Říci, že američtí voliči včera volili svého prezidenta, není úplně přesné, neboť korespondenční volby probíhaly v USA již několik týdnů. Přesto je třeba využít volebního souboje k zamyšlení nad tím, co se v USA děje v době, kdy si – například – každý pátý volič podle rozsáhlého průzkumu veřejného mínění myslí, že letošní volby opět nebudou fér (!), nebo kde delegáti letošního Národního sjezdu demokratů při projevu Hillary Clintonové freneticky skandovali antitrumpovský slogan „Zavřete ho!“.

Hodnotit názory a osobnost Donalda Trumpa a Kamaly Harrisové není v tuto chvíli nutné. Prezidentství Donalda Trumpa jsme zažili a víme, co od tohoto muže čekat. Harrisová je symbolem obamovsko-bidenovského vládnutí, které Ameriku srazilo na kolena. Ptejme se proto obecněji: Kam se posunula úroveň americké politiky, když dvě rozhodující politické síly nabízejí osobnosti v mnohém sporné, či dokonce obtížně přijatelné v době, kdy je Amerika zmítána vážnými vnitřními problémy, americká veřejnost je nebývale polarizovaná a světu hrozí válečný konflikt ohromných rozměrů.

Ačkoli Trump není žádným ryzím konzervativcem či ekonomickým liberálem a Harrisová je pouze „bidenovskou náhražkou z nouze“, zjevně stojící názorově daleko nalevo od tradičních ideálů amerických demokratů, souboj o funkci amerického prezidenta má několik dominantních témat, se kterými vítěz voleb bude muset něco udělat:

• co s nezvladatelnou migrací, která zaplavuje USA;
• co se slábnoucí americkou ekonomikou a postupnou deindustrializací;
• jak se postavit k ideovému rozvratu společnosti; 
• jak vrátit americké zahraniční politice racionálnější obrysy.