Nejvíce na místě by bylo, aby premiér Fiala, zastupující dnes Česko na summitu EU v Bruselu rozšířeném o britského premiéra Starmera a generálního tajemníka Rutteho vyzval ke zdrženlivosti. Představa, že by snad mohlo už nyní dojít bez odpovídající konzultace s občany, anebo alespoň s jejich zástupci v parlamentech k navýšení vojenských výdajů zemí NATO, je jak z jiného světa. I lidé z evropských politických elit, včetně P. Fialy a spol. žijí v neskutečné bublině.

Ještě před nějakými 7 až 8 lety dosahovaly rozpočtové výdaje ministerstva obrany Česka necelých 50 miliard korun ročně. A ještě nebyly tyto rozpočtové zdroje ani využity! Dnes má ministerstvo obrany k dispozici 160 miliard korun a předvádí naprosto chaotickou a bláznivou nákupní politiku. Nikdo např. neví, kolik budou stát útočné americké stíhačky F35 na něž je možné navěsit rakety s jadernými hlavicemi. Bude to 250 nebo 300 miliard korun. O nákupu dalšího zbrojního šrotu ani nemluvě. Přitom se ukazuje, že např. protiraketový systém typu izraelského Iron Dome, který by přišel na desítky miliard korun, by v kombinaci s podstatně levnějšími švédskými Gripeny bohatě k obraně republiky stačilo. Ale proč nakupovat levně? Daňový poplatník to všechno pěkně zaplatí.

Navýšení vojenských výdajů na 2% HDP ve všech členských státech NATO bylo rozhodnutím, které učinil summit NATO před lety, aniž k tomu proběhla široká odborná diskuse a diskuse s veřejností. Prostě bylo to rozhodnutí, které chtě nechtě museli daňoví poplatníci, občané Česka akceptovat.

Polský premiér Tusk zřejmě proto, aby získal body ve Spojených státech u nového strýčka Sama před pár dny, jako dočasný šéf EU v Evropském parlamentu dokonce požadoval, aby státy NATO dávaly každoročně na obranu finanční ekvivalent 5% HDP. Pokud je o Česko, v současné době jde na zbrojení z českého rozpočtu (roku 2025) něco přes 150 miliard. Tři procenta z HDP by znamenala dávat ze státního rozpočtu zhruba o 80 miliard Kč navíc. Oněch fantaskních 5% HDP by znamenalo 400 miliard Kč (!).

Americký prezident Trump již rozpoutal obchodní válku vůči sousedním zemím USA – Kanadě a Mexiku. Oběma zemím vystřihl cla na dovoz jejich zboží do USA ve výši 25%. Současná průměrná cla mexického a kanadského zboží se pohybují někde kolem 2%. ČLR vyinkasovala dodatečná cla na dovoz čínského zboží do USA 10%.