Karel Januška: Poslanci nevydali komunistu

10.11.2018 18:24

Základem správné činnosti demokratického státu je oddělení tří mocí: moci zákonodárné (Senát, Sněmovna), moci výkonné (vlády, armády, policie) a moci soudní (všech soudů).

Karel Januška: Poslanci nevydali komunistu
Foto: FB Karel Januška
Popisek: Karel Januška

Nerespektování nezávislosti vede ke zvláštní demokracii. Je to demokracie, ve které mohou prokurátoři (nyní státní zástupci) úkolovat poslaneckou sněmovnu.

Poslanecká sněmovna na návrh svého výboru rozhodla, (že bude respektovat Ústavu) a nevydá svého kolegu ke stíhání. Sněmovnu požádal místní státní zástupce (prokurátor), aby mohl rozřešit občanský spor mezi občanem a poslancem. Poslanci ochotně probírali záležitosti, které v právním státě řeší soud, nikoliv zákonodárci. Zapomněli si přečíst Ústavu. Opomenuli, že pouze při dopadení poslance u trestného činu, může nejvyšší státní zástupce požádat komoru o vydání ke stíhání. Jestliže se komora nevyjádří do jistého času, musí být každý poslanec propuštěný. Normálně se tomu říká poslanecká imunita, která brání moci výkonné, aby zasahovala do nejdůležitější činnosti zákonodárců. Tvorba a dodržování zákonů je pro stát důležitější, než jakékoliv obvinění. Zatím to naši zákonodárci nechápou.

Věznice jsou plné občanů, kteří se žádného trestného činu nedopustili. Pouze někteří státní zástupci se domnívají, že mohlo být porušené právo, které do Sbírky zákonů vložili poslanci z totality. A takové skutky označují jako trestný čin.

Zaručeně nejvíc „pachatelů trestaných činů“ se provinilo podle znění Občanského soudního řádu (OSŘ). Paragraf 80 tohoto předpisu praví „Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.“ Čí „naléhavý právní zájem“ OSŘ neříká. Když se občan domáhá, aby soud rozhodl, zda smlouva mezi vlastníkem pozemku a bývalým JZD je platná, soudce odmítne takové rozhodnutí vydat. Proč? No protože občan neprojevil „naléhavý právní zájem“. A občana odsoudí k zaplacení soudních poplatků představitelům JZD. Když se občan domáhá toho, aby smlouva mezi ním a telefonním operátorem byla zrušená, soud na návrh advokáta rozhodne podle stejného paragrafu.

V právním státě je povinností soudu každý spor spravedlivě rozsoudit. Spravedlivě rozhodovat objevili již myslitelé v antice. Princip je jednoduchý. Výrok soudu musí být pravdivý k oběma stranám sporu. Musí být lhostejné, která strana se na soud obrátí. Výrok soudu k jedné straně, je opakem výroku ke druhé straně. V matematice je tento princip označován jako důkaz sporem (nebo opakem, z opaku).

Zárukou spravedlivého rozhodování je respektování pravdy. Soudce hledá pravdu v žalobě. Má právo a povinnost rozhodnout podle svých znalostí zákona a podle svého svědomí. Vždy existují pouze dva možné výroky soudce. Jsou to:

1) Soud uznal důkazy žalobce. Rozhodnutí soudu musí být: „(Soud dává za pravdu žalobci.) Žalovaná strana je povinna splnit požadavky žalobce v těchto bodech..... Žalovaná strana uhradí soudní náklady žalobci.“

2) Soud neuznal důkazy předložené žalobcem. Rozhodnutí soudu musí být: „Žaloba se zamítá. Žalobce je povinen uhradit žalované straně veškeré soudní náklady.“

Žádné jiné rozhodnutí soudce nemůže vydat. V každém sporu musí být lhostejné, která strana se na soud obrátí. Výrok soudu k jedné straně sporu je opakem výroku ke druhé straně. Ústava, soudcovský slib a zákony matematiky to zaručují, ale soudci se podle toho neřídí.

Když soudce jednou o případu rozhodne, tak podle Ústavy se již nikdy nesmí k případu vyjadřovat („Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat“). Změnit své rozhodnutí by soudce musel na přání (či dokonce na příkaz) třetí osoby. Rozhodl by závisle. Proto máme dvoustupňové soudnictví. Ke spravedlivému rozřešení každého sporu musí stačit rozhodnutí dvou soudců. Jenom výjimečně se může stát, že spor mezi dvěma účastníky nemá řešení (právo rodičky rodit doma a povinnost lékaře chránit zdraví dítěte). Takové spory musí končit u smírčího (dovolacího) soudu.

Připomínám slib Hnutí ANO před volbami do Poslanecké sněmovny (2013): Právo a soudy tu nejsou pro právníky, ale pro občany. To neznamená, že musí laik rozumět všem zákonům, ale naopak, že to nepotřebuje. Pokud žije poctivý a slušný život, zákony musejí být na jeho straně, aniž by je musel studovat. A stane-li se mu křivda, u soudu musí najít zastání.

Hnutí ANO je ve vládě druhé období, ale na svůj slib patrně zapomnělo.

Cesta, jak se rychle dostat ze současné situace, je jednoduchá. Soudcům je třeba připomenout, jak přesně zní Ústava a jaký slib složili.

Institut Státního zastupitelství náleží do moci výkonné. Logicky má být v gesci ministra vnitra. Státní zástupci budou dohlížet na průběh vyšetřování, které vede stát. Jako příslušníci moci výkonné jsou vázaní mlčenlivostí a nemůže dojít k neoprávněnému úniku citlivých informací. Musí dodržovat přísnou hierarchii. Pouze tímto administrativním krokem se rázem zvedne úroveň naší justice.

V blogu Proč je spravedlnost cizí slovo navrhuji formulace, které z republiky učiní právní stát pro občany spravedlivější.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…