Volba prezidenta republiky byla a nepochybně i zůstane jednou z nejvýznamnějších vnitropolitických událostí roku 2023. Velkým tématem byla i pro IVK, jenž má ve svém čele předcházející hlavu státu. On a jeho spolupracovníci, kteří spolu s ním strávili na Pražském hradě celé desetiletí, lépe než mnozí jiní vědí, jaký je skutečný obsah prezidentské funkce, její kompetence, možnosti, limity a celkové zasazení v ústavním systému republiky.

Prezidentská volba nás proto mimořádně zajímala, ale současně nás naše zkušenost vedla k tomu, že jsme na ni nenahlíželi jen z perspektivy souboje konkrétních kandidátů. Snažili jsme se přispět k racionální interpretaci voleb, které mediální a politický mainstream vykresloval jako zápas dobra se zlem, demokracie s populismem, Východu se Západem. Nic není realitě vzdálenějšího.

Východiskem k tématu volby prezidenta republiky byla pro nás naše zcela zásadní, a proto nesmiřitelná kritika přímé volby, která v důsledku nezodpovědnosti a alibismu politických stran narušila rovnováhu moci ve státě, rozdělila a polarizovala společnost, ve své chtěné či nechtěné logice přispěla k vytváření druhého centra moci ve státě (vedle vlády a parlamentu), vedla k další bulvarizaci politiky a veřejnosti předávala zkreslenou představu o úloze, významu a možnostech jednotlivých ústavních institucí.