Očekávatelný podpis prezidenta Petra Pavla stvrdil změnu zákona, která kromě jiného navyšuje koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Vyšší povinné platby za tato dvě média přichází zároveň s rozšířením těch, kteří budou nuceni za televizi a rozhlas platit bez ohledu na to, zda je sledují. Nově mají platit i domácnosti, které nevlastní televizi, ale mají přístup k internetu. Vládní koalici bylo jedno, zda se tito lidé na ČT dívají a ČRo poslouchají. Stačí pouhá možnost.
Prosazení změny mediální legislativy byl dlouhý proces, přestože má Fialova vláda v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu. Schvalování provázaly nejen opoziční obstrukce, což je běžný nástroj v každé demokratické zemi, ale též dlouhodobý nesouhlas s navyšováním poplatků ze strany některých vládních poslanců. Podle informací ParlamentníchListů.cz, o čemž jsme v řadě článků informovali, byl právě toto skutečný důvod, proč trvalo tak dlouho změnu protlačit.
Nemluvě o tom, že zvýšením povinných poplatků, které někteří kritici označují za výpalné, vláda otevřeně porušila svůj dřívější slib, že tak neučiní. „Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí to v současné době takto otevřeně říct. Myslím, že jsou k tomu správné důvody,“ tvrdil ještě v létě 2022 ministr kultury Martin Baxa z ODS. Později naopak, jak známo, hájil pravý opak.
Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
V posledních týdnech jsme svědky zajímavých věcí. Otevřeně se mluví o možnosti odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka, s nímž jsou prý totiž vládní politici nespokojeni. Bez většího mediálního zájmu prošla zpráva, že Rada ČT generálnímu řediteli přiznala nejnižší finanční bonus v historii. Bonus může činit až desetinásobek měsíčního platu, ale radní mu přiznali jen 10 procent. V Radě České televize mají většinu nominanti vládní koalice.
Jak otevřené úvahy o Součkově odvolání, tak rekordně nízký roční bonus přitom není nic bezvýznamného a současný případ je ukázkovým dvojím metrem. Vzpomeňte si na časy, kdy byl ředitelem ČT Petr Dvořák a Rada ČT (tehdy jmenovaná z větší části dnešní opozicí) se ho pokoušela odvolat a snížit mu obrovský roční bonus, který byl tenkrát vždy schvalován takřka automaticky v plné výši. Mediální kanonáda byla mimořádná, různé veřejně známé tváře vyzývaly k odvolání některých členů Rady ČT a dennodenně jsme slýchali varování před ohrožováním nezávislosti ČT. Dnes je ticho. Nikdo nehrozí stávkou, nikdo nevaruje před koncem demokracie a svobodné žurnalistiky. Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi.
Fotogalerie: - Výročí Lennonovy zdi
Ostatně i součástí argumentáře příznivců ČT a vládních politiků (poté co otočili) ke zvýšení povinných poplatků bylo, že jedině tak lze zajistit nezávislost ČT. To samozřejmě není pravda. ČT není nezávislá, ani objektivní a nad platností termínu veřejnoprávnosti bychom mohli diskutovat.
Česká televize už dávno není tím, čím měla být – nezávislým majákem objektivity, který veřejnosti přináší pravdivé a vyvážené informace. Místo toho se z ní stala instituce, která pod pláštíkem „veřejnoprávnosti“ obhajuje zájmy vládnoucí elity, zatímco opozici systematicky kritizuje a marginalizuje. Stále častěji produkuje zpravodajství, které čím dál víc připomíná propagandu a vysílá pořady, které mají informovat, ale místo toho spíše manipulují. ČT v zásadě nechci diváka informovat, ale vychovávat. Vnucuje nám všem, co si máme myslet, anebo nám v horším případě nadává. A ještě za naše peníze.
Kolikrát jste měli pocit, že moderátor tlačí na hosta z opozice, zatímco vládní politik dostává prostor k dlouhým monologům? Nebo že některé kauzy, které by mohly vládu pořádně zkompromitovat, jsou v ČT jen letmo zmíněny, zatímco jiné – třeba ty opoziční – se rozebírají donekonečna? A co třeba volba „správných“ expertů, kteří náhodou vždycky podporují vládní linii? Nemluvě o opakovaných případech, kdy ČT veřejným míněním manipuluje tak, že některé události ve svém zpravodajství ignoruje. Stačí však, aby se někde na náměstí potkalo dvacet příznivců Milionu chvilek pro demokracii, a už tam míří přenosové vozy ČT. To už není jen náhoda, to je systém.
Takový systém nemá s veřejnoprávní službou nic společného a z ČT (veřejnoprávní rozhlas je na tom dosti podobně) dlouhodobě spíše zapáchá propaganda. Situace začíná být neudržitelná a je zřejmé, že budoucí vláda by měla najít odvahu na zásadní změny. Někdo navrhuje sloučení ČT a ČRo do jedné instituce za účelem úspor, někdo zmiňuje nahrazení koncesionářských poplatků přímým financováním ze státního rozpočtu. To je ale málo. Neexistuje důvod, proč by lidé měli být nuceni si takovou nekvalitní zpravodajskou produkci platit (ať už přímo nebo nepřímo z rozpočtu). Ukazuje se, že bude třeba zvolit radikálnější řešení. První variantou je zrušení povinnosti platit koncesionářské poplatky. Ať se občané dobrovolně rozhodnou a kdo považuje ČT nebo ČRo za kvalitní, může si je dobrovolně platit. K tomu povolit reklamy a prakticky bezbolestné řešení je na světě. Druhou variantou je kompletní zrušení veřejnoprávních médií.
Pokud s tím budoucí vláda přijde, nepochybně se mocně rozezní mediální amplióny s hysterickým křikem, že tím končí demokracie a nezávislá žurnalistika v naší zemi, že jde o krok směřující k autoritářskému režimu a další podobné řeči. Ne. Nic takového to znamenat nebude. Dokonce by se dalo říci, že zrušení ČT by demokracii v České republice spíše oživilo a podpořilo než naopak. Stačí se toho nebát a nabídnout toto téma voličům v předvolební kampani. Jejich hlas je rozhodující. Zemi prostřednictvím politiků mají řídit občané, nikoli parta elitářských novinářů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Měla by se veřejnoprávní média kompletně zrušit bez náhrady?
autor: Radim Panenka
Návštěvník99
