Hosty pořadu Rozhovory s... na youtubovém kanále uživatele Petra Bureše byla bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu, Alena Vitásková. Pořad moderoval komunista Josef Skála. Ten shrnul, že Vitásková vstoupila do obecného povědomí lidí bojem se solárními barony, kteří se následně pokusili Vitáskovou zažalovat. „Vytrpěla jste si mnoho, ale jste z toho venku. My jsme vám všichni drželi palce, vy to víte. Zkuste prosím i pro naše posluchače shrnout tu kauzu samotnou. Kde se ten podvod těch solárních baronů vzal, jaké ztráty nám přivodil a čemu vy sama jste dokázala zabránit,“ poprosil moderátor hosta.
Alena Vitásková začala tím, že do Energetického regulačního úřadu nastoupila v srpnu 2011, což mělo být přibližně půl roku od ukončení fotovoltaického boomu. Právě do konce roku 2010 měly být vysoké podpory pro výrobce elektřiny ze solárních zdrojů. „Nebyla jsem u zrodu, nebyla jsem u těch věcí, jak se připravovaly, byla jsem úplně někde jinde. Nepracovala jsem ani ve státní správě ani jsem se nezabývala podporovanými zdroji energií a tady tuto záležitost jsem považovala, že je vyřízená, když jsem nastoupila na úřad a viděla jsem, že v životě nikdy nic já, coby předsedkyně v úřadu, nepřipustím, aby se obdobný tunel do veřejných financí a kapes nás všech občanů, aby se vůbec uskutečnil,“ shrnula. Toto měl být dle ní právě ten kámen úrazu, jelikož v té době začala Vitásková odhalovat, že to nebyl ani omyl ani pochybení, ale jednalo se o sofistikovaný plán na tunelování veřejných financí skrz dotace do obnovitelných zdrojů.
„U těch fotovoltaik to byla prostě záležitost, kdy ceny byly nastaveny tak vysoko, a udělal to stát, prosím, takže když se bavíme o solárních baronech, tak takový ten hezký název, kdy jsou mnozí podnikatelé zataženi do tohoto marasmu, tak ti podnikatelé šli podnikat na základě výzvy státu, který vytvořil netransparentní podmínky pro tyto investory. Ty podmínky dal do nejasných zákonů a pak je v průběhu měnil. K tomu se připojil samozřejmě i Energetický regulační úřad v té době pod jiným vedením s jinými členy ve vedení tohoto nezávislého institutu, který určoval vlastně ty výkupní ceny. On je počítal. To, že je spočítal špatně, vysoko a výš, než je chtěl zákon a přilákal hromadu investorů, hromadu podnikatelů, kteří se do těchto investic pustili, tak byl spoluviník za boom, který v těch letech 2009 a 2010 do konce roku nastal. Když se bavíme o solárních baronech, musíme říct, jsou to ti podnikatelé, kteří sedli na špek státu, nebo je to parta kolem přípravy legislativy, která připraví legislativu s tím záměrem, že bude vytvářet podmínky pro určitou partičku, aby si načerpala neskutečné miliardy z veřejných financí a pak třeba s hrůzou zjistí, že si toho kromě partičky všimli i podnikatelé a že z toho nastal průšvih. To je opravdu otázka, která nebyla zodpovězena a nikdo ji ani zodpovědět nechce. Nikoho to nezajímá – ten vlastní důvod,“ shrnula Vitásková.
Fotogalerie: - Farma v Olešnici
Prý podle auditů, které dělali, byly výkupní ceny elektřiny nastaveny u fotovoltaik přibližně o 162 miliard vyšší, než jak požadoval zákon. „Na tuto skutečnost ve své době upozornil dokonce senátor Čunek a podal trestní oznámení. My jsme se jako regulátor k tomu připojili o něco později, když jsme měli dostatek důkazů, že ty ceny opravdu byly nastaveny s úmyslem nebo v rozporu se zákonem, což se nakonec prokázalo i v dalších krocích, které se dělaly, jako byla dodatečná daň na solární elektrárny, protože ty ceny byly regulátorem opravdu nastaveny špatně. Když jsme podali trestní oznámení, tak samozřejmě že se nic nestalo, ještě se vlastně k tomu vracíme, aspoň mám informace, že se odborníci k tomu vrací a po státnímu zástupci Radku Mezlíkovi stále chtějí zdůvodnění, proč nestíhal, proč nechtěl stíhat, proč se nevyřešil ten problém s vysokými výkupními cenami a s dopadem do veřejných financí. Samozřejmě že je to zameteno pod koberec,“ připustila Vitásková. Prý se s tím nic neděje od roku 2013.
Následně vyjádřila obavu, že po ekonomické krizi, která dle ní bude mnohem horší jak ta z let 2008/2009, se opět budou drancovat veřejné rozpočty, aby miliardáři přečkali dobu v bavlnce.
„Vy jste nakonec v tom litém boji dokázala zabránit dalším ztrátám ve stovkách miliard. Řekněte prosím cifru a třeba ji, prosím, popište, a zadruhé, mohu-li se zeptat a nemusíte uvádět jména, chápu, že by to bylo složité. Ten byznys solárních baronů byl silně napojen na poslaneckou sněmovnu a Parlament vůbec. Dokážete nějak kvantifikovat kolik lidí z těchto struktur si namastilo kapsy tímto byznysem nějak skrytě?“ zeptal se moderátor.
Vitásková odpověděla, že dokázali zabránit další podpoře, a to do biometanu. Tam se měl chystat stejný scénář jako u fotovoltaiky. Na hrozbu byla upozorněna při vstupu do funkce premiérem Nečasem. „Tam se chystal v zákoně o podporovaných zdrojích stejný, já tomu říkám šruk, za pomoci Energetického regulačního úřadu a některých poslanců, samozřejmě že to byla větší skupina, která za tím stála, ale dirigoval to v té době, dnes již bývalý poslanec Milan Urban a chystala se do zákonů, aby se přidala částka na podporu výroby biometanu z bioplynu. No a tomu jsme zabránili a když jsme potom počítali přes palec, co by to mohlo znamenat, když ve fotovoltaice to bylo nějakých 700 miliard a byly omezené distribuční sítě a připojení, co by to mohlo znamenat v tom biometanu, kde trubky bio plynárenské, do kterých se měl pouštět tento biometan, byly de facto z padesáti procent využity, takže to mohly být i desítky miliard korun, které mohly touto cestou vytvořit zase další podporu pro partu, já jim říkám hic, a tomu jsme skutečně zabránili,“ popsala Vitásková a dodala, že následně zalarmovali média, která pomohla.
Dále zastavili v úřadě podporu pro nové zdroje. To se stalo změnou zákona od roku 2014. Dalším krokem, kterým Vitásková zachránila peníze daňových poplatníků a spotřebitelů, a to postavení plateb elektřiny za jistič. „To se podařilo i přesto, že premiér Sobotka to dal jako, bylo to v usnesení vlády, že regulátor má připravit a nemá brát ohled na sociální dopad, tak skutečně se ten projekt připravoval dva roky se skupinou odborníků jak ze strany ministerstev, tak tomu velel úřad a když jsem to měla podepsat, tak jsem řekla, že to nepodepíšu, protože s tím nesouhlasím a není důvod to zavádět podle kritérií, které byl čas zavést, pokud by bylo nutné z důvodů změny centrálních, decentrálních zdrojů výroby elektřiny, tak jsme to odhadovali, že by to mohlo být až v roce 2040 a odmítla jsem tu vyhlášku podepsat,“ připomněla Vitásková. Vitásková v otevřeném dopise argumentovala, že by se do energetické chudoby mohlo dostat až 40 % obyvatel. V současné době se to prý opět připravuje. Takto měli ušetřit každé rodině přibližně dvanáct tisíc. Z vedoucích pozic však pochválená nebyla, spíše naopak se ji snažili zavřít do vězení a vyhodit z úřadu. „Já bojovala s vládou, se systémem…“ dodala.
Dále poznamenala, že lobbisti za fotovoltaickou energii říkají, o jak zelenou energii jde, ale bylo by prý zajímavé vidět výrobní náklady či ekologické náklady, až skončí podpora a budou se odstraňovat. Vitásková se obává toho, že elektrárny budou napsané na různé bílé koně a likvidaci budou pak provádět obce a místní správy. „Já beru, že tento byznys, pokud měl být nějakým způsobem spuštěn, tak měl být skutečně na střechách rodinných domů, na obytných domech. Měl pomoci občanům snížit jejich náklady na energie, měl být na brownfieldech, na střechách hal, ale ne na úrodných polích. Ne v místech, kde se kvůli tomu vysekal třeba jablečný sad anebo se zasáhlo do přírodní rezervace anebo se vysekaly vinice. Prostě je to zvěrstvo, které nemá obdoby,“ rozzuřila se Vitásková.
Fotogalerie: - Den nezávislosti
Následně se Vitásková dotkla tématu Evropské unie. Moderátor se zeptal na tu podporu biometanu, která se znovu dostává na stůl jednání. „Tato oblast je zase znova v předmětu jednání. Vím, že se dostala do zákona o podporovaných zdrojích. Do energetického zákona. Že má podporu vlády. Já jsem to panu premiérovi psala, že tam se znovu objevují tyto věci. On to bere, že to není to, že plníme nějaké požadavky, ke kterým jsme se zavázali v Evropské unii. Že to musíme plnit, že to je pro dopravu. No prostě takové kecy v kleci, když to shrnu. Když si chceme v dotacích udělat nějaký byznys, tak se vždy řekne Evropská unie. Pokud nás Evropská unie takto úkoluje, tak pak je lepší tam nebýt,“ šokovala Alena Vitásková. Na závěr ještě k Evropské unii dodala, že nemůže fungovat tak, jak funguje nyní. „Ona se rozloží zevnitř,“ dodala.
Ing. Alena Vitásková
PhDr. Josef Skála, CSc.
Psali jsme:
autor: tle
