Jan Campbell: Běloruský tanec

19.08.2020 19:54 | Zprávy

Kdo si troufá ponořit se hlouběji do dění v Bělorusku měl by si před startem uvědomit něco z historie a kultury této země. Lidové tance a písně, jejichž vznik ovlivnila i roční období a původní hlavní činnost obyvatel – zemědělství, jsou nedílnou součástí lidského vědomí i této malé země. V létě se obyčejně tancovalo téměř každý den. Tancem a zpěvem se vyjadřovala vděčnost a radost z úrody, květů a přírody a uctíval se Bůh teplého období, Kupala. Dnes je tomu v demokratických a vyspělých společnostech s vděkem a radostí zcela jinak.

Jan Campbell: Běloruský tanec
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Campbell

Výjimku představuje Lyavonika. Tato běloruská píseň tvoří základ stejnojmenného tance. Jeho půvab a krása spočívají v harmonii a dialogu mezi Lyavonikou a Lyavonem. Tanec je dynamický, impulzivní a jednoduchý. Druhý, neméně oblíbený tanec se nazývá Kryzhachok. Název je odvozen od formy kříže a přechodů pohybů křížem. Nevím, jak je tomu dnes s uvedenými tanci ve městech. Na venkově se ale stále tančí. To stačí k získání odstupu od politického dění. Kdo potřebuje více, má možnost shlédnout a poslechnout si několik minut Khoroshki (ZDE). Tento Běloruský státní akademický choreografický a hudební ansámbl nabízí od roku 1974 svým více než 10 dílným programem radost v mnoha zemích světa, bez ohledu na tradici, politiku a jazyk. 60 tanečníků a tanečnic, 18 instrumentalistů a 4 vokalisté dokáží více, než současní politici, diplomati, finanční a hospodářští oligarchové. Jejich moderní běloruský tanec je mnohem složitější než tradiční a nebude se mnohým líbit nejenom kvůli nedostatečné harmonii, dialogu a zahraniční režii. Co tím mám na mysli?

Novodobou historii samostatného Běloruska od Bělověžské dohody o ukončení existence SSSR a stvoření Společenství nezávislých států podepsané 8. prosince 1991 na vládní lovecké chatě Viskuli na běloruské straně pralesu tvoří čtyři skutečnosti: 1) Běloruská republika (BR) je členem unijního státu RF – BR. 2) BR je historicky strategickým partnerem RF v oblasti politické, vojenské a hospodářské. 3) BR se nachází na geopolitickém bojišti USA-EU proti RF a ČLR. 4) BR je sídlem dvou aktivních projektů: 1) možná největší investice ČLR v Evropě mj. do hypermoderní výroby aminokyselin (Park Velký kámen, welcome@industrialpark.by) a 2) Belarus High Technology Park (BHTP, info@park.by).

Zmiňuji se pouze o čtyřech skutečnostech, protože jsou dostatečné k formulaci hlavních představitelných následků současné krize v Bělorusku a důvodů pro premiéra Babiše, galského prezidenta Macrona, EK a podobné pokrytecky konající mlčet a (po) učit se.

Zmiňuji se podrobněji o Běloruském analogu amerického Silicon Valley, protože na jeho struktuře, vedení a úspěchu by se mohl český premiér – nehledě jak úspěšným podnikatelem se jeví, mnoho naučit a poučit, aby nemusel jenom snít. Export produktů BHTP dosáhl v roce 2019 více než 2 miliardy USD. Nehledě na daňovou exteritorialitu BHTP přinesl více daní do státního rozpočtu BR než sektory vedené ministerstvy průmyslu, zemědělství apod. V BHTP pracuje 818 světových ICT společností! Není proto divu, že premiérův přítel Michael Pompeo se nechal po návštěvě BHTP na svém Twitter slyšet: Inspired by what I saw at Hi-Tech Park Belarus. A great example of how Belarus can seize its extraordinary growth potential by embracing forward-looking economic policies and smart regulation. It’s clear how impactful American investment can foster prosperity across the globe.

Premiérův přítel Mike hospodařil s pravdou a neřekl, že hlavním důvodem jeho nedávné návštěvy v BR nebyl jenom BHTP, ale i prověrka aktivit ČLR v Bělorusku. ČLR se neangažuje v BR kvůli politice či osobnosti prezidenta Lukašenko, ale kvůli bezpečnosti BR a možnosti zmírňovat následky obchodní a technologické války USA s ČLR. Bezpečnost BR je garantovaná RF ? politicky podpořena dohodou z 2. dubna 1996 o Svazovém státu Ruska a Běloruska, neoficiálně známého jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Unie Ruska a Běloruska.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Těžké je spojování levice

15:49 Jiří Paroubek: Těžké je spojování levice

Česká pravice má jednu obrovskou přednost.