Cirkus bez koní a dalších cvičených zvířat, bez pilin, slámy, a charakteristického pachu možná vzbudí očekávání. Co se teď bude dít? Trupa artistů přízemních či na hrazdách, na perších, začne předvádět kousky, až se tají dech. Je to vzrušivé, estetické, nádherné, ale skutečný cirkus to není. Spíš jde o varieté či akrobatickou pantomimu. A adrenalin či endorfiny vylévající se do krevního řečiště při obavách o osud artistů.

Ale cirkus se zvířaty, ovládanými člověkem? S takovými pocity si městští lidé v dnešním dost technicistním světě najednou nedovedou poradit. Polidšťováním zvířat mnozí docházejí k úvaze, že každý živý tvor má právo na svobodný život „někde v lese“, a jen tam mu bude dobře, ne v kleci, ve stáji, ve výběhu či v cirkuse. Proto by bylo nejlépe tyto věci šmahem zakázat.

Možná by bylo nejlepší, aby ani salámy neobsahovaly žádné maso a maso vůbec se dělalo nějak jinak, průmyslově, aby se žádná zvířata nechovala a nemusela být pro výživu lidí usmrcována. Mnozí se řídí heslem, že vše se dá nahradit čočkou nebo červenou řepou. Vedle toho je nakonec salám s nižším obsahem masa, než je na etiketě deklarováno, zcela nepodstatný.