Při této debatě, vcelku korektně moderované R. Korantengem, jsem měl pocit, že to je debata shovívavé učitelky s žáčkem, který nemá potřebné penzum znalostí, aby se mohl vyjadřovat zcela kompetentně.

Ta základní konfrontace, která mezi oběma politiky, reprezentantkou vlády a hnutí ANO a politikem – ekonomickým expertem ODS - proběhla, byla o záměru ODS a vlastně celé pravicové koalice pěti stran snížit výdaje státního rozpočtu na příští rok o cca 100 mld. Kč. A tím snížit schodek státního rozpočtu na příští rok k částce cca 250 mld. Kč. Jak správně podotkla Schillerová, někdy představitelé budoucí vládní koalice hovoří o potřebě snížit o 80 mld. Kč výdaje státu pro rok 2022, jindy hovoří o potřebě snížení výdajů dokonce o 125 mld. Kč.

Žádný politik a zejména ten, kdo uvažuje o svém zapojení do vlády v pozici ekonomického ministra (ať již jako ministr financí či průmyslu nebo ministr pro místní rozvoj) by se neměl pohybovat v oblasti vzdušných zámků a zbožných přání. Skopeček se ovšem včera v takovéto oblasti snů pohyboval.

Sdělím ještě jiný pohled a jinou argumentaci v této věci, než-li s jakou přišla včera večer ministryně Schillerová. Tento můj pohled vychází z mé celoživotní zkušenosti.

Dělal jsem rozpočty na nejrůznějších úrovních a stupních organizace. Vlastně od svého vstupu do hospodářské praxe v závěru 70. let jsem se rozpočetnictvím musel stále zabývat. Byly to rozpočty na podnikové úrovni, byly to rozpočty malých a středních podnikatelů, které jsem pomáhal vytvářet v průběhu 90. let. Byl to rozpočet hl. m. Prahy, počínaje rokem 1999 a konče rokem 2004, tedy v době, kdy jsem působil jako náměstek primátora Prahy pro oblast financí. A byl to státní rozpočet v době, kdy jsem byl českým premiérem. A při pobytu v opozici jsem pochopitelně všechny státní rozpočty každoročně podrobně studoval.