Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. Podle průzkumu totiž 54 procent lidí je s tím, že Zeman vyhrál spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený, půl pro Zemana a půl pro Drahoše? Jak výsledek číst, jaká atmosféra vlastně panuje?
Společnost je rozdělená již dávno a dlouhodobě. Není to nic zvláštního, když se podíváme i do jiných zemí ve světě. Důvody rozdělení se mohou lišit, ale výsledky voleb to jen potvrzují. Nakonec v Rakousku se volby prezidenta musely opakovat, protože tam bylo podezření na manipulaci voleb. V USA se přepočítávaly hlasy. Nikomu to nepřipadá divné, že prezidentské volby v jiných zemích dopadají jen velmi těsně. Jen u nás se tzv. rozdělení společnosti používá jako klacek na Miloše Zemana. Možná jen upřesnění, že ta většina skutečně volila Miloše Zemana, kdežto menšina volila většinově „proti Miloši Zemanovi“. A nikoliv pozitivně pro Jiřího Drahoše, jak se on mylně domnívá.
Do jaké míry rozhodlo volby téma migrace? Zařadili jsme se skutečně mezi národy, které nechtějí multikulturní vstřícnou politiku? Je to definitivní? Nebo se v republice, jak tvrdí například Jiří Pehe, za několik let změní atmosféra, protože je spojená s demografickým vývojem? Tedy, že starší, tvrdě levicová generace už později nebude tolik ovlivňovat volby?
Novodobá migrace je určitě významný problém dnešní doby. Denně se s ním setkáváme, ať už z hlediska bezpečnosti či snahy o začleňování migrantů do společnosti. V té souvislosti neobstojí tvrzení, že vlastně u nás migranti nejsou. Jsme členskou zemí EU, a co se děje v jejich jiných částech se přímo dotýká i nás. Určitě nejsme xenofobní národ, jak se nás snaží někteří lidé líčit. Ostatně již dnes žije v České republice více než půl milionu cizinců z většinou nám kulturně blízkých zemí.
Nemyslím si, že by se nějak významně měnila atmosféra ve společnosti v nejbližších letech. Dnes mladí lidé budou také stárnout, získávat nové životní zkušenosti. Budou z nich rodiče dětí a jednou i důchodci.
Ale to, co by mohlo významně změnit pohled na svět, je výrazný příliv cizinců ze zemí nám kulturně významně vzdálených. A tito, pokud by se stali občany naší země, mohou při určitém počtu politicky aktivní populace skutečně změnit náš pohled na svět. To se ostatně děje již léta v bývalých koloniálních zemích Evropy, kam přichází stále více lidí z jejich bývalých kolonií. Oni jdou vlastně domů za svými rodinami a známými. A již dnes jsou zřetele hodnými menšinami pro mnohé politické strany. Možná to tak pan Pehe myslel. A skutečně i volby ovlivňují.
Jaká byla role médií v předvolební kampani? Co byl opravdu klíčový moment? A jakou váhu přisoudit vystupování obou kandidátů v televizních debatách na Primě a v České televizi?
To by asi bylo na velmi dlouhé vyprávění a analýzy. Média dnes nepopisují jen realitu, ale ony tu realitu vytvářejí. Naštěstí dnes jsou tady určitou alternativou sociální sítě. Ale pravda je, že ne každý se dokáže orientovat na internetu, a pak spoléhá na klasická média.
Dlouhodobé mediální štvaní proti Miloši Zemanovi se nakonec vlastně paradoxně postaralo o jeho úspěch ve volbách. Lidé už zdaleka nevěří všemu, co kdo napíše či natočí. A když se to přežene, tak to může vést k mobilizaci na podporu toho, kdo je napadán.
Že nešel Miloš Zeman do diskusních kvízů v prvním kole voleb, bylo správné rozhodnutí. Celá kampaň byla postavena na heslu „všichni proti Zemanovi“. Takže by to bylo vlastně osm na jednoho. Naopak správná volba byla jít do debat ve druhém kole „tváří v tvář – jeden na jednoho“. Na Primě to byl spíše divácký kotel, který Jiří Drahoš nezvládl. Navíc se nedokázal oprostit od osobního napadání Zemana. Jeho snaha udělat ze Zemana vítače migrantů vyzněla v jeho podání velmi falešně. Sparťan přece nemůže vykřikovat, že ten druhý je vlastně taky sparťan, když všichni vědí, že je slávista. Zatímco Zeman byl věcný a státnicky nad věcí. I bez nápovědy. Charakteristické bylo závěrečné slovo v ČT, kdy Zeman pozval občany k volbám a Drahoš jen prudil.
I Miloš Zeman jistě udělal v kampani chyby. Z tábora jeho příznivců zaznívaly spekulace, dezinformace a ti, kteří stáli za placením jeho kampaně, nedokázali jasně vysvětlit financování. Hovořilo se o tom, že v kampani může jít i o peníze z Ruska. Jak je možné, že tyto informace lidi nevyděsily?
Považuji za důležité, že Miloš Zeman jako prezident nezapomněl, že je důležité být v pravidelném kontaktu s občany naší země. Jeho pravidelné setkávání s občany i posledních pět let bylo velmi důležité. Taky na to mnozí jeho odpůrci útočili. Je přímo děsivé vyčítat politikovi, že jezdí mezi občany. Až tam mnozí klesli. Určitě Zemana mohlo poškodit i ne vždy zcela korektní vystupování jeho nejbližších spolupracovníků. Pro mě nepochopitelný útěk předsedy SPO ze studia, když měl vysvětlit financování prezidentské kampaně, bylo velmi neprofesionální.
Přesto je tady paradox, že Zeman měl na kampaň „jen“ 25 milionů Kč, kdežto pan Drahoš 50 milionů Kč. Asi bylo pod úroveň Miloše Zemana se ptát, kdo a proč do něj investoval tak velké peníze. Financování kampaně je samozřejmě vděčným tématem pro úvahy o virtuální realitě. Možná právě nejasná závislost Drahoše motivovala mnohé jít volit Zemana.
Získal „důležité body“ vítězstvím prezidenta Miloše Zemana i premiér Andrej Babiš? Co bude pro Česko znamenat kombinovaná vláda de facto Zemana s Babišem? Je to skutečně ohrožení demokracie, jak uvádějí někteří političtí komentátoři?
Vítězem prezidentských voleb je jednoznačně Miloš Zeman. Vzhledem k tomu, že je to jeho druhé, a tedy poslední volební období, nemusí brát ohled na zájmy jiných, a to určitě oslabuje všechny ostatní politické protihráče. Miloš Zeman se vždy choval a vystupoval jako demokrat. Ve svých rozhodnutích se nikdy nedostal mimo rámec Ústavy ČR. Jak v roce 2013, tak i v roce 2017 pověřil sestavením vlády vítěze voleb. Což například neudělal v roce 2010 Václav Klaus, který pověřil sestavením vlády nevítěze voleb – ODS – a obešel ČSSD, čímž zavedl další ústavní „zvyklost“, která tu dříve nebyla.
Demokracie v naší zemi určitě ohrožena není a je nanejvýš nezodpovědné podobné pomluvy šířit. ANO to teď bude mít složitější. Silný prezident Zeman bude chtít jednoznačně vládu založenou na většinové podpoře Poslanecké sněmovny. A je jen otázkou, jak se nakonec rozhodnou strany, které jsou v Poslanecké sněmovně zastoupeny. Jejich rozhodnutí o převzetí vládní zodpovědnosti bude jasným signálem o stavu demokracie v naší zemi.
Jak hodnotíte účast Milana Chovance ve vítězném štábu Miloše Zemana? Bývalý ministr vnitra také ohlásil úmysl kandidovat na sjezdu ČSSD na předsedu strany. Má šanci uspět, když Andrej Babiš prohlásil, že s ním v jedné vládě sedět nebude, a také když hodně hlasů z regionů volá po zcela novém vedení?
Rozdělil bych to do dvou rovin. Jedna je, že se úřadující předseda ČSSD zúčastnil závěru prezidentských voleb ve štábu Miloše Zemana, bývalého předsedy ČSSD. To považuji za pozitivní a jasný signál, že ČSSD stojí za prezidentem ČR Milošem Zemanem. Ostatně Milan Chovanec se jasně vyjádřil již před volbami, že podporuje Miloše Zemana, stejně jako další představitelé ČSSD.
Ing. Miloš Zeman
Druhá rovina je sjezd ČSSD a kandidáti na předsedu. Je jistě právem Milana Chovance kandidovat na předsedu ČSSD. Ovšem je potřeba si říct, co to přinese ČSSD a zda je to skutečně ta představa o záchraně ČSSD, jak si ji členové a stávající i minulí voliči ČSSD představují. Za nešťastné považuji jeho prezentaci postoje k možné vládní účasti ČSSD jako jediného, kdo je schopen se postavit Andreji Babišovi, zatímco všichni ti ostatní kandidáti jsou vlastně Babišovi zaprodanci. To nepovažuji za férové a už vůbec ne vhodné v době, kdy by strana měla hledat ke svojí záchraně, co ji spojuje, a ne co ji rozděluje! Osobně si myslím, že by do vedení strany měli jít úspěšní lidé z komunální či krajské politiky – starostové, primátoři či hejtmani. A máme jich dost.
Jak může sjezd ČSSD vůbec dopadnout? Ten má nyní zásadní význam, jak pro sestavení nové české vlády, tak i pro image naší republiky v zahraničí. Jaké má třeba šance Jan Hamáček, který kandiduje na předsedu sociální demokracie? A uspějí spíše nové tváře, které mají blíž k Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi, anebo lidé z bývalé vlády?
Uspět musí ČSSD, ne jednotlivci. Proto je potřeba vytvořit mnohem větší prostor k diskusi o budoucnosti všem členům, kteří se chtějí zapojit. Přinejmenším kandidáti na předsedu strany by se měli sejít u jednoho stolu a z očí do očí si vyříkat, jak si představují směřování strany do budoucna, aby se zvedla z nynějšího dna. Je to určitě lepší než velké rozhovory v médiích, kde se navzájem nepřímo negují. Dnes je nutné využít pozitivní synergii všech.
Osobně jsem přesvědčený, že 18. února by měl sjezd odstartovat přechodné období až do řádného sjezdu, který se uskuteční v příštím roce. Tedy tak, že bude vždy přerušen na určitou dobu a pak se opět sejde. První kolo je zvolení nového vedení strany. Druhé kolo schválení programových cílů a podmínek pro vstup do koaliční vlády s většinovou podporou, nebo odchod do opozice, či iniciace předčasných voleb. V třetím kole schválení nových stanov strany. A čtvrté kolo by mohlo být o programových cílech pro komunální a senátní volby letos na podzim.
Pokud jde o předsedu, pak Jiří Zimola, Milan Chovanec, Miroslav Krejčík či Jan Hamáček mají stejné šance na zvolení. Všichni podporovali Miloše Zemana v prezidentské volbě a nejsou o nic smířlivější vůči Andreji Babišovi při politických vyjednáváních než Milan Chovanec. Důležité bude, aby je doplnily neokoukané tváře úspěšných komunálních a krajských představitelů. Změna ve vedení strany musí být transparentní nejen pro členy strany, ale pro všechny občany naší země.
A důležité bude i korektní uspořádání vztahů ČSSD s prezidentem Milošem Zemanem. Velká část jeho voličů, kteří dnes volí ANO a SPD, byli voliči ČSSD. A o ty stojí zabojovat. Ostatně, co by dnes dala pražská ČSSD (5,5 %) za volební výsledek Miloše Zemana (31 %) v prezidentských volbách v hlavním městě?
Je čas přestat se zabývat sebou a začít pracovat pro občany naší země. Pak je velká šance, po dvou třech volebních obdobích tvrdé práce, na návrat do Strakovky hlavním vchodem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
