Cesta k tomuto malému úspěchu občanské iniciativy byla trnitá. Již před rokem odmítla EK kritikům TTIP status, „Evropské občanské iniciativy.“ Podle sebe samé, EK neshledala v žádosti nic konkrétního. Jako by sama EK konala a mluvila konkrétně. Kritikové TTIP, kteří jsou sjednoceni v Netzwerk Campact, Attac a Verein Mehr Demokratie (Spolek více demokracie) a podobných strukturách se nenechali odradit rozhodnutím EK a sbírali i nadále podpisy pro svoji samoorganizovanou občanskou iniciativu, jako by se nic nestalo. Prostě ignorovali rozhodnutí EK. Chtějí zabránit TTIP a Ceta.

Během roku museli dosáhnout potřebného minimálního množství podpisů v sedmi státech EU. Počet podpisů se rovná 750 násobku počtu členů EP jednotlivých, konkrétních států. Podle vlastních výpočtů dosáhli kritici cíle ve 23 členských státech EU z celkového počtu 28 členských států. Nemám v době psaní tohoto příspěvku důkaz o situaci v ČR. Proto budu rád, jestli se někdo z českých kritiků TTIP ujme toho úkolu a sdělí veřejnosti, kolik aktivních kritiků TTIP má ČR. Pro zajímavost uvádím, že v chudém Bulharsku se podepsalo 3 krát více občanů, než požaduje minimální kvóta. Martin Schulz nebude moci ignorovat 3 284 289 podpisů organizace skládající se z 500 partnerů ze všech koutů EU, jak to udělala a má ve zvyku dělat Evropská komise. Ta konala, jak konala. Začátkem října t.r., krátce před vypršením roční lhůty pro předání podpisů, EK neposlala k převzetí podpisových listin komisaře, jak ustanoveno pravidly, ale bezvýznamného úředníka. EK chtěla být chytřejší a tímto způsobem ignorovat a „vyřídit věc“ s občanskou iniciativou. Několik členů samoorganizované občanské iniciativy podalo již před rokem žalobu u Evropského soudního dvora. Dovedu si představit tlak EK a spojence ze zámoří, kterému musí čelit soudci a právo občanů v klimatizovaných kancelářích.