„Dnešní rozhodnutí je částečnou úlevou pro obyvatele Horního Jiřetína. Z pohledu moderní energetiky a především ochrany klimatu však rozšíření dolů na Bílině nedává smysl. USA, Čína nebo Švédsko budou v nesledujících letech usilovat o snížení emisí, Česko půjde po dnešním rozhodnutí vlády zcela opačným směrem. Máme dostatečný potenciál energetických úspor a obnovitelných zdrojů, které jsou schopny postupně uhlí nahradit. V domech, které jsou závislé na vytápění uhlím, lze totiž snížit spotřebu tepla právě úsporami na polovinu,“ shrnuje kritiku vládní politiky Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Státy, které se letos přijaly rozhodnutí vedoucí ke snížení podílu uhlí:

USA: prezident USA Barack Obama spolu s federální Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) připravil Plánu čisté energie (Clean Power Plan), který povede k omezení produkce emisí z uhelných elektráren. Rámcové opatření spočívá ve snížení emisí v energetice o 32 % do roku 2030 oproti roku 2005 a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů až na 28 % do roku 2030 [1]. Uhelná energetika je dnes největším původcem znečištění ovzduší v USA – je zodpovědná za více než třetinu emisí v USA.

Čína: Čína sníží své emise CO2 na jednotku HDP o 60-65% oproti úrovni roku 2005 do roku 2030. Současně zvýší nefosilní zdroje energie na 20 %.
Nový Zéland: letos oznámil, že do roku 2018 uzavře své dvě poslední uhelné elektrárny a do roku 2025 dosáhne 90 % energie z obnovitelných zdrojů.

Švédsko letos uvedlo, že má ambici se stát první zemí světa nezávislou na fosilních palivech. Vláda proto zvýší podporu pro solární, větrné, skladování energie, inteligentní sítě a čisté dopravy. Na stupních vítězů pak bude soupeřit s Dánskem, které se chce zbavit fosilních paliv v energetice do roku 2035.

Německu patří dlouhodobě prvenství ve využití příležitostí snižování spotřeby. Investice do zvýšení energetické účinnosti již pomohly Německu podle Mezinárodní energetické agentury uspořit 30 miliard dolarů za dovoz fosilních paliv.