Jiří Paroubek: Výsledky státu za rok 2018 - velmi dobré

05.01.2019 7:33

Česká ekonomika v loňském roce zaznamenala růst kolem 3%. Je to výsledek dlouhodobé hospodářské politiky, kterou Babišova vláda a před ní Sobotkova vláda provádí již od roku 2014.

Jiří Paroubek: Výsledky státu za rok 2018 - velmi dobré
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Jedná se především o podporu spotřeby obyvatelstva růstem mezd a vedle toho také o podporu veřejných i soukromých investic. Zejména růst spotřeby obyvatelstva podpořený růstem výdajů státu na důchody a mzdy veřejných zaměstnanců, což nutně vyvolalo také růst mezd v soukromé sféře, pozitivně dlouhodobě ovlivňuje individuální spotřebu občanů.

Lidé vidí od roku 2014 mnohem optimističtěji, nežli za předchozích pravicových vlád, svou momentální situaci, svou budoucnost a samozřejmě podle toho utrácejí. O právě uplynulých Vánocích trhaly tržby v obchodech všechny rekordy z předchozích let. Vládě s účastí hnutí ANO a ČSSD se podařilo zefektivnit v posledních letech daňový systém, především výběr daní a to jak v oblasti daně z příjmu, tak zejména DPH. EET a kontrolní hlášení představují v kombinaci s růstem hospodářství faktory, které způsobily ohromně dynamický meziroční růst daňových příjmů a pojistného v uplynulém roce. Mírný přebytek státního rozpočtu za loňský rok je samozřejmě velkým úspěchem vlády, i když jej opozice zpochybňuje podle hesla „Čím blbější sedlák, tím větší brambory“…

Tento přístup pravicové opozice je důvodem, proč se hnutí ANO i v jiných otázkách daří přesvědčit občany o tom, že je vlastně jedinou kompetentní politickou silou v zemi. A to je také příčina toho, proč hnutí ANO v průběhu období neklesají, ale spíše rostou volební preference. Prostě pravicová opozice projevuje nedostatek erudice a kompetence v řízení ekonomiky. Za zamyšlení jistě stojí to, proč nebyly dodrženy v rámci rozpočtu státu za minulý rok, rozpočtované částky jak v oblasti příjmů (to je jistě do značné míry chvályhodným podceněním rozpočtových příjmů státu ministerstvem financí), tak zejména v oblasti výdajové.

Je dobře, že meziročně o 37 mld. Kč vzrostly investice. Stejně tak je dobře, že v minulém roce se velmi razantně čerpalo také z evropských fondů, což ukazuje na jisté poučení administrativy státu v oblasti čerpání evropských peněz oproti předchozím zhruba deseti letům.

Přitom rizika rozpočtu pro tento rok zůstávají zhruba stejná, jako byla v roce minulém. Pomalu roste produktivita práce. V českém hospodářství se nedaří dostatečně rychle zapracovávat výdobytky technologické revoluce, robotizace a digitalizace. Proto české výrobní závody tak často hovoří o nedostatku pracovních sil. Pravdou je spíše to, že existuje nedostatek pracovních sil v důsledku nízké produktivity práce ve výrobě. A pokud jde o eventuální příliv výrobních pracovníků ze zahraničí, generovalo by to v české společnosti mnohé další problémy. Republika v letošním roce bude čelit mnoha vnějším nesnázím, z nichž první jsou potíže plynoucí z obchodní války, kterou zahájil americký prezident Trump vůči EU a zejména vůči Číně. Pokud americká celní opatření dopadnou na dovoz automobilů i elektroniky z EU do USA (ČR je významným subdodavatelem v obou těchto oblastech), bude to znamenat nepříznivý dopad také na českou ekonomiku. Už také proto, že česká ekonomika je velmi úzce spjata s ekonomikou Německa, která zbrzďuje. Samozřejmě je zde ještě další riziko plynoucí z dopadu Brexitu na českou ekonomiku a pochopitelně i rizika další. I tak se v tomto roce očekává růst českého hospodářství mezi 2,5 – 3%. Což není vůbec málo.

Vláda by mohla udělat ještě mnohé pro podnícení hospodářského růstu legislativní podporou výstavby komunálních nájemních a sociálních bytů. Případná legislativní opatření v bytové oblasti nepřinesou efekt okamžitě, ale až v průběhu 3 – 4 let.

V každém případě je výsledek hospodaření státu za rok 2018 pozoruhodný a hodný ocenění.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O ruských špionech

16:14 Petr Hampl: O ruských špionech

Denní glosy Petra Hampla.