Ivo Budil: Zrušme víceletá gymnázia. Opírají se jen o prvorepublikovou nostalgii

30.10.2019 13:41

Potřebujeme devítiletku s tradičními předměty. Ne neomarxistickým a progresivistickým manipulacím. Vytvořme prostor pro racionalitu, demokratické soužití, toleranci, soutěživost a kooperaci žáků z různých vrstev a rozmanitého zaměření.

Ivo Budil: Zrušme víceletá gymnázia. Opírají se jen o prvorepublikovou nostalgii
Foto: Archiv I. Budila
Popisek: Profesor RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. působí jako vysokoškolský pedagog a zároveň je předsedou místní organizace hnutí občanů Trikolóra v Praze 4

Ve své podnětné úvaze o problémech, kterým čelí současný vzdělávací systém, upozornila Marie L. Neudorflová správně na některé skryté motivy změn, které probíhají v českém školství (její článek je k přečtení ZDE). Nelze než s autorkou souhlasit, že tak jako již několikrát v minulosti musíme i dnes opět bojovat o zachování odkazu osvícenství a o udržení svobodného demokratického systému.

Mělo by se učit o osvícencích

Osvícenství přineslo vládu rozumu jako privilegovaného nástroje poznávání světa a jeho aktivní proměny ve jménu osvobození člověka od nevědomosti, bídy a zaostalosti. Technologické výdobytky civilizace, které nám umožňují žít delší, zdravější a kvalitnější život než našim předkům, jsou výsledkem této sázky na potenciál lidských kognitivních schopností. Plody ohromné produktivity moderního hospodářství však musí být rozděleny rovnoměrně. Tuto spravedlivou distribuci bohatství střeží demokracie, společná správa věcí veřejných. Věda, technika a demokracie by tak měly tvořit nerozlučnou alianci zajišťující důstojné podmínky lidské existence.

Politické neziskovky ať vyhodí už školník

Mateřskou půdu spojenectví vědeckého rozumu a demokratických návyků představuje škola, která se mění v kolbiště mezi silami usilujícími o opětovné znevolnění lidské mysli a vůle na straně jedné a další rozvoj lidské svobody a obecného blahobytu na straně druhé. Průnik politických neziskových organizací na školní půdu, úpadek výuky českého jazyka a marginalizace matematiky vytvářejí přesně takový typ vědomí, které se stává snadnou obětí ideologické manipulace ze strany neomarxistických a progresivistických hnutí snažících se o uskutečnění svých utopických cílů. Tradiční rodina, která údajně „nikdy neexistovala“, již neplní tak jako v dobách před rokem 1989 úlohu útočiště zdravého rozumu a svobodného projevu, protože i ji se daří rozvracet uměle vyvolaným generačním střetem. Víra v lidské poznání a technologický pokrok jsou zpochybňovány podněcováním hysterického klimatického alarmismu, do jehož propagace se bohužel nechaly zavléci bez patrného odporu i školy. Marie L. Neudorflová ve svém výše zmiňovaném článku vyzdvihla nedemokratický charakter globálních korporací a finančních kruhů, které touží přeměnit sebevědomá národní společenství v bezmocné námezdní síly postrádající politickou reprezentaci k obhajobě svých zájmů. S tím souvisí útok na výuku národních dějin a kultury a zesměšňovaní patriotismu jako anachronické xenofobie či populismu.

Obnovme prestiž kvalifikovaných a profesně úspěšných středoškoláků

Existuje cesta k nápravě? Samozřejmě, že ano. Krize by měla vést ke katarzi, nikoliv rezignaci. Na rozdíl od Marie L. Neudorflové se nedomnívám, že existuje důvod pro zachování víceletých gymnázií. Jejich zřízení počátkem devadesátých let minulého století bylo více projevem prvorepublikové nostalgie než racionální úvahy. Devítiletá školní docházka opírající se o kvalitní výuku tradičních předmětů odrážejících základní sféry lidského vědění, a nikoliv bizarních ideologických hybridů, vytvoří smysl pro demokratické soužití, toleranci, soutěživost a kooperaci žáků z různých společenských vrstev a rozmanitého zaměření. Následovat by měl promyšlený systém čtyřletých gymnázií a profesně zaměřených odborných škol. Zavedení masového vysokoškolského vzdělání představovalo vážnou strategickou chybu, a to celého západního světa, protože neznamenalo ekonomický a kvalifikační přínos, ale zplodilo davy absolventů, u nichž sebevědomí a aspirace vysoce přesahují osvojené znalosti a dovednosti, a kteří proto snadno podléhají ideologickému aktivismu a extremismu. Je žádoucí rehabilitovat společenskou prestiž kvalifikovaných a profesně úspěšných středoškoláků. Akreditace oborů na veřejných vysokých školách by měla být spojena s přidělením směrného čísla pro přijetí uchazečů odpovídajícího potřebám a možnostem národního hospodářství.

Vždycky hledej peníze

Dovednosti, znalosti a zdravý patriotismus představují triádu, z níž vyrůstá moderní demokratická společnost. Bez obnovy kvalitního školství budeme žít v bezčasí nevědomosti, ekonomického vykořisťování a permanentní kulturní revoluce odstraňující poslední vzpomínky na svobodu a demokracii.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nářez Martina Kollera k 17. listopadu: Svědectví z místa. Jak to bylo. Naštve komunisty, Rusy, „havlisty“ a vlastně úplně všechny

16:22 Nářez Martina Kollera k 17. listopadu: Svědectví z místa. Jak to bylo. Naštve komunisty, Rusy, „havlisty“ a vlastně úplně všechny

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Pokud dnes někdo kritizuje pracovníky z tehdejšího Prognostického ús…