Jestli je její znění pro západ výhrou nebo prohrou, ukáže až čas. Již teď je ale zřejmé, že přispěje k ekonomické čilosti Íránu. Země otevírá své možnosti, kterých si všímá i Česká republika. Už v roce 2014 přijelo do Íránu zastoupení několika českých firem, aby tamní trh blíže prozkoumali. Íránská ekonomika po uzavření dohody pocítila výraznou úlevu. Do června 2016 by měly být uvolněny všechny ekonomické sankce uvalené na ropného giganta. Ty znemožnily Íránu mimo jiné vyvážet ropu a ropné produkty a dovážet technologie, které by mohly přispět k vývoji jaderného programu. Zrušení sankcí však záleží na tom, jak islámská republika zvládne dodržet podmínky dohody.
Bližší pohled na íránskou ekonomiku odhalí zajímavá fakta. Podle dat Světové banky k 29. 9. 2015 je Írán druhou největší ekonomikou Blízkého východu a severní Afriky hned po Saudské Arábii. Stejnou pozici okupuje Írán i v množství rezerv zemního plynu. Rozsahem ropných zásob je pak ve světovém měřítku čtvrtý. Ropa hraje pro Írán zcela zásadní roli, protože tvoří značnou část příjmů. V roce 2014 byly zmírněny některé sankce uvalené na ropný průmysl, což výrazně pomohlo zemi dostat se z dvou let trvající recese. Zlepšila se míra inflace, která ze 45,1 % datovaných roku 2012 klesla na současných 15,1 %. Naopak stále špatná je situace týkající se nezaměstnanosti. V roce 2014 dosáhla 11,4 %. Nezaměstnanost se týká především mladých lidí pod 30 let, kteří tvoří až 60 % populace. Pokud se ale naplní očekávání a investoři se rozhodnou vstoupit na íránský trh, měla by se situace zlepšit.
Zajímavé je porovnání konkurenceschopnosti Íránu se zbytkem světa. Pravidelnou analýzu provádí World Economic Forum. Írán se v něm umístil na 83. místě z celkem 140 měřených států. Analýza sleduje řadu parametrů, které jsou znázorněny na obrázku níže. Oproti zbytku Blízkého východu zaostává Írán v rozvinutosti finančního trhu nebo v technologické připravenosti. Viditelná je i nízká míra inovací, která nedovoluje Íránu dostatečný rozvoj a potvrzuje tak fakt, že ekonomika je závislá na nerostném bohatství. Problém tvoří také malá podpora podnikatelům ze strany vlády. Komplikace pro případné budoucí investory může představovat i špatná infrastruktura. Naopak dobrých výsledku dosahuje Írán na poli vzdělanosti, kde se do základních škol zapíše 99,8 % dětí. Kolik z nich školu skutečně dokončí, studie neuvádí. Terciární vzdělání zase vyniká kvalitní výukou matematiky a vědy obecně.
Zdroj: World Economic Forum
I přes zmíněné nedostatky je íránský trh dostatečně atraktivní. Vládní agentura Czech Trade proto zvažuje otevřít si v Íránu pobočku. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek několikrát zopakoval, že dosud zavřené íránské hranice skýtají velmi zajímavé možnosti pro české firmy. V případě České republiky je tu i vidina obnovení historicky dobrých obchodních vztahů. Ředitel agentury Czech Trade Radomil Doležal v rozhovoru pro Českou televizi vyzdvihl zejména možnosti v oboru stavebnictví, ve kterém by české firmy mohly na téměř 80 milionovém íránském trhu uspět. Obecně ale popsal íránský trh jako nenasycený ve všech ohledech, od potravin až po elektroniku. Výhody pro Českou republiku by plynuly také z diverzifikace exportního portfolia, které obecně vede k menší náchylnosti k výkyvům trhu.
Vlna optimismu, která zaplavila zahraniční investory po sjednání dohody o íránském jádru, by ale neměla být zbytečně přehnaná. Vše teď záleží na tom, jak se Írán postaví k novým závazkům a zda je dokáže plnit. Na tom závisí i zmíněné zrušení sankcí. Investoři se musí také připravit na to, že by vstoupili do země, kde je vše pevně v rukou ajatolláha a ekonomika je tak výrazně propojena s náboženstvím. Řadu podobných obtíží ale zřejmě vyváží fakt, že 80 milionový Írán představuje hladový trh, který Evropa ráda nasytí.
Autor: Barbora Horáková
Tento materiál je publikován na základě spolupráce ParlamentníchListů.cz a Národohospodářské fakulty VŠE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
