Všechno to my můžeme uchovat, rozvíjet a předat potomkům pouze tehdy, budeme-li kráčet pokorně v jejich stopách. Je to cesta zdánlivě nudná a pomalá, která vyžaduje osobní nasazení, odříkání, neustálé učení se a jenom skutečně zasloužené odměny. Ale dlouhodobě se vyplácí i v těžkých dobách. O tom mohou svědčit příklady z naší historie - i pochmurný středověk přinesl postupně rozkvět vrcholící v době lucemburské. Také po uklidnění husitských válek následující necelá dvě století vyústila ve skvělou renesanční éru a i doba tzv. temna po třicetileté válce zanechala úžasné kulturní památky a nakonec přešla do období národního obrození a všestranného rozmachu moderního národa.
Vždy, když lidé v naší zemi opovrhli zkušeností minulých generací, zapomněli na hodnoty a tradice, na nichž jejich život spočíval, a uvěřili, že jejich zavržením budou pokud možno bez velkého úsilí dostávat více, se zlou se potázali. Uveďme jenom dva příklady. Husitská revoluce, jakkoliv dramatická a hrdinská, zdevastovala a rozvrátila zemi na dlouhá desetiletí a připravila ji v Evropě o prominentní postavení z doby karolinské. Komunismus přerušil násilně tradici přirozeného vývoje a za cenu ohromných obětí společnost i hospodářství zdevastoval a na dlouhou dobu ochudil. S námahou jsme se po roce 1989 vraceli zpět do normálních přirozených poměrů a dodnes stále v mnoha oblastech zápolíme s dědictvím neúspěšného komunistického společenského experimentu.
V této souvislosti nás musí chtě nechtě napadnout otázka, kde se nacházíme dnes? Nesešli jsme znovu na scestí? Neodkláníme se nebezpečně od tradic a hodnot, které naší zemi a společnosti přinesly rozkvět a prosperitu? Nepodléháme znovu nebezpečným klamům, iluzím, utopiím a svádění ze správné, staletími prověřené cesty? Málo si tyto otázky klademe, nežádáme odpovědi a necháváme politiky a další představitele našeho státu, aby si konali, jak chtějí.
Stačí prolistovat zpravodajství posledních dní, abychom viděli, že se od tradic a hodnot našich předků radikálně odkláníme, že bez špetky rozumu a zodpovědnosti házíme za hlavu zodpovědný přístup k vlastní budoucnosti. Ekonomika roste minimálně, zažili jsme rekordní inflaci a růst cen je stále vysoký, ceny energií rekordní, půl země ochromil bezprecedentní blackout, průmysl odchází do ciziny, bydlení je nedostupné, státní rozpočet ve vysokých schodcích, školství je v chaosu a jeho výsledky se dramaticky zhoršují, armáda má zbrojit a neví za co. To je jenom výběr nejzávažnějších problémů těchto dnů.
A co se řeší – legalizace marihuany. Chlapi na venkově si v hospodě sice nesmějí u piva zapálit cigaretu, to jim zákon zakazuje, ale marihuana, to je jiná. Máme asi málo narkomanů a bezdomovců všude kolem nás, tak musíme usnadnit dalším nešťastníkům cestu na společenské dno. A proč jen marihuana, legalizujme i další drogy, jsou prý všude, tak co. Opravdu úžasné výsledky liberálně demokratické protidrogové politiky této vlády.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV