Komentátor Jaromír Bosák to dnes na stránkách PL pěkně schytal za své politické narážky, které zplodil na svém Facebooku, v souvislosti s ukončeným mistrovstvím světa ve fotbale v Moskvě. Naše kritika je však mnohem silnější a vůbec se netýká Bosákových aktivit, které vyjádřil ve svém volném čase a sám za sebe.
Česká televize si pravidelně stěžuje, že už nebude vysílat zápasy z naší nejvyšší fotbalové soutěže, zmenšují se i počty utkání vysílaných z evropských fotbalových pohárů. Prý to nikde nebude tak kvalitní jako na ČT a ještě si za to diváci budou muset připlatit. Přejděme fakt, že český divák si musí platit i za českou televizi v podobě měsíčních koncesionářských poplatků, a věnujme se oné kvalitě fotbalových přenosů na ČT.
Znám mnoho lidí a já mezi ně patřím, kteří hledají vysílání vybraných přenosů z fotbalu na jiných televizních stanicích, jen aby nemuseli poslouchat příšerné komentáře našich reportérů. V tomto ohledu, ale buďme spravedliví. Jaromír Bosák je výjimka (nevypínám ho) a po všech stránkách převyšuje své kolegy. Předpokládám, že se dříve, nebo později objeví na nějaké soukromé televizi.
Daleko horší než kvalita komentátorů, je ale celková koncepce sportovních fotbalových přenosů, kdy například profesionála z ČT doplňuje při komentování děje na hřišti tak zvaný fotbalový expert. Další nás pak čekají znudění ve studiu. Nevím jaká má ČT kritéria pro výběr expertů, ale všeobecně se dá říci, že experty vůbec nejsou. Hráčsky často ničím nepřevyšovali českou ligu, a ani jejich vyjadřování není ničím zajímavé. Takovým vzorovým příkladem šedého průměru a nejde nám o barvu vlasů, je například Pavel Karoch. Nikdo si nepamatuje, že by v české lize ani v zahraničí něco dokázal, přesto je expert. Anebo Martin Hyský, průměr na hřišti ještě větší průměr za mikrofonem. Kritéria výběru fotbalových expertů do vysílání, stejně jako jejich odměňování je neznámé. Jedinou výjimkou mezi experty je Luděk Zelenka, fotbalová kariéra sice odpovídá před tím vzpomínaných expertů, je ale vtipný, dokáže se názorově přiblížit dnešním fotbalistům a především z každého jeho slova je cítit, že má fotbal rád. To například už několikrát dokázal, když komentoval přenosy ze zápasů nižších českých fotbalových soutěží, z tak zvané pralesní ligy.
Pokud se někomu může zdát, že při hodnocení úrovně komentátorů české ligy oceňujeme lásku k fotbalu, protože by to mělo být normální, není tomu tak. Kdo může mít rád fotbal, když komentuje dění na hřišti, a často nejde o špatné zápasy, s unuděným výrazem, který se mění ne hezkou akcí, která se fotbalistům podařila, ale například jen chybami rozhodčích. Experti jsou pak schopni několik minut přeměřovat postavení hráčů a komentovat, zda byl a nebo nebyl v ofsajdu. Že hra už dávno pokračuje je ani nezajímá. Trapné je taky, když experti jen povinně potvrzují, to, co profesionál z ČT řekne. Každá koruna je dobrá, zvlášť pro experty, kteří si fotbalem vydělat nedokázali.
Za co ale ČT nemá rád žádný opravdový fanda fotbalu, je práce s emocemi. Nemáš rád fotbal, tak proč do něj plést emoce, je zřejmě svaté přikázání šéfů sportovní redakce ČT. Zatímco „normální“ televize ve světě si po vstřelení gólu nejdříve všímají radosti, anebo smutku hráčů a až pak celou akci opakují, u nás jen opakují a zkoumají případné porušení pravidel. Emoce je nezajímají. Vzorem, jak se to má dělat, jsou například přenosy z anglické ligy, nejkvalitnější fotbalové soutěže na světě.
Ale vraťme se do Moskvy na včerejší finále. Režisér přenosu střídá smutné i jásající fotbalisty, smutné i jásající diváky. Nouze není o slzy radosti ani smutku. To vše trvalo včera snad dvacet minut. Český divák však o to nejméně z poloviny přišel. Místo toho se urychleně přepínalo do studia na do černé barvy oblečené hosty a komentátora ČT. Jsme veřejnoprávní televize, vážnost musí být zachována.
Naštěstí finále vysílaly televize z celého světa, takže nebyl problém přepnout. Například slovenská televize vysílala ze hřiště až do konce a pak až teprve přepnula do daleko přirozenějšího a živějšího studia. Emoce jsou tím nejsilnějším prvkem, které přitahují diváky před obrazovky. ČT o ně zřejmě nestojí. Jen pro zajímavost fotbal z Ruska sledovalo vtelevizích na celém světě přes tři miliardy diváků. Samotné včerejší finále si pustila jedna miliarda lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
