Kromě toho, v jisté době, tedy konkrétněji po volbách do sněmovny v roce 2010, se stali nežádoucími osobami na ministerstvu zahraničí i v diplomatickém sboru lidé s jinou než vysloveně pravicovou orientací. Tomu učinilo přítrž až ministerské angažmá Jana Kohouta v úřednické vládě a poté ministerstvo pod vedením Luboše Zaorálka. Pokud vím, Luboš Zaorálek nikdy nesáhl k vyhazovům, či dokonce k čistce na ministerstvu, kvůli rozdílným politickým názorům. A to je dobře.

Nikdo z lidí, kteří zahraniční politice Česka alespoň trochu rozumějí a sledují vývoj na ministerstvu zahraničí, neměl ani slovo výhrady k tomu, když se náměstkem ministra zahraničí stal sociální demokrat Aleš Chmelař, který byl předtím státním tajemníkem pro evropské záležitosti. A. Chmelař je totiž kvalifikovaný, mimořádně schopný mladý člověk, kterému by ovšem spíše slušela funkce ministra zahraničí nežli jeho náměstka. Není však zapojen do party Pocheho a spol. a souvisejících zájmových skupin v ČSSD a proto je „jen“ náměstkem ministra.

V předchozích dnech ministr Petříček udělal další hrubou politickou chybu. Namísto jednoho politického náměstka, který odchází na velvyslanectví, jmenoval dva politické náměstky. Tím jedním je představitel mladých sociálních demokratů, což je jeho zřejmě jediná kvalifikace, neboť se předpokládá, že se v této pozici tu a tam stýkal s četnými zahraničními partnery ze sesterských organizací mladých socialistů z Evropy a celého světa. V komunální politice, u které se uvádí, že je činný v Praze 3, to není právě aktuální údaj. Pokud byl členem obvodního zastupitelstva MČ v Praze 3, tak už téměř rok není, neboť sociální demokracie katastrofálním způsobem prohrála komunální volby v Praze. O tom, tedy o angažmá v komunální politice, bych tedy příliš nemluvil. Také jeho angažmá na kandidátce ČSSD ve volbách do EP zrovna neskončilo, a s ohledem na výsledky celé strany ani nemohlo, skončit dobře. Možná, že se jedná o opravdu talentovaného mladého muže a pak by bylo dobré, aby nepřeskakoval jednotlivé funkční stupně, ve kterých může pracovně růst a zrát. Přejít z čela organizace, která má fakticky jen několik desítek členů, do čela ministerstva, je přeci jen velký skok. Nikdo soudný v ČSSD se proto nemůže divit tomu, že se v této souvislosti objevují slova o klientelismu a papalášství ve vztahu k sociální demokracii a zejména k její politicky zcela neúspěšné pražské organizaci.