Prof. Gabal přímo řekl, že odpovědnost za tuto událost nesou zákonodárci. Divil se, proč už dávno nezměnili zákon, a vyhláškou nezakázali vlastnictví poloautomatických nebo i automatických zbraní dlouhých i krátkých na veřejnosti, s vyjímkou sportovních škol a klubů. Prof. Pafko na to reagoval, že byl v USA, a že to je velice těžko proveditelné nařízení. Není to těžké, když nedáme přednost byznysu před lidským životem? Divíme se, že prof. Pafko se nezamyslí nad tím, že jak ve zdravotnictví je důležitá prevence, tak přesně platí i v otázce prevence bezpečnosti na veřejnosti. A proto souhlasíme s názorem prof. Ivana Gabala.

Představme si, že v současné době projednávaného zákona o zbraních na veřejnosti by bylo přísně nařízeno, že každý prodejce zbraní vede evidenci prodaných zbraní a munice k ní, nejen jmenovitě komu prodal, ale i číslo zbrojního pasu. A každý den tyto záznamy odesílal na centrální evidenci na policii. Za této situace by měla policie vše pod absolutní kontrolou, a ihned by věděla o pohybu zbraní a munice ve veřejnosti. Kromě toho by ze zákona každý držitel zbrojního pasu by musel povinně projít psychologickým vyšetřením. Výmluvy na to, že je málo psychologů, jsou liché. Vždyť 300 tisíc držitelů zbrojních pasů tyto neobdrželi za jeden rok, ale zhruba za třicet let.