Spojené státy, Rusko a Ukrajina v neskutečném tempu jednají v různých formátech o ukončení války na Ukrajině. Nová americká administrativa provádí ve všech oblastech zásadně jinou politiku než její předchůdci, její politické priority se významně změnily a evidentně nepovažuje nekonečné válčení na Ukrajině v současné situaci za americký národní zájem. Pro toho, kdo zná historii, to nemůže být nic překvapivého. Američané vedli mnohokrát dlouhé války v různých částech světa, aby po čase zjistili, že se svět a i jejich zájmy a priority v něm podstatně změnily. Jako ryzí pragmatici nikdy v takovém případě neváhali rychle změnit směr a zatěžující válečné aktivity radikálně ukončit. Vietnam, Irák a Afghánistán nám mohou být v posledních dekádách dobrým příkladem. 

Prezident Trump je bývalý byznysman a z oblasti podnikání je zvyklý, že nemá smysl se zabývat utopenými náklady, ale že je potřeba vše zbytečné, drahé a neproduktivní nemilosrdně ořezat a ukončit. Takto přistupuje i k válce na Ukrajině. 

Jeho vítězství ve volbách není jenom prostá výměna administrativ. Je to mezník ve vyostřené ideologické válce, která dlouhodobě rozděluje americkou společnost, válce mezi levicovými pokrokáři, které do letoška představovala Bidenova demokratická vláda, a pravicovými republikánskými konzervativci, které Trump dovedl ke spektakulárnímu vítězství. 

Je nabíledni, že nový prezident necítí žádnou loajalitu k politice svých předchůdců a jejich prioritám, k nimž patřilo nekonečné krvavé válčení na Ukrajině a trvalá konfrontace s Ruskem. Lze říci, že Zelenského režim na Ukrajině, který byl pevně spojen s Bidenovou administrativou, je dnes obětí této vnitroamerické studené války a na republikánské straně se netěší podpoře ani důvěře.