Stres není jen pocit tlaku, nervozity, úzkosti nebo strachu. Je to reakce organismu na novou situaci, které se snaží organismus přizpůsobit. Když je však adaptace příliš obtížná, objeví se příznaky reakce organismu. Čím je stres intenzívnější, tím jsou i reakce organismu významnější. Proces začne vylučováním hormonů hypothalamu, hypofýzy a nadledvinek, ty vylučují adrenalin a glukokortikoidy. Tyto látky působí na dýchání, srdce, krevní tlak, svaly, trávení, uvolňování tuků a glukózy. Stresovou situaci si uvědomíme právě kvůli příznakům, které se objeví. Každý člověk může mít různé příznaky.

Není úniku, něco si vás najde

Po psychické stránce zažíváme při stresu pocit úzkosti, deprese, nechuť do jakékoli činnosti, únavu, pokles sebevědomí a ztrátu sebedůvěry, nervozitu, podrážděnost. Po tělesné stránce to mohou být různé poruchy spánku ve smyslu probouzení se uprostřed noci nebo potíží s usínáním. Dále se objevují potíže s trávením, mezi něž patří například pocit knedlíku v krku, tíha v žaludku, bolesti břicha, dále žlučníkové obtíže jako bolesti vpravo pod žebry, nevolnosti, nadýmání, říhaní, gastritida, průjmy. Vyskytnout se může svalové napětí v zádech, na krku, ramenou a čelistech. Zaznamenány byly kožní poruchy jako opary, pupínky, svědění, lupénka, náhlé vyhledávání vlasů. Časté jsou sexuální problémy jako pokles apetence, nedostatečná erekce, potrápí i gynekologické obtíže typu nepravidelné menstruace, snížená plodnost. Pacienti si dále stěžují na kardiovaskulární příznaky s následujícími projevy: dýchací potíže, zvýšení tlaku, poruchy srdečního rytmu, bušení srdce, bolesti u srdce. Vyskytují se bolesti kloubů, artróza, záněty ramenního a jiných kloubů apod. Stresovaný člověk může být agresivní nebo v útlumu. Nezřídka se oddává vyšší konzumaci alkoholu, silněji kouří, trápí ho bulimie, anorexie, neklid, nebo i hyperaktivita. Bývá nedbalý, obtížně se koncentruje, mívá výpadky paměti. Stává se, že lidi, kteří jsou příliš dlouho ve stresu, onemocní závažnými chronickými chorobami. Vše může skončit hospitalizací na psychiatrii.

Dovolená jako útěk z pevnosti Boyard

Přemýšlíme vůbec nad tím, kdy odpočíváme? Lidé říkají, že odpočívají například, když pijí kávu, spí, chodí do „fitka“ nebo jezdí na dovolenou. Takové fitko je spíše záležitost výkonu, kdy máme radost z naplněného výkonu, ale vlastně jsme si neodpočinuli. Samozřejmě, že není špatné chodit intenzivně cvičit, ale zároveň nemůžeme očekávat, že si tam odpočineme. Vezměme si třeba dále takovou dovolenou. Jejím hlavním významem je, že všechno je najednou jinak. Navíc se na ni těšíme a připravujeme se na ni. Ona je tady ale hlavně proto, aby si na ní člověk odpočinul a ne, aby plnil jeden z úkolů, které si dal.