Podotýkám, že by tomu tak možná bylo, kdyby to řekl za vlády komunistů, někdy v padesátých letech. Pan Okamura to ale řekl v r. 2018, tedy v době, o které jeho kritici velkohubě prohlašují, že jsme v „hluboké demokracii,“ ale poněkud zapomínají, že v demokracii platí lidská práva, mezi které patří i právo na svobodu slova, svobodné vyjádření názoru. Co řekl pan Okamura jiného, než svůj osobní názor na tábor v Letech? Otázka tedy je ne co řekl, ale komu vadí to, co řekl? Lze postoje kritiků k vyjádření pana Okamury chápat stejně, jako proslulý filozof Francois Maria Arouet, alias Voltaire když řekl památná slova: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat“!

Zopakujme si, co vlastně pan Okamura na adresu tábora v Letech tak strašného, odsouzeníhodného řekl:

„V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.“ Výrok, ke kterému lze jen připomenout, že není zcela přesný, ale je v souladu s historikem, profesorem Janem Ratajem, jednoho z nejpovolanějších historiků na dané téma, tedy tábor v Letech u Písku.

„Pokud jde o Lety, bude dobře si ujasnit, co tu chceme budovat. Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že poctivě pracující Romové tu nebyli.“

I v tomto případě jde jen o nepřesně interpretované skutečnosti, protože ve své podstatě má pan Okamura jednoznačně pravdu.