V průběhu času se diskuse ohledně postupné implementace Basel III promítla do otázky nákladů spojených s přísnější regulací bank. V tomto kontextu jsou například zajímavé výsledky z dotazníkového šetření publikovaného autory Ambrocio a kol. (2020). Ti ve své studii ukazují, že většina dotázaných akademiků věří, že zpřísnění kapitálové regulace vede ke zdražení úvěrů. Úzus je často takový, že náklady nové regulace ponesou ve výsledku klienti bank prostřednictvím zvýšených sazeb z úvěrů.
Vede přísnější kapitálová regulace ke změně cenové politiky bank? To je jedna z otázek, na kterou v českém kontextu odpovídáme v novém výzkumném článku Does the Capital-Based Regulation Affect Bank Pricing Policy? (ZDE). V článku využíváme dohledová data o jednotlivých bankovních skupinách operujících v České republice a odhadujeme dopady změn celkových kapitálových požadavků (Obrázek 1) na vývoj bankovních úrokových marží, a zápůjčních a depozitních sazeb.
Obrázek 1: Zvyšování celkových kapitálových požadavků v českém bankovním sektoru v čase:
Zdroj: Česká národní banka
Poznámka: Pilíř 2 reprezentuje průměrnou hodnotu napříč jednotlivými bankami a kvartály.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
ČNB , regulace , Kapitál , Hodula , Ehrenbergerová , Rakovská , cenová politika
autor: PV
Pokorná Jermanová (ANO): Emisní povolenky schválila Fialova vláda a teď proti tomu falešně bojuje
A kdo schválil a podepsal Green Deal? A co jste udělali pro jeho zrušení, jak jste slibovali? Podle mě jste jak jeden za 18 a druhý bez dvou za 20
Další články z rubriky

12:17 Jan Campbell: BRICS, výsledky a výzvy
Předpokládám, že většina čtenářů ví, že BRICS je akronym pro označení uskupení původně čtyř zemí, Br…