Donald Trump je milovníkem tweetů, a často během jediného dne několikrát otočí o 180 stupňů. Když promlouvá je pravděpodobné, že za deset minut dvakrát přehodí myšlenku sem a nazpět. O tom nic. Ale hlavní rysy jeho politik nejen od volební kampaně, ale i roky zpět jsou pevné a stálé. Putina zřejmě vždy obdivoval a tak jak se kdysi chtěl k němu za každou cenu dostat s cílem postavit v Moskvě své hotely, dá se vytušit, že tíhne ke světu před rokem 1989, který byl kdysi vyvážený založený na rovnováze sil dvou supervelmocí USA a Ruska.

Někdo namítne, že Vyvadil zase blouzní. Blouzní – neblouzní. Rozhodně byl svět před rokem 1989 mnohem bezpečnější a nikdo se nemusel obávat, že – jak Trump říká – agresivní Černohorci vyvolají konflikt s Ruskem a zatáhnou svět do 3. světové. A to nemluvím o šílených Polácích, Estoncích, Lotyších, Litevcích či Rumunech…

Důvěrný rozhovor mezi čtyřma očima mezi ním a Putinem doslova  zalomcoval americkým Kongresem a demokrati dokonce z důvodů národní bezpečnosti chtěli vyslýchat tlumočnici. Mimochodem, přátelé, nepřipomíná Vám to něco? Nevzpomínáte si na šílené snahy rusofóbních senátorů podat na našeho prezidenta ústavní žalobu, že ohrozil bezpečnost státu, když konstatoval všem z veřejných zdrojů známý fakt, že se určitá forma Novičoku vyvíjela i na našem území .

Rusofóbie kvete po celém světě, ale ta americká je fakt hustá a člověk by se nedivil, kdyby se už někde připravovala kulka i místo, kde má být na Trumpa vystřelena.

Ten protitrumpovský a protiruský běs byl tak mohutný, že působilo jako výstřel ze tmy, když Trump, namísto, aby se stáhl, poslal Putinovi dopis, že ho zve do Bílého domu. Řediteli CIA přitom spadla čelist a Trump z opatrnosti nedal o tom zprávu ani ministerstvu zahraničí či obrany…