzuje prezidentské volby bývalý místopředseda vlády Zdeněk Škromach (ČSSD). Ohledně rozdělené společnosti v ČR pak ještě uvádí: „Není to nic zvláštního, když se podíváme i do jiných zemí ve světě. Nakonec v Rakousku se volby prezidenta musely opakovat, protože tam bylo při těsném výsledku podezření na manipulaci voleb. V USA se přepočítávaly hlasy. Nikomu to nepřipadá divné, že prezidentské volby v jiných zemích dopadají jen velmi těsně. Jen u nás se tzv. rozdělení společnosti používá jako klacek na Miloše Zemana.“

Zeman dodržuje Ústavu poctivěji než třeba Václav Klaus. Zdeněk Škromach připomíná psí kusy, které se kolem jmenování vlády děly v minulosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Škromach

Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. Podle průzkumu totiž 54 procent lidí je s tím, že Zeman vyhrál spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený, půl pro Zemana a půl pro Drahoše? Jak výsledek číst, jaká atmosféra vlastně panuje?

Společnost je rozdělená již dávno a dlouhodobě. Není to nic zvláštního, když se podíváme i do jiných zemí ve světě. Důvody rozdělení se mohou lišit, ale výsledky voleb to jen potvrzují. Nakonec v Rakousku se volby prezidenta musely opakovat, protože tam bylo podezření na manipulaci voleb. V USA se přepočítávaly hlasy. Nikomu to nepřipadá divné, že prezidentské volby v jiných zemích dopadají jen velmi těsně. Jen u nás se tzv. rozdělení společnosti používá jako klacek na Miloše Zemana. Možná jen upřesnění, že ta většina skutečně volila Miloše Zemana, kdežto menšina volila většinově „proti Miloši Zemanovi“. A nikoliv pozitivně pro Jiřího Drahoše, jak se on mylně domnívá.

Do jaké míry rozhodlo volby téma migrace? Zařadili jsme se skutečně mezi národy, které nechtějí multikulturní vstřícnou politiku? Je to definitivní? Nebo se v republice, jak tvrdí například Jiří Pehe, za několik let změní atmosféra, protože je spojená s demografickým vývojem? Tedy, že starší, tvrdě levicová generace už později nebude tolik ovlivňovat volby?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

V čem je 9 třída dražší než jiné třídy?

Čemu přesně prospěje jejich zrušení, které tak prosazujete? Proč? Je pravda, že děti se už v 9 víc připravují spíš na další školy, ale co je na tom špatně? Navíc nemůže se negativně promítnout to, kdyby to dělali již v 8 třídě? To pak máte o dva roky základního vzdělávání míň. A už dnes je problém, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na pozadí Wimbledonu dostala ČT zásadní úder

21:00 Na pozadí Wimbledonu dostala ČT zásadní úder

Sport znovu spojil Česko napříč politickým spektrem. Po triumfu Lindy Noskové ve finále Wimbledonu j…