Zveřejněný počet nakažených neodpovídá realitě. To číslo je ještě děsivější, nestíháme trasovat a testovat, varuje biochemik

08.10.2020 22:20

Čísla nově diagnostikovaných osob s infekcí koronavirem stále stoupají. Ve středu přibylo více než pět tisíc nových případů. Biochemik Jan Konvalinka v Českém rozhlase však varoval, že to je mnohem horší, než co ukazují čísla. „Máme kolem 20 tisíc testů maximálně a máme záchyt 20-25 %. To znamená, že až 25 % lidí, kteří přicházejí na testy, jsou pozitivní. Čili nám nutně musí utíkat několikanásobek těch, které nestíháme otrasovat a nestačíme otestovat,“ upozornil docent. V Německu i jinde to je prý kolem čtyř procent.

Zveřejněný počet nakažených neodpovídá realitě. To číslo je ještě děsivější, nestíháme trasovat a testovat, varuje biochemik
Foto: repro YouTube kanál Český rozhlas Radiožurnál
Popisek: Biochemik docent Jan Konvalinka

Hostem Barbory Tachecí v Českém rozhlase Plus byl biochemik docent Jan Konvalinka. Moderátorka se tázala hosta, že ta poslední čísla, kdy ve středu nárůst prokázaných případů překonal pětitisícovou hranici, vypadají hrozně, ale zda se mají zavádět nová opatření, když neznáme dosud efekt těch z pondělí?

„To číslo je ještě děsivější, než vypadá,“ pronesl Konvalinka. Čísla prý neodpovídají realitě, jelikož nestačíme trasovat a testovat. „Máme kolem 20 tisíc testů maximálně a máme záchyt 20-25 %. To znamená, že až 25 % lidí, kteří přicházejí na testy, jsou pozitivní. Čili nám nutně utíká několikanásobek těch, které nestíháme otrasovat a nestačíme otestovat,“ upozornil. A dodal, že poměr v Německu či v jiných zemích, kde se zvládá epidemie, je kolem tří nebo čtyř procent.  Odhadem by se v České republice mohly nakazit koronavirem statisíce lidí. Jedná se však o osobní odhad docenta Konvalinky.

Anketa

Podporujete Andreje Babiše? (Ptáme se od 8.10.2020)

67%
33%
hlasovalo: 42271 lidí

„My jsme teď evropští, možná světoví premianti v rychlosti nárůstu, a co je důležitější než nárůst infekce, je počet hospitalizovaných případů, a ještě spíše počet lidí na JIPkách, kteří potřebují intenzivní lékařskou péči, dodávání kyslíku a tu náročnou mimotělní oxygenaci krve. Tato čísla taky stoupají, je to taky exponenciála, naštěstí to vypadá lépe, ale víte, exponenciála je potvora. Ona letí nahoru, a pan Prymula a další odborníci z Ministerstva zdravotnictví tomu dobře rozumějí a takové ty řeči, které jsme slyšeli ještě před týdnem nebo před čtrnácti dny, že situace je dobrá, protože máme oddělení v nemocnici, je plno prázdných lůžek, opravdu připomínají člověka, který padá z pátého patra a v tom druhém si říká, že to je ještě dobrý a pěkně fouká větřík,“ myslí si.

„Nechci panikařit, nechci tvrdit, že tu bude 50 tisíc mrtvých. V každém případě, a zase, pan profesor Prymula to řekl velmi přesně, že to, o co teď jde, je oploštění křivky a zabránění přesycení zdravotnického systému, protože potom by opravdu umírali lidé,“ pokračoval. V současné době údajně sklízíme plody toho, že se nestíhalo na přelomu srpna a září trasovat a testovat.

Právě trasování a testování patří k nejlevnějším způsobům boje. „Problém je v tom, že když už máte desetitisíce nakažených, tak už se to nedá zvládnout, to už je příliš mnoho. Právě proto teď musíme dupnout na tu brzdu, omezit ten počet viru v populaci, abychom se mohli zase vrátit k těm levným a nepříliš obtěžujícím způsobům kontroly epidemie,“ dodal. Tak to prý dělá Německo a velká část úspěšných zemí.

Virus se, dle Konvalinky, šíří primárně stykem mezi lidmi. „Obávám se, a říkám to nerad, že se bude muset omezit způsob, jakým se lidé stýkají ve veřejném prostoru. Což je hlavně ta kultura, a je mi to strašně líto. Já pracuji v Akademii věd a učím na univerzitě a plat mi chodí každý měsíc, takže ekonomicky na tom nejsem špatně. Ale lidé, kteří jsou závislí na tom, že někomu něco předvádějí, hrají, mají restauraci, kino, snaží se, aby na malém městě nějaká kultura byla, tohle je to strašně nebezpečné. Takže se obávám, že takové kroky budou muset přijít, ale čekal bych, že vláda velmi razantně nastoupí s podporou těchto lidí,“ spoléhá se docent.

„Myslíte si, že nedostatek takové té soudržnosti v tom, co je třeba dělat, je nějakým zásadním faktorem v tom proč se nám to nedaří?“ zeptala se moderátorka hosta. Ten souhlasil a připojil k tomu svou zkušenost, že jel předevčírem taxíkem, a ačkoliv byl řidič jistě vzdělaný a obeznámený, tak mu během 20 minut vyjmenoval snad všechny konspirační teorie o viru.

„Ta zmatenost veřejnosti je prostě obrovská, máme na tom i my, odborníci, vinu. Já jsem se na to ptal kolegů v Německu a v Belgii a v Británii. Všude na světě jsou lidé, kteří tu epidemii trochu podceňují nebo to shazují, ale myslím si, že nikde na světě není ta akademická sféra, ta odborná veřejnost tak rozpolcená jako u nás – a nemůžeme se divit našim spoluobčanům, že když vidí výroky docela významných lékařů, kteří to úplně podceňují, tak že těm vládním opatřením nevěří a nechtějí je dodržovat, a to je strašná škoda a je to nebezpečné,“ pověděl.

Anketa

Bude Mikuláš Minář v politice úspěšný?

4%
96%
hlasovalo: 12924 lidí

Tím narážel na otevřený dopis, jejž podepsali mj. i Jan Pirk a Roman Šmucler. „Pokud vím, autorem dopisu není ani profesor Jan Pirk, který je významná autorita a kterého si velmi vážím, ani doktor Roman Šmucler, ale několik homeopatů. Ten dopis je vědecky neobhajitelný, odborně naprosto pochybený a navíc nebezpečný. Protože nabádá k chování, které by mohlo ohrozit lidské životy,“ varoval. Je mu líto toho, že se akademici pod ten dopis podepsali.

Co se týče plánovaného navýšení testování na 50 tisíc vzorků denně, tak je problém v získávání vzorků a v trasování. „Řada těch laboratoří, které mohou testovat, buď stojí, nebo čeká na vzorky, nebo jejich kapacita stále není využita, čili problém je jednak v trasování, v zasílání těch lidí na to testování a v organizaci toho, aby tam, kde vzorky přibývají, aby se daly poslat tam, kde se netestuje,“ což se prý stále nedaří.

V České republice pracujeme s několika druhy testů. „Pro lékařské účely se covid diagnostikuje odebráním vzorku z nosohltanu. To je ten hlavní test, který izoluje RNA a pomocí PCR velice přesně stanoví, jestli člověk je, nebo není infekční. Vedle toho máme takzvané rychlotesty, což je trochu zavádějící pojem a trochu zprofanovaný, protože na jaře se používaly rychlotesty z krve, které vám řekly, jestli máte nebo nemáte protilátky, řada z nich byla velmi nekvalitní a spousta z nich byla falešně negativní, takže skoro nikdo nebyl pozitivní. Potom máme jiné rychlotesty, jde o testy jiné generace než ty, které se používaly na jaře. Nezjišťují protilátky, ale virový protein. Jsou velmi rychlé. Jejich spolehlivost je ale malinko nižší,“ popsal.

Docent však uznává námitky lékařů, kteří upozorňují na nebezpečí těchto testů. Prý však je lepší lovit ryby děravou sítí než vůbec žádnou. „Uměl bych si představit kombinaci obojího. Rychle masivně prováděné rychlotesty, ideálně ty, které by nebyly založené na odběru z nosohltanu, ale na odběru ze slin. Kdybychom tedy našli organizační způsob, jak velmi rychle testovat velké spousty lidí, mohli bychom přispět k potlačení epidemie,“ dodal Konvalinka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Stovky hodin příprav a pak tohle!“ Krátce před tiskovkou s von der Leyenovou se to stalo... Babiš exkluzivně pro PL

18:30 „Stovky hodin příprav a pak tohle!“ Krátce před tiskovkou s von der Leyenovou se to stalo... Babiš exkluzivně pro PL

Premiér Andrej Babiš poskytl ParlamentnímListům.cz exkluzivně komentář týkající se výstupů některých…