Českou republiku reprezentoval první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR generálporučík Miroslav Hlaváč. Jednání navázalo na dlouhodobou tradici spolupráce států V4. Jednání reflektovalo bezpečnostní hrozby, jejichž povaha se zásadně mění – vedle tradičních vojenských rizik sílí význam kybernetických a hybridních útoků, které neznají hranice.
Jednání otevřela diskuse o regionální bezpečnostní situaci s ohledem na probíhající konflikt na Ukrajině. Právě rusko-ukrajinský konflikt zůstává klíčovým testem jednoty nejen pro NATO, ale i pro země střední Evropy. Vzhledem k rozdílnému přístupu jednotlivých států V4 k řešení ruské agrese panují v některých otázkách odlišné názory, přesto však trvá shoda na tom, že bezpečnostní stabilita v regionu musí zůstat i nadále prioritou.
„Schopnost sdílet informace, vyhodnocovat trendy, plánovat a cvičit společně je v některých aspektech důležitější než kdy dřív. A to i tam, kde se naše pohledy mohou v mnohém lišit,“ uvedl generál Hlaváč. Podle něj je třeba klást větší důraz na přípravu společných sil a adaptaci na technologický vývoj, který do vojenského prostředí vnáší novou dynamiku.
Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?Anketa
Druhou diskutovanou oblastí byla připravenost a transformace ozbrojených sil s ohledem na budoucí nasazení v rámci bojových uskupení. Česká republika deklarovala svůj zájem ujmout se vedoucí role v rámci V4 EU Battlegroup plánované na rok 2028. Na základě formálního souhlasu ze strany Polska bude informována ministryně obrany, která musí tuto ambici schválit. Následně pak Vojenský výbor EU.
Posledním, ale neméně důležitým tématem bylo využívání umělé inteligence (AI) v ozbrojených silách s ohledem na kybernetickou bezpečnost. Armáda ČR v současnosti testuje užívání AI v informačních systémech a výcviku.
„Kybernetická doména je dnes plnohodnotným prostorem vedení konfliktu. Potřebujeme v ní být stejně silní a přítomní, jako jsme na zemi, ve vzduchu nebo v případě našich kolegů i na moři,“ podtrhl důležitost diskuse brigádní generál Miroslav Feix. Doplnil, že spolupráce s akademickými institucemi a zapojení do mezinárodních iniciativ NATO a EU tvoří základ budoucí koncepční i technologické připravenosti nejen jednotlivých států a jejich ozbrojených sil.
Na závěr každé části jednání sdílely jednotlivé delegace své národní zkušenosti a výzvy, se kterými se u jednotlivých problematik potýkají. Jednání ve Varšavě potvrdilo, že formát V4 zůstává relevantním nástrojem nejen pro otevřenou diskusi, ale i vojenskou spolupráci v regionu, a to i v období, kdy širší politický rámec skupiny prochází složitějším vývojem.
Jednalo se o poslední jednání tohoto formátu za polského předsednictví. Nyní se této role ujme Maďarsko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
