Jana Zwyrtek Hamplová: Rozhodnutí Českého báňského úřadu je protiústavní

01.06.2020 16:32

Komentář k zamítnutí odvolání proti těžbě štěrkopísku

Jana Zwyrtek Hamplová: Rozhodnutí Českého báňského úřadu je protiústavní
Foto: archiv
Popisek: Jana Zwyrtek Hamplová
reklama

Český báňský úřad zamítl četná odvolání proti Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského č.j. SBS 17437/2016/OBÚ-01/22 ze dne 9. 1. 2019, o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh, a napadené rozhodnutí potvrdil. Neakceptoval tak žádné odvolací důvody, a to ani z řad obcí a měst, které byly jako jednotky územní samosprávy účastníky řízení. 

Jako advokátní kancelář zastupující řadu obcí a měst dané oblasti po seznámení se s obsahem rozhodnutí prohlašujeme, že toto rozhodnutí považujeme za protiústavní.  Proto námi zastupované obce a města využijí možnost soudního přezkumu daného rozhodnutí včetně žádosti o jeho odkladný účinek, a to v případě nutnosti až u soudu Ústavního. Výkladová praxe vůči tzv. závazným stanoviskům a rozhodnutím vydávaných na jejich základě musí doznat výrazných změn; pokud by se tak nestalo, byl by v praxi dopad takový, že o obsahu rozhodnutí by nerozhodoval příslušný správní úředník v rámci svobodného správního uvážení všech hledisek této úvahy, ale rozhodujícím by byl de facto autor tzv. závazného stanoviska, proti kterému není připuštěna samostatná právní obrana. Tím ztrácí tvrzené svobodné správní uvážení to podstatné – pojem „svobodné uvážení“, a stává se pouze vykonavatelem závazných stanovisek, na které nemá účastník řízení, a to ani samospráva, žádný vliv. To je proti samé podstatě správního řízení.

Tato praxe je tedy neudržitelná, a vůči samosprávě ji lze považovat dokonce za protiústavní.

Pokud jde o závazná stanoviska, která bývají podkladem pro rozhodování, praxe je dnes taková, že úředník, který rozhoduje, se závazným stanoviskem musí řídit, a přezkumu pak podléhá pouze tento proces – zda se závazným stanoviskem řídil, nikoli podstata a obsah rozhodnutí. Obdobně pak se to dotýká dovolacího procesu. Proti obsahu závazného stanoviska se opravný prostředek nepřipouští.

To znamená, že o konečném obsahu jakéhokoli rozhodnutí, a je tomu tak i v případě stanovení dobývacího prostoru, nerozhoduje správní úřad, ale v tomto případě závazné stanovisko. Proti jeho obsahu se odvolat nelze. To znamená, že obsah rozhodnutí určuje autor závazného stanoviska, ne příslušný správní úředník, který má mít právo svobodného správního uvážení, a zvažovat svobodně všechna hlediska.     

A nejen to.

Účastník řízení, v daném případě obec či město, které má přímo zákonem o obcích nařízeno chránit zájmy občanů, resp. veřejný zájem, se ocitá v následující situaci.

  • Seznámí se se závaznými stanovisky, které jsou k dobývacímu prostoru kladné. 
  • Proti těmto závazným stanoviskům se samostatně odvolat nelze
  • Závazná stanoviska se stávají součástí správního spisu.
  • Těmito stanovisky je vázán rozhodující úředník, tedy nemůže rozhodnout jinak, než říká toto stanovisko (stanoviska).
  • Pokud se proti jeho rozhodnutí někdo odvolá, zkoumá se jen to, zda úředník rozhodl v souladu se závazným stanoviskem (závaznými stanovisky).

Tím se dostáváme procesně do situace, že v žádné fázi správního řízení není rozhodováno „svobodně“ příslušným úředníkem, který se nemůže od stanovisek odchýlit, a účastník řízení je fakticky zbaven možnosti jakékoli právní obrany proti obsahu rozhodnutí, protože to je diktováno stanoviskem (ne názorem rozhodujícího úředníka), proti kterému není samostatná právní obrana možná.

Tím je de facto zmařena jakákoli smysluplná možnost odvolání nebo soudního přezkumu. To však jistě nebylo úmyslem zákonodárce. První se proti této praxi vzepřela Ostrava – obvod Mariánské Hory a Hulváky, který je nyní ve fázi podání k Nejvyššímu správnímu soudu ČR, kde napadá pojem „závaznost“ stanoviska.

Obce a města jižní Moravy budou druhá v pořadí, která budou tento neudržitelný správní proces napadat.

Zastáváme tento názor:

  1. Stanoviska dotčených orgánů státní správy nemohou být závazná a nesmí být s nimi takto v procesu rozhodování automaticky nakládáno; v případě, že by závazná být měla, je nutné proti nim připustit opravný prostředek, nebo nesmí být závazná, ale pouze jedním z podkladů pro rozhodnutí
     
  2. Nelze vydat kladné rozhodnutí bez souhlasu dotčených obcí a měst jako jednotek územní samosprávy, jedná-li se o rozhodnutí dotýkající se výrazně základních hodnot daného území (rozpor s ústavně chráněným právem na samosprávu)

Tato otázka je podstatná, neboť zastáváme názor, že byť je dosavadní postup formálně v souladu se zákonem, de facto narušuje vyšší hodnotu, a tou je svoboda správního uvážení.

Obce a města tedy napadnou rozhodnutí Českého báňského úřadu správní žalobou, ve které mimo faktických připomínek k obsahu budou napadat otázky podstaty správního řízení a meze omezení svobody správního uvážení rozhodujícího úředníka a meze zásahů do ústavního práva na samosprávu svých území. 

Dané soudní řízení tak může přinést výrazně precedentní až revoluční pohled na celé správní řízení a nakládání s dnes závaznými stanovisky v budoucnu.

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
advokátka

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice za svěření Hotelu Opatov do správy městské části

21:37 Petice za svěření Hotelu Opatov do správy městské části

Petice podle čl. 18 LZPS a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním „za svěření majetku ve vlas…