Jestli je její znění pro západ výhrou nebo prohrou, ukáže až čas. Již teď je ale zřejmé, že přispěje k ekonomické čilosti Íránu. Země otevírá své možnosti, kterých si všímá i Česká republika. Už v roce 2014 přijelo do Íránu zastoupení několika českých firem, aby tamní trh blíže prozkoumali. Íránská ekonomika po uzavření dohody pocítila výraznou úlevu. Do června 2016 by měly být uvolněny všechny ekonomické sankce uvalené na ropného giganta. Ty znemožnily Íránu mimo jiné vyvážet ropu a ropné produkty a dovážet technologie, které by mohly přispět k vývoji jaderného programu. Zrušení sankcí však záleží na tom, jak islámská republika zvládne dodržet podmínky dohody.

Bližší pohled na íránskou ekonomiku odhalí zajímavá fakta. Podle dat Světové banky k 29. 9. 2015 je Írán druhou největší ekonomikou Blízkého východu a severní Afriky hned po Saudské Arábii. Stejnou pozici okupuje Írán i v množství rezerv zemního plynu. Rozsahem ropných zásob je pak ve světovém měřítku čtvrtý. Ropa hraje pro Írán zcela zásadní roli, protože tvoří značnou část příjmů. V roce 2014 byly zmírněny některé sankce uvalené na ropný průmysl, což výrazně pomohlo zemi dostat se z dvou let trvající recese. Zlepšila se míra inflace, která ze  45,1 % datovaných roku 2012 klesla na současných 15,1 %. Naopak stále špatná je situace týkající se nezaměstnanosti. V roce 2014 dosáhla 11,4 %. Nezaměstnanost se týká především mladých lidí pod 30 let, kteří tvoří až 60 % populace. Pokud se ale naplní očekávání a investoři se rozhodnou vstoupit na íránský trh, měla by se situace zlepšit.

Zajímavé je porovnání konkurenceschopnosti Íránu se zbytkem světa. Pravidelnou analýzu provádí World Economic Forum. Írán se v něm umístil na 83. místě z celkem 140 měřených států. Analýza sleduje řadu parametrů, které jsou znázorněny na obrázku níže. Oproti zbytku Blízkého východu zaostává Írán v rozvinutosti finančního trhu nebo v technologické připravenosti. Viditelná je i nízká míra inovací, která nedovoluje Íránu dostatečný rozvoj a potvrzuje tak fakt, že ekonomika je závislá na nerostném bohatství. Problém tvoří také malá podpora podnikatelům ze strany vlády. Komplikace pro případné budoucí investory může představovat i špatná infrastruktura. Naopak dobrých výsledku dosahuje Írán na poli vzdělanosti, kde se do základních škol zapíše 99,8 % dětí. Kolik z nich školu skutečně dokončí, studie neuvádí. Terciární vzdělání zase vyniká kvalitní výukou matematiky a vědy obecně.