Nejsem ani muzikant, ani muzikolog, jen obyčejný člověk, který má to štěstí normálně a přirozeně vnímat kromě jiného i zvuky, které v tomto případě hrají hlavní roli. Totiž, po vyslechnutí vylepšené verze státní hymny jsem zděšeně a nevěřícně hleděl na obrazovku TV a přemýšlel, jestli sním, nebo bdím. Ta ukázka nové verze státní hymny mě přímo šokovala. Chápu jisté trendy, tendence a snahy kde co nějak vylepšovat, ale že se bude nikoli vylepšovat, ale prznit už i naše státní hymna, to by mne ani ve snu nenapadlo.
Požadavek na úpravu, resp. „vylepšení“ stávající verze státní hymny ČR přišel na popud našich sportovců-olympioniků, potažmo Olympijského výboru. Cítím se být vlastencem, snažím se, bohužel neúspěšně a marně, pochopit důvody našich sportovců-olympioniků, co racionálního je vedlo k potřebě upravit státní hymnu. Chápu, že sportovci za zvuku státní hymny prožívají jisté osobní emoce, v duchu oslavují své sportovní úspěchy, ale myslet si, že státní hymna je poněkud nedostatečná pro výraz jejich emocí, promiňte, to je již hodně mimo mísu. Zarazil mne názor, že sportovci jiných států prý mají státní hymny výraznější, výbušnější, emociálnější atd., ale pokud si jsem schopen vybavit zvuky některých státních hymen, nemohu říct, že by byly melodičtější, dynamičtější a výbušnější. Jsou, jako např. francouzská hymna, temperamentnější, emocionálnější, ale to je dáno jejím vznikem a předlohou, čím byla v tomto případě sama francouzská revoluce. Známá Marseillaisa se stala jednou z nejoblíbenějších písní francouzské revoluce, 14. července 1795 byla prohlášena za státní hymnu. Myslím si, že než na výrazu hymny je to spíše na mentalitě samotných sportovců. Ostatně je to vidět na ceremoniálech předávání cen na stupních vítězů, kdy je často dost markantní rozdíl, jak který sportovec té které země ceremoniál prožívá i za zvuku jeho státní hymny.
Upravovat státní hymnu jen proto, že to nějakým způsobem našim sportovcům nevyhovuje, mi přijde hodně nepatřičné. Státní hymna se přece nepoužívá jen u příležitosti předávání medailí sportovcům na stupních vítězů, hymna je významné, notabene univerzální hudební dílo, které se používá k mnoha jiným významným účelům a státním událostem. Připustíme-li v takovém případě ad absurdum, pak by to mohlo dojít tak daleko, že úpravu státní hymny ČR by k obrazu svému mohl kdekdo, třeba fotbalisté, kuželkáři, šachisté, kynologové nebo ministerstvo školství nebo kultury, protože by shledali v hymně něco, čeho se tam z jejich hlediska a jejich druhu činnosti v hymně nedostává.
Upřímně řečeno, nedovedu si představit tuto nově upravenou hymnu jak zní např. při vrcholných slavnostech na Pražském hradě, při pietním programu na Žižkově apod. Upravená, přesněji řečeno zpitvořená státní hymna ČR, jak zazněla v ukázkovém provedení v upravené verzi, je něco naprosto otřesného, nepřijatelné. Dlouhou dobu se u nás přetřásá otázka obecného referenda. Myslím, že právě v případě takových záležitostí, jako je byť iracionální požadavek na úpravu státní hymny, by obecné referendum bylo velmi užitečné k vyjádření názoru občanů. Státní hymna rozhodně není záležitost privilegované části občanů v tomto případě sportovců, státní hymna patří všem občanům České republiky, patřící mezi symboly národní identity, státnosti a suverenity. Takže ještě jednou NE takto a vlastně v zásadě nijak upravené verzi státní hymny ČR!
Jiří Baťa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
