S městem Hornberg je spojeno přísloví Das Hornberger Schießen, v češtině něco jako Zástřel v Hornbergu. Historie zástřelu v Hornbergu má několik pramenů. Jedním z nich je rok 1519. Tenkrát byl Hornberg napaden sousedním Villingen. Napadení vystříleli ve zmatku celou munici dříve, než se napadající dostal do města. Proto se museli vzdát. Druhým pramenem je rok 1564. Tenkrát očekávali návštěvu města Herzogem Christoph von Württemberg. Když byly přípravy k příjezdu hotovy, objevily se na nebi temné mraky. Pozorovatelé dali vojskům povel k vítajícím salvám. Lid jásal. Zanedlouho se však ukázalo, že se jednalo o mrak prachu z jedoucího poštovního vozu. Podobné se opakovalo ještě dvakrát: s kočárem obchodníka a s během stáda krav směrem k městu. Vše bylo vystříleno dříve, než přijel Herzog. Třetí pramen nabízí vysvětlení podobné vysvětlením EK, Evropské rady, EP a podobných institucí řídící pandemii strachu mutujícího koronaviru: Při organizaci střelby došlo ke zmatku. Ten způsobil postupný odchod střelců z oslav. Proto bylo slavnostní střílení a oslavy zrušeny.

Kdo má zájem o drama odehrávající se v českých lesích, a ve kterém je také vysvětlen význam zástřelu v Hornbergu, může si přečíst dvojjazyčné ranní dílo klasika literatury Friedricha Schillera – Loupežníci (Die Räuber, 1781). Dílo strhne čtenáře svým spádem a aktuálností témat: vášeň, láska, zrada, závist. Kdo dává přednost politice, může se seznámit se studií Macht und Gewalt (1970) – Moc a Násilí, politické teoretičky Hannah Arendt.

Zmiňuji se dnes o zástřelu v Hornbergu, ze třech důvodů: 1) Jsme svědky podobných akcí nejenom v EU, ale i ČR v modifikované formě v době, kdy žádný pozorovatel, politik a občan kvůli temným mrakům, bezmračnému letnímu nebi a slunečnímu záření neví s jistotou, kdo k nám opravdu přijíždí. 2) Střílení v Bruselu a v Praze indikuje, že až bude potřeba se opravdu bránit, nebude čím. Proto se budeme muset vzdát a na kolenou vítat, jak nám to již ukazují v TV: bez kytek dovážených z Holandska. 3) Vše se odvíjí a letí tak rychle, že je na čase se zastavit, naslechnout srdci a reflektovat. I ohromnou rychlostí letící kometu s oficiálním názvem C/2020 F3, v jednodušším pojmenování Neowise. Tak se totiž nazývá dalekohled, kterým byla kometa 27. března t.r. objevena ( Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer). Zmiňuji se o kometě, protože červencový přehled komet je za námi, nevíme, co nás čeká v srpnu, ale zpětně víme, že začátkem roku 2020 povolaní sdělovali, že rok nebude na komety žádná sláva. Již dnes víme, že opak je nakonec pravdou.